Albrecht Braniborsko-Ansbašský

Albrecht Braniborsko-Ansbašský (Albrecht Hohenzollern) (1490-1568) byl poslední velmistr Řádu německých rytířů a první vévoda pruský, který v roce 1525 sekularizoval řádový stát a vytvořil první protestantské vévodství v Evropě. Jeho rozhodnutí přijmout luteránství a přeměnit církevní stát ve světské vévodství bylo převratným aktem reformace. Jako pruský vévoda razil první pruské tolary a dukáty, které položily základ pruskému mincovnictví.

Historie

Albrecht pocházel z francké linie Hohenzollernů jako syn markraběte Friedricha I. Braniborsko-Ansbašského. V mládí byl určen pro církevní kariéru, ale po smrti staršího bratra se stal dědicem Ansbachu. V roce 1511 byl zvolen velmistrem Řádu německých rytířů v naději, že jeho příbuzenské vztahy pomohou řádu v konfliktech s Polskem. Jako velmistr sídlil v Královci a snažil se obnovit moc řádu, oslaveného po prohrané válce s Polskem. V letech 1519-1521 vedl neúspěšnou válku proti Polsku, která řád finančně vyčerpala a ukázala jeho vojenskou slabost.

Rozhodující vliv na Albrechta mělo setkání s Martinem Lutherem ve Wittenbergu v roce 1523. Luther mu doporučil sekularizovat řádový stát a oženit se. Albrecht přijal tuto radikální myšlenku a zahájil tajná jednání s polským králem Zikmundem I. Starým, svým strýcem. 8. dubna 1525 složil v Krakově lenní hold polskému králi a byl uznán jako dědičný vévoda pruský. Tímto aktem zrušil po třech stoletích existenci řádového státu a vytvořil Pruské vévodství jako polské léno. Reformace byla zavedena jako státní náboženství, církevní majetek sekularizován.

Jako vévoda Albrecht modernizoval správu, podporoval vzdělání a kulturu. V roce 1544 založil univerzitu v Královci (Albertina), první protestantskou univerzitu světa. Podporoval překlady bible do polštiny a litevštiny pro evangelizaci Prusů. Jeho vláda nebyla bez konfliktů - šlechta se bouřila proti centralizaci, vznikaly náboženské spory mezi luterány a kalvinisty. V posledních letech trpěl Albrecht duševní chorobou a vládu fakticky převzali rádcové. Zemřel v roce 1568 a jeho syn Albrecht Friedrich zdědil vévodství, ale pro slabomyslnost vládli regenti. Albrechtova linie vymřela v roce 1618 a Prusko zdědili braniborští Hohenzollernové.

Albrecht a pruské mincovnictví

Albrecht založil pruské světské mincovnictví přeměnou řádové mincovny v Královci. První pruské vévodské mince začal razit v roce 1525 ihned po sekularizaci. Na rozdíl od řádových mincí s křížem nesly nové ražby vévodský erb s braniborskou orlicí a nápisem ALBERTUS D.G. MARCHIO BRANDENBURGENSIS. První byly stříbrné groše a půlgroše podle polského vzoru, protože Prusko bylo polským lénem. Od roku 1528 razil větší stříbrné mince - půltolary a tolary s vévodským portrétem, první pruské portrétní mince.

V roce 1530 Albrecht zavedl ražbu zlatých dukátů podle uherského vzoru, které se staly prestižní měnou. Na těchto mincích se objevuje vévodský erb a symboly moci - žezlo, meč, koruna. Albrecht věnoval mincovnictví velkou pozornost - osobně schvaloval návrhy, kontroloval kvalitu a ryzost. Zavedl přísné tresty za padělání a ořezávání mincí. Královecká mincovna používala moderní technologie včetně válcovacích strojů na přípravu střížků. Albrechtovy mince byly kvalitní a uznávané v baltském obchodě. Ikonografie jeho mincí kombinovala protestantskou symboliku s vévodskou reprezentací - některé nesou citáty z bible nebo Lutherův růžový kříž. Albrechtovo mincovnictví položilo základ pruské měnové tradice, která pokračovala až do dvacátého století.

Zajímavosti

• Albrecht byl prvním evropským panovníkem, který nechal razit mince s Lutherovou růží jako protestantským symbolem
• Jeho sekularizace řádového státu inspirovala podobné kroky v Livonsku a dalších řádových územích
• Albrechtova univerzita v Královci se stala centrem protestantské teologie, studoval zde Immanuel Kant
• Pruský tolar z roku 1544 s Albrechtovým portrétem je první pruská mince zobrazující panovníka
• Albrecht vlastnil alchymistickou laboratoř, kde experimentoval s transmutací kovů pro mincovní účely