ČNB

ČNB (Česká národní banka) je centrální banka České republiky založená 1. ledna 1993, která vykonává dohled nad finančním trhem, spravuje devizové rezervy a má výhradní právo emitovat bankovky a mince české koruny. Z numismatického pohledu představuje ČNB klíčovou instituci určující emisní plány pamětních mincí, kvalitativní standardy ražeb a parametry oběžných platidel.

Historie

Vznik ČNB bezprostředně souvisel s rozdělením Československa. Přípravy začaly již v létě 1992 pod vedením ekonoma Josefa Tošovského, který sestavil tým expertů pro vytvoření nové centrální banky. Základním legislativním rámcem se stal zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance, který definoval její nezávislost na politické moci - revoluční koncept v postkomunistickém prostoru.

Personální kontinuitu zajistilo převzetí části zaměstnanců Státní banky československé a její pražské pobočky. ČNB zdědila také historickou budovu na Příkopech, postavenou 1936-1942 podle návrhu Františka Roitha jako sídlo Národní banky pro Čechy a Moravu. Symbolicky tak navázala na prvorepublikovou tradici centrálního bankovnictví přerušenou komunistickým režimem.

První guvernér Josef Tošovský (1993-2000) musel řešit kritické výzvy - měnovou separaci, bankovní krizi 1996-1997 a transformační recesi. Jeho největším úspěchem bylo udržení stability koruny během turbulentního období, kdy zkrachovalo 15 bank. Zavedení inflačního cílování 1998 položilo základy moderní měnové politiky, která se stala vzorem pro další transformační ekonomiky.

Éra guvernéra Zdeňka Tůmy (2000-2010) přinesla přípravu na vstup do eurozóny, která nakonec nebyla realizována. ČNB úspěšně zvládla globální finanční krizi 2008 bez nutnosti státní pomoci bankám. Unikátní bylo rozhodnutí neúčastnit se záchranných programů EU, což posílilo reputaci české ekonomiky na mezinárodních trzích.

Kontroverzní období nastalo za Miroslava Singera (2010-2016), který prosadil devizové intervence 2013-2017. Jednostranný kurzový závazek udržující korunu nad 27 CZK/EUR byl největší intervencí v historii ČNB - nakoupeno bylo přes 75 miliard eur. Kritici označovali politiku za "měnový socialismus", zastánci vyzdvihovali prevenci deflace.

Současný guvernér Aleš Michl (od 2022) reprezentuje konzervativní přístup zaměřený na rychlé zvyšování úrokových sazeb proti inflaci. Jeho kontroverzní správa zlatých rezerv - nákup 19 tun zlata v roce 2023 - vyvolala debatu o roli drahých kovů v moderním centrálním bankovnictví.

Numismatická činnost a emisní politika

ČNB má podle zákona emisní monopol na vydávání zákonných platidel. Ročně schvaluje plán pamětních mincí zahrnující 4-6 emisí ve stříbře a 2-3 ve zlatě. Témata vybírá Komise pro posuzování návrhů na české peníze složená z historiků, výtvarníků a numismatiků. Výtvarné návrhy vznikají v anonymních soutěžích hodnocených nezávislou porotou.

Portfolio pamětních ražeb zahrnuje čtyři kategorie: standardní stříbrné (200 a 500 Kč), zlaté (5000 a 10000 Kč), bimetalické příležitostné a sběratelské sady. Náklady se pohybují od 5400 kusů u zlatých po 50000 u populárních stříbrných emisí. Kvalita proof s leštěným povrchem a matným reliéfem patří k evropské špičce.

Významným projektem je série České národní poklady mapující památky UNESCO od roku 2021. Inovativní jsou technologie jako holografické prvky, barevný tisk nebo vložené mikročipy. ČNB jako první centrální banka testuje NFT certifikáty fyzických mincí propojující tradiční numismatiku s blockchainovou technologií.

Zajímavosti

• Trezory ČNB ukrývají 10,6 tuny měnového zlata v hodnotě 26 miliard korun uložených v Londýně a vlastních sklepeních
• Denně ČNB stahuje z oběhu průměrně 2 miliony bankovek, z nichž 400 000 ničí jako opotřebované
• Budova centrály obsahuje atomový kryt pro 500 osob s autonomním provozem na 30 dní postavený během studené války
• ČNB vlastní největší numismatickou knihovnu ve střední Evropě čítající 45 000 svazků včetně rukopisů z 15. století
• Rekordní zisk 297 miliard korun v roce 2017 z devizových intervencí učinil ČNB nejziskovější centrální bankou světa v poměru k HDP