Aquilejská mincovna
Aquilejská mincovna byla císařská mincovna pozdní Římské říše ve městě Aquileia v severovýchodní Itálii. Začala razit v letech 294–296 za tetrarchie a vyráběla zlaté, stříbrné i bronzové mince. Její ražby se poznají podle značek AQ a SMAQ v exergu a patří k běžnému oběživu 4. století.
| Období činnosti | 294/296 – první polovina 5. století |
|---|---|
| Zřízení | za tetrarchie (Diocletianus, Maximianus) |
| Počet dílen (oficin) | 3 při zahájení provozu |
| Značky mincovny | AQ, SMAQ, s označením dílny AQP, AQS, AQT |
| Kovy | zlato, stříbro, bronz |
| Poslední datované ražby | 425, solidy a siliquy za Theodosia II. |
Historie
Aquilejská mincovna vznikla v letech 294–296 jako jedna z nových mincoven, které zřídil Diocletianus, aby zásobovala říši oběživem. Aquileia ležela v části říše spravované spoluvládcem Maximianem; nejstarší ražby nesou portréty obou augustů i obou caesarů, Constantia Chlora a Galeria. Severní Itálie byla pro obranu klíčová: vedly přes ni cesty k alpským průsmykům a do Podunají.
Ve 4. století mincovna razila pro Konstantina I. Velikého, jeho syny Konstantina II., Constanta a Constantia II. i pro pozdější císaře až po Valentiniana II. a Honoria. Pracovala také pro uzurpátory, kteří severní Itálii ovládli – Maxentia, Magnentia a Magna Maxima.
Poslední bezpečně datované ražby pocházejí z roku 425, kdy mincovna za vlády Theodosia II. vydala zlaté solidy, mezi nimi solidy s portrétem Gally Placidie, a stříbrné siliquy. Bronzy Valentiniana III. připisované Aquileii ukazují, že provoz pokračoval i později; skončil nejpozději se zničením města Huny roku 452.
Ražby, značky a určování mincí
Pozdně římské mince nesou značku mincovny v exergu, tedy ve spodní části rubu. Aquileia se značí zkratkami AQ, SMAQ nebo AQVIL a k nim se připojuje písmeno dílny: P pro první, S pro druhou a T pro třetí oficinu (AQP, AQS, AQT). Podle značky se odliší od jiných mincoven, které razily stejné typy pro stejného císaře.
Většinu katalogizovaných typů tvoří bronzové oběživo. Nejstarší bronzové folly z let 294–299 nesou na líci portrét císaře a na rubu Genia římského lidu s opisem GENIO POPVLI ROMANI. Vedle bronzu mincovna razila zlaté aurey a později solidy a stříbrné siliquy.
