Burza drahých kovů

Burza drahých kovů je trh, na kterém se obchoduje se zlatem, stříbrem, platinou a palladiem a vzniká na něm jejich světová cena. Hlavními centry jsou londýnský mimoburzovní trh s referenční cenou LBMA Gold Price, newyorská burza COMEX s termínovými kontrakty a Šanghajská burza zlata.

Hlavní centra Londýn (mimoburzovní trh LBMA), New York (COMEX), Šanghaj (Šanghajská burza zlata)
Referenční cena zlata LBMA Gold Price, stanovovaná dvakrát denně v 10:30 a 15:00 londýnského času
První londýnský fixing zlata 12. září 1919, v kanceláři banky N. M. Rothschild & Sons
Správa londýnského trhu LBMA, založená Bank of England roku 1987
Slitek Good Delivery zlato 350–430 trojských uncí, ryzost nejméně 995/1000
Futures na zlato v New Yorku COMEX od 31. prosince 1974, kontrakt na 100 trojských uncí
Šanghajská burza zlata v provozu od 30. října 2002

Historie

Burza drahých kovů nevznikla jako jediná instituce, ale jako síť míst a pravidel, kde bylo možné kov standardizovaně směňovat, oceňovat a doručovat. Obchod s drahými kovy se soustředil tam, kde se křížily obchodní cesty a kde fungovalo bankovnictví. V Evropě se hlavním centrem velkoobchodu se zlatem a stříbrem stal Londýn. Kořeny tamního trhu sahají podle LBMA ke konci 17. století, kdy obchodník Moses Mocatta začal spolu s Východoindickou společností přepravovat zlato; jeho firma později působila jako Mocatta & Goldsmid.

Londýnský trh je velkoobchodní a mimoburzovní (OTC): obchoduje se přímo mezi bankami, rafineriemi a velkými institucemi, ne na parketu jediné burzy. Společný cenový bod pro vypořádání velkých obchodů dával londýnský fixing. První fixing zlata se konal 12. září 1919, kdy se pět obchodních domů sešlo v kanceláři banky N. M. Rothschild & Sons. Roku 1987 převzala roli dosavadních sdružení londýnského trhu se zlatem a stříbrem asociace LBMA, kterou založila Bank of England. Fixing zlata nahradila 20. března 2015 elektronická aukce LBMA Gold Price, kterou spravuje ICE Benchmark Administration.

Vedle londýnského trhu se rozvinuly burzy termínových obchodů, kde se obchoduje se standardizovanými futures a opcemi. Producentům, zpracovatelům i investorům umožňují zajistit se proti pohybu ceny (hedging) nebo na něj spekulovat bez převzetí kovu. Hlavní z nich je newyorská COMEX, dnes součást skupiny CME, která zahájila obchodování s futures na zlato 31. prosince 1974 – v den, kdy Američané mohli znovu legálně vlastnit zlato.

Na významu získaly také asijské trhy. Šanghajská burza zlata, kterou se souhlasem čínské vlády založila Čínská lidová banka, zahájila provoz 30. října 2002 a vedle okamžitých obchodů s fyzickým kovem nabízí i další typy kontraktů. Burza drahých kovů dnes proto znamená souběh několika center, z nichž některá stojí na fyzických dodávkách a jiná jsou převážně finanční.

Co se na burze drahých kovů obchoduje

Burza drahých kovů pracuje s fyzickým kovem i s „papírovými“ nástroji. Spotová cena platí pro okamžité vypořádání, které na londýnském trhu proběhne dva pracovní dny po obchodu; futures a opce jsou smlouvy s dodáním nebo vypořádáním v budoucnu. Cena investičních mincí a slitků vychází ze spotové ceny, ke které se přičítá prémie za ražbu, distribuci a marži obchodníka.

Velkoobchod s fyzickým kovem potřebuje jednotné parametry. LBMA proto vede seznam schválených rafinerií a standard Good Delivery: zlatý slitek váží 350–430 trojských uncí (10,9–13,4 kg) a má ryzost nejméně 995/1000, stříbrný slitek váží 750–1 100 trojských uncí a má ryzost nejméně 999/1000. U futures a opcí rozhoduje páka a požadované zajištění (marže): malý pohyb ceny znamená velkou změnu zisku či ztráty.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet