Bělehrad

Bělehrad je hlavní město Srbska, strategická křižovatka na soutoku Sávy a Dunaje, která hrála významnou roli v mincovnictví jihovýchodní Evropy od středověku po současnost. Bělehradská mincovna, fungující s přestávkami od srbského středověkého státu, produkovala dinár a para pro Srbské království, Jugoslávii i moderní Srbsko, přičemž odrážela bouřlivé dějiny balkánského regionu.

Historie

Území Bělehradu má dlouhou mincovní tradici sahající do antiky, kdy římský Singidunum razil provinční bronzové mince. Ve středověku byl Bělehrad hraničním městem mezi Uherskem, Byzancí a později Osmanskou říší. První srbské mincovní aktivity v regionu jsou spojeny s despotou Stefanem Lazarevićem, který počátkem 15. století kontroloval město a razil stříbrné dinár podle byzantského a uherského vzoru.

Po osmanském dobytí v roce 1521 sloužil Bělehrad jako regionální centrum osmanského mincovnictví. Místní mincovna razila akče, para a další osmanské nominály pro evropské provincie říše. Tyto mince nesly arabské nápisy s tugrou sultána a byly datovány podle islámského kalendáře. Bělehradská ražba měla značku "Belgrad" v arabském písmu. Během rakousko-tureckých válek město několikrát změnilo majitele, což se odráželo v různorodosti ražeb.

Moderní srbské mincovnictví v Bělehradu začalo po získání autonomie Srbského knížectví v roce 1815. První srbské mince byly raženy v zahraničí, ale v roce 1884 kníže Milan I. Obrenović založil Královskou srbskou mincovnu v Bělehradu. Mincovna byla vybavena moderními stroji z Vídně a začala razit stříbrné a zlaté dinár s portrétem panovníka a srbským znakem - dvojhlavým orlem a čtyřmi ocily.

Po první světové válce se Bělehrad stal hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie). Mincovna razila jugoslávské dinár s portrétem krále Alexandra I. a později Petra II. Druhá světová válka přinesla okupační a kolaborantské ražby. Němci razili okupační feniky, ustašovská Chorvatska a Nedićovo Srbsko měly vlastní emise. Partyzáni Josipa Broze Tita vydávali nouzové mince v osvobozených oblastech.

V socialistické Jugoslávii byla bělehradská mincovna hlavním producentem jugoslávských dinárů. Mince nesly socialistické symboly - pěticípou hvězdu, srp a kladivo, pochodně. Po Titově smrti v roce 1980 začaly inflační problémy, které vyvrcholily hyperinflací začátku 90. let. Během rozpadu Jugoslávie razil Bělehrad mince pro Svazovou republiku Jugoslávie a později Srbsko a Černou Horu.

Od roku 2003 razí bělehradská mincovna - Zavod za izradu novčanica i kovanog novca - výhradně srbské dinár. Moderní srbské mince nesou státní znak, významné osobnosti a kulturní památky. Mincovna produkuje také pamětní a investiční mince ze stříbra a zlata. Technologicky patří mezi vyspělé evropské mincovny a razí mince i pro jiné země regionu.

Srbská heraldika a balkánské motivy

Srbský dvojhlavý orel s byzantskou korunou a čtyřmi ocily (srbsky: četiri ocila) ve štítu na prsou je hlavním symbolem srbských mincí od středověku. Čtyři C představují srbské heslo "Samo sloga Srbina spasava" (Jen jednota Srby spasí). Na moderních mincích je státní znak doplněn korunou Nemanjićů, připomínající středověkou srbskou dynastii.

Portréty srbských panovníků a významných osobností tvoří důležitou část ikonografie. Středověcí králové a carové - Stefan Dušan, car Lazar, despota Stefan. Novodobí vládci - Karađorđe, Miloš Obrenović, králové Alexandr a Petr. Kulturní osobnosti - Vuk Karadžić, Nikola Tesla, Ivo Andrić. Každý portrét představuje určitou epochu srbských dějin.

Pravoslavné motivy odrážejí náboženskou identitu. Kláštery Studenica, Žiča, Hilandar na Svaté hoře Athos. Svatý Sáva, první srbský arcibiskup a patron země. Kříž s čtyřmi ocily, který se stal národním symbolem. Některé mince nesou cyrilické nápisy, zdůrazňující slovanskou a pravoslavnou tradici země.

Zajímavosti

• Během hyperinflace 1993 byla v Bělehradu vyražena bankovka 500 miliard dinárů - nejvyšší nominál v historii
• Nikola Tesla, rodák ze Srbska, je na srbských mincích zobrazován častěji než jakákoli jiná osobnost
• Bělehradská mincovna razila v roce 1904 jediné srbské zlaté mince - 10 a 20 dinárů s Petrem I.
• Během NATO bombardování 1999 byla mincovna poškozena, ale produkce nebyla přerušena
• Srbské euromince jsou již navrženy pro případ vstupu do EU, i když datum přijetí není stanoveno
• V Bělehradské tvrzi je ukryt nouzový sklad razidel z období druhé světové války, dosud neobjevený