Albrecht z Valdštejna

Albrecht z Valdštejna byl český šlechtic, císařský generalissimus a vévoda frýdlantský, který v letech 1622 až 1634 kontroloval největší soukromou ražbu mincí v českých zemích prostřednictvím mincovního konsorcia a vlastní jičínské mincovny. Jeho účast na znehodnocování měny během takzvaného kiperového období mu vynesla obrovské jmění, které později využil k vybudování jedné z nejmocnějších armád třicetileté války.

Historie

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna se narodil 24. září 1583 na tvrzi Heřmanice u Jaroměře do protestantské šlechtické rodiny. Po konverzi ke katolictví a sňatku s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka v roce 1609 začal systematicky budovat své ekonomické impérium. Rozhodující okamžik jeho kariéry přišel po bitvě na Bílé hoře v roce 1620, kdy se stal členem mincovního konsorcia, které od císaře získalo monopol na ražbu mincí v Čechách.

V lednu 1622 uzavřel Valdštejn společně s Karlem z Lichtenštejna, Pavlem Michnou z Vacínova a bankéřem Jakobem Bassevim smlouvu s císařem o pronájmu královských mincoven. Konsorcium získalo právo razit mince s postupně se snižujícím obsahem stříbra, přičemž rozdíl mezi nominální a skutečnou hodnotou si ponechávalo jako zisk. Valdštejnův podíl činil zpočátku 25 procent.

Systematické znehodnocování měny probíhalo v několika fázích. První emise dlouhé mince v roce 1622 obsahovala ještě 14 lotů stříbra z celkové váhy, ale již koncem roku klesla ryzost na pouhých 6 lotů. Valdštejn prosadil zřízení nové mincovny v Jičíně, centru jeho panství, která začala razit v březnu 1623. Jičínská mincovna produkovala až 100 000 krejcarů týdně.

Zisky z mincovní spekulace byly astronomické. Valdštejn vydělal během dvou let přes 3 miliony zlatých, což mu umožnilo skoupit konfiskované statky pobělohorských emigrantů. V roce 1623 zakoupil 60 panství v severovýchodních Čechách, která spojil ve Frýdlantské vévodství. Jeho majetek představoval čtvrtinu území Čech s vlastní správou, soudnictvím a právě mincovním regálem.

V roce 1624 získal Valdštejn od císaře Ferdinanda II. privilegium razit vlastní vévodské tolary a dukáty. Frýdlantské tolary nesly jeho portrét v kyrysové zbroji s vavřínovým věncem a latinský nápis ALBERTUS DEI GRATIA DUX FRIDLANDIAE. Tyto mince měly vyšší obsah stříbra než říšské ražby, což jim zajistilo dobrou pověst v mezinárodním obchodě.

Valdštejnova mincovní politika se změnila po jeho jmenování generalissimem císařské armády v roce 1625. Uvědomil si, že stabilní měna je nezbytná pro financování vojenských operací. V roce 1626 prosadil částečnou mincovní reformu, která zastavila další znehodnocování a stanovila minimální obsah stříbra na 9 lotů. Jeho armádní pokladna přijímala pouze plnohodnotné tolary, což nutilo dodavatele akceptovat kvalitní mince.

Vrchol Valdštejnovy mincovní moci představovalo období 1627 až 1630, kdy kontroloval mincovny v Jičíně, Zaháni a Svídnici. Jeho roční příjmy z mincovního regálu dosahovaly 500 000 zlatých. Část zisku investoval do modernizace mincoven - jako první v Čechách zavedl šroubové lisy pro ražbu tolarů, které nahradily ruční kladivovou ražbu.

Pád Valdštejna začal jeho odvoláním z funkce generalissima v roce 1630. Přestože byl v roce 1632 povolán zpět, jeho moc již nebyla absolutní. Rostoucí nedůvěra císaře vyvrcholila obviněním z velezrady. Valdštejn byl zavražděn 25. února 1634 v Chebu skupinou skotských a irských důstojníků. Jeho majetek včetně mincoven byl zkonfiskován a rozdělen mezi císařské věrné.

Valdštejnův mincovní systém zahrnoval propracovanou síť směnáren a úřadoven napříč jeho panstvími. V každém větším městě fungovala směnárna, která vyměňovala nekvalitní dlouhou minci za plnohodnotné tolary v kurzu výhodném pro Valdštejna. Tento systém mu umožňoval kontrolovat peněžní oběh a získávat dodatečné zisky z kurzových rozdílů.

Technologické inovace v jeho mincovnách zahrnovaly použití amalgamace pro získávání stříbra z chudých rud a válcování střížků pro dosažení jednotné tloušťky. Valdštejn zaměstnával nejlepší Italy a německé rytce, kteří vytvářeli umělecky hodnotné razidla. Jeho portrétní tolary patří k vrcholům barokního medailérství.

Organizačně Valdštejn vytvořil centrální mincovní úřad se sídlem v Jičíně, který koordinoval činnost všech jeho mincoven. V čele stál vrchní mincmistr Gerhard von Taxis, který zavedl přísné účetní kontroly a pravidelné revize. Každá mincovna musela vést podrobné knihy o příjmu kovu, ražbě a distribuci mincí.

Ekonomický dopad Valdštejnovy mincovní politiky byl dvojsečný. Na jedné straně přispěl k hospodářské katastrofě Čech během kiperového období, kdy znehodnocení měny zruinovalo střední vrstvy. Na druhé straně jeho pozdější snaha o stabilizaci měny a zavedení kvalitních frýdlantských ražeb pomohla částečně obnovit důvěru v oběživo.

Zajímavosti

• Valdštejn měl ve svém paláci v Praze tajnou alchymistickou laboratoř, kde se pokoušel vyrobit zlato transmutací
• Jeho osobní mincmistr Hans Heberlein vytvořil první šestinásobný tolar o váze přes 170 gramů jako dar pro císaře
• Valdštejnovy dukáty byly tak kvalitní, že je sultán Murad IV. přijímal jako platidlo za dodávky zbraní
• V jičínské mincovně nechal razit tajné astrologické medaile podle svého horoskopu, které rozdával důstojníkům
• Po jeho smrti bylo v tajných skrýších nalezeno přes 2 miliony tolarů v hotovosti
• Valdštejnovy mince se dodnes nacházejí v pokladech po celé Evropě - největší nález 3000 kusů byl objeven v roce 1988 u Lublaně