Češi

Češi jsou západoslovanský národ obývající především Čechy, Moravu a Českou Slezsko s populací přibližně 10 milionů lidí, kteří vytvořili bohatou kulturu a tisíciletou státní tradici od středověkého českého knížectví po moderní Českou republiku. Češi jsou v numismatice významní díky dlouhé tradici českého mincovnictví od nejstarších denárů přes pražské groše až po současné české koruny s národními symboly.

Historie

Češi jsou potomci slovanských kmenů, které se v 6.-7. století usadily na území českých zemí během velkého stěhování národů. Podle legendy vedli české kmeny bájní bratři Čech, Lech a Rus, přičemž Čech založil český národ na hoře Říp. Archeologické doklady potvrzují slovanské osídlení od 6. století, kdy se Slované usazovali v úrodných nížinách a postupně vytlačovali nebo asimilovali starší germánské obyvatelstvo.

Prvním historicky doloženým sjednotitelem českých kmenů byl kníže Bořivoj I. z rodu Přemyslovců koncem 9. století, který přijal křesťanství od svatého Metoděje a založil Pražský hrad. Jeho vnuk svatý Václav (907-935) se stal národním patronem a symbolem české státnosti, zatímco bratr Boleslav I. rozšířil české panství na Moravu a Slezsko. Vznik českého knížectví znamenal počátek organizované české státnosti.

Český národ prošel během století formováním vlastní identity odlišené od okolních Germánů a ostatních Slovanů. Důležitou roli hrála cyrilometodějská tradice a vlastní církevně slovanská liturgie, ačkoliv později převládla latinská církev. České knížectví a později království si udržovalo slovanský charakter i po začlenění do Svaté říše římské.

Za vlády Karla IV. (1346-1378) dosáhl český národ vrcholu středověké moci a kulturního rozkvětu. Karel učinil z Prahy faktické hlavní město Svaté říše římské, založil Karlovu univerzitu a nechal postavit Karlův most a Karlštejn. České země se staly centrem střední Evropy a český jazyk dosáhl vysoké prestiže jako jazyk vzdělanosti a kultury.

Husitské revoluce 15. století ukázaly sílu českého národního vědomí a náboženské svébytnosti. Češi v čele s Janem Žižkou obhájili husitské reformy proti křížovým výpravám celé Evropy. Husitství se stalo prvním českým příspěvkem k evropské reformaci a posílilo český národní hrdost na svébytnost vůči německému a católickomkému okolí.

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 nastalo období temna s germanizací a rekatolizací českých zemí. Významná část české šlechty emigrovala, český jazyk byl potlačen ve prospěch němčiny a čeština přežívala především mezi venkovským obyvatelstvem. Přesto si český národ zachoval svou identitu a lidovou kulturu, která se stala základem pozdějšího národního obrození.

Národní obrození 18. a 19. století obnovilo českou kulturu, jazyk a národní vědomí. Osobnosti jako Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Palacký a Karel Havlíček Borovský obnovili český jazyk jako jazyk literatury, vědy a politiky. Čeští buditelé vytvořili moderní české kulturní identity založenou na husitských tradicích a slovanské vzájemnosti.

20. století přineslo splnění českých národních aspirací vznikem Československa roku 1918, ale také těžké zkoušky nacistické okupace a komunistické diktatury. Sametová revoluce roku 1989 obnovila svobodu a vznik České republiky roku 1993 završil dlouhou cestu k současné české státní samostatnosti v rámci evropské integrace.

Současní Češi tvoří homogenní národ s vysokou životní úrovní, rozvinutou kulturou a silnými demokratickými tradicemi. Český jazyk patří mezi oficiální jazyky Evropské unie a česká kultura má respektované místo v současné Evropě.

Češi v numismatice

České mincovnictví má tisíciletou tradici odražející vývoj českého národa od středověkých denárů po současné koruny. První české mince razil kníže Boleslav I. kolem roku 935 s nápisem "BOLEZLAV DX", čímž založil tradici českého národního mincovnictví. Tyto rané denáry měly jednoduché křesťanské motivy, ale postupně se objevovaly typicky české symboly.

Pražský groš zavedený Václavem II. kolem roku 1300 se stal symbolem české mincovní tradice a mezinárodně uznávaným platidlem. Na pražských groších se poprvé systematicky objevoval český lev jako hlavní národní symbol, který se používá na českých mincích dodnes. Kvalita českého stříbra z Kutné Hory učinila z pražského groše jednu z nejrespektovanějších evropských mincí.

Za Karla IV. dosáhlo české mincovnictví vrcholu s nádhernými zlatými dukáty a groši vysoké kvality. České královské mince se staly vzorem pro střední Evropu a český lev se etabloval jako jeden z nejcharakterističtějších heraldických symbolů kontinentu. Husitské období sice dočasně snížilo kvalitu, ale české mincovní tradice přetrvaly.

Moderní české mincovnictví od roku 1993 pokračuje v historických tradicích s českým lvem jako hlavním motivem všech mincí. České koruny a haléře zobrazují národní symboly, historické památky a odkazy na českou kulturu. Česká národní banka také razí kvalitní pamětní a investiční mince, které jsou oceňovány sběrateli po celém světě pro své umělecké zpracování a odkazy na bohatou českou historii.

Zajímavosti

• Český jazyk patří mezi západoslovanské jazyky a píše se latinkou doplněnou diakritickými znaménky vynalezenými Janem Husem.
• České pivo má nejvyšší spotřebu na obyvatele světa a tradicí českého pivovarnictví sahá až do 10. století.
• Český granát neboli pyrrop z českého Podkrkonoší je jedinečný drahokam světově proslulý pro svou krvavě červenou barvu.
• Antonín Dvořák a Bedřich Smetana proslavili českou hudbu po celém světě svými symfonickými a operními díly.
• České sklo a křišťál z Jablonce nad Nisou a Karlových Varů patří mezi nejvyhledávanější luxusní výrobky světa.