Anglické království

Anglické království byl západoevropský ostrovní stát existující v letech 927-1707, který vznikl sjednocením anglosaských království pod wessexskou dynastií a vyvinul se v jednu z největších evropských námořních mocností. Anglické království je v numismatice proslulé svými stříbrnými penny, groaty, šilinky a zlatými librami, které vytvořily základ moderního britského mincovního systému.

Historie

Anglické království vzniklo sjednocením anglosaských království pod vládou wessexského krále Aedhelstana roku 927, který se stal prvním králem celé Anglie po vítězství v bitvě u Brunanburhu. Wessexská dynastie pokračovala v díle Alfréda Velikého a jeho nástupců, kteří postupně dobyli zpět vikingská území a sjednotili anglosaské kmeny pod jedinou korunou. Anglie se tak stala prvním sjednoceným státem na Britských ostrovech.

Anglosaská nadvláda skončila roku 1066 normandským dobytím, když vévoda Vilém Dobyvatel porazil posledního anglosaského krále Harolda Godwinsona v bitvě u Hastings. Normandští králové přinesli do Anglie francouzskou kulturu, feudální systém a kontinentální způsob vlády. Vilém provedl první celostátní soupis majetku známý jako Kniha posledního soudu, který poskytl přehled o anglickém bohatství.

Za vlády Plantagenetů (1154-1485) dosáhlo Anglické království vrcholu své středověké moci. Jindřich II. vybudoval "anglické impérium" zahrnující Anglii, Normandii, Anjou, Akvitánii a části Irska. Jeho syn Richard Lví srdce se proslavil ve třetí křížové výpravě, zatímco Jan Bezzemek byl nucen podepsat Velkou listinu svobod, která omezila královskou moc ve prospěch šlechty.

Stoletá válka s Francií (1337-1453) poznamenala celé pozdní středověké období. Angličtí králové si nárokovali francouzský trůn a vedli dlouhé války na kontinentě. Významná anglická vítězství u Kresčaku, Poitiers a Azincourtu ukázala sílu anglických lučišt-a táhnoucího luku, ale konečné vítězství zůstalo Francii. Ztráta francouzských území soustředila anglickou pozornost na ostrovní politiku.

15. století přineslo války růží mezi domem Lancaster a York o anglický trůn. Tyto dynastické války oslabily feudální šlechtu a připravily půdu pro vzestup nové dynastie. Vítězství Jindřicha Tudor u Bosworth Field roku 1485 ukončilo války a založilo tudorovskou dynastii, která přeměnila Anglii v moderní státní útvar.

Za Tudorovců (1485-1603) se Anglie proměnila v evropskou velmoc. Jindřich VIII. se odtrhl od Říma a prohlásil se hlavou anglické církve, čímž položil základy anglické reformace. Jeho dcera Alžběta I. vedla Anglii do zlatého věku - porazila španělskou Armádu roku 1588, podporovala zámořské objevy a za její vlády tvořil William Shakespeare své největší dílo.

Stuartovská dynastie (1603-1707) spojila anglickou a skotskou korunu v personální unii. Jakub I. se stal králem obou království, ale jeho syn Karel I. se dostal do konfliktu s parlamentem, který vyústil v anglickou občanskou válku. Král byl popraven roku 1649 a Anglie se na deset let stala republikou pod vedením Olivera Cromwella.

Obnova monarchie roku 1660 přinesla období vědecké revoluce a koloniální expanze. Karel II. a Jakub II. rozšířili anglický vliv zámořím, ale Jakubovy katolické sympatie vedly k Slavné revoluci roku 1688. Vilém III. Oranžský a Marie II. nastolili konstituční monarchii a parlamentní systém, který se stal vzorem pro celý svět.

Konec Anglického království nastal roku 1707 uzavřením Unie se Skotskem, kterou vzniklo Království Velké Británie. Tisíciletá tradice anglické samostatnosti tak skončila vznikem britského státu, který se v 18. a 19. století stal největší světovou říší.

Anglické královské mincovnictví

Anglické mincovnictví navázalo na anglosaskou tradici, ale dosáhlo mnohem vyšší organizační úrovně. Normané převzali anglosaský systém stříbrných penny a vylepšili jej zavedením přísné centrální kontroly. Všechny mince se razily podle královských standardů a každé šest let se prováděla velká přeražka, která přinášela koruně značné příjmy. Londýnská mincovna se stala centrem nejpokročilejšího mincovního systému Evropy.

Ve 14. století zavedl Eduard III. zlaté mince - florin a později šlechetný, který se stal základem anglického zlatého mincovnictví. Tyto mince konkurovaly florentským florénům a benátským dukátům na mezinárodních trzích. Současně se razily groaty - čtyřpennyové stříbrné mince s královským portrétem, které usnadnily obchodní transakce.

Tudorovské období přineslo modernizaci mincovního systému. Jindřich VII. zavedl sovereign - velkou zlatou minci s královským portrétem sedícím na trůně. Jindřich VIII. provedl devalvaci stříbrných mincí, což sice vyřešilo krátkodobé finanční problémy, ale poškodilo důvěru v anglické mincovnictví. Alžběta I. obnovila kvalitní standardy a zavedla nové technologie včetně strojového razení.

Za Stuartovců dosáhlo anglické mincovnictví technické dokonalosti díky práci francouzského rytce Pierra Simona a zavedení moderních strojů. Razily se nádherné zlaté guineye s hodnotou 21 šilinků a stříbrné koruny s realistickými královskými portréty. Anglické mince této doby patřily mezi nejtechnicky pokročilejší v Evropě a staly se vzorem pro koloniální mincovnictví.

Zajímavosti

• Velká listina svobod z roku 1215 je považována za základ moderních ústavních práv a ovlivnila ústavy po celém světě.
• Černá smrt zabila v Anglii ve 14. století třetinu obyvatel, což vedlo k zániku nevolnictví a vzestupu měšanstva.
• Shakespearovy hry zachytily atmosféru alžbětinské Anglie a dodnes patří k vrcholným dílům světové literatury.
• Velký požár Londýna roku 1666 zničil středověké město, ale umožnil Christopheru Wrenovi postavit moderní hlavní město.
• Bank of England založená roku 1694 byla první centrální bankou světa a stala se modelem pro ostatní země.