Desetikoruna 1993 s malým Kč

Desetikoruna 1993 s malým Kč je vzácná zkušební varianta první české desetikoruny. Od běžné ražby se liší menší a slabší zkratkou Kč na rubu, položenou téměř pod vodorovnou linkou. V Hamburku vzniklo 1 000 vzorků pro seřízení mincovních automatů a část se z nich dostala do oběhu.

Historie

Samostatná Česká republika vznikla 1. ledna 1993, ale několik prvních týdnů používala společnou československou měnu. Měnová odluka začala 8. února a vyžadovala rychlé zavedení vlastních bankovek a mincí. Nová soustava měla být rozpoznatelná a připravená dříve, než zahájila provoz domácí mincovna.

Výtvarnou soutěž na oběžné mince vypsala ještě Státní banka československá v roce 1992. Návrh desetikoruny vytvořil akademický sochař Ladislav Kozák. Líc nese českého lva, název státu a letopočet, rub velké číslo 10 a stylizovaný pohled na katedrálu svatých Petra a Pavla v Brně. Národní kulturní památka Petrov tak spojila nominál s významnou moravskou dominantou.

Protože po rozpadu federace zůstala tradiční mincovna v Kremnici na Slovensku, první české mince se vyráběly v zahraničí. Desetikoruny s ročníkem 1993 razila Hamburgische Münze v Hamburku. Domácí výrobu postupně převzala mincovna zřízená v podniku Bižuterie v Jablonci nad Nisou, která začala razit české oběžné mince ještě v průběhu roku 1993.

Před sériovou výrobou bylo nutné ověřit vzhled a strojové přijímání nové mince. Česká numismatická společnost uvádí, že během dolaďování vzniklo 1 000 odražků určených servisním firmám k seřízení mincovních automatů. Právě tyto vzorky mají na rubu menší a tenčí označení Kč. Nejde o rozdíl v letopočtu, kovu ani rozměrech, ale o samostatnou variantu razidla.

U vzácné varianty leží písmena Kč převážně pod vodorovnou linkou, která prochází pozadím hodnotového čísla. U běžné desetikoruny jsou písmena větší a linka je protíná přibližně uprostřed. Porovnání musí vycházet z tvaru obou písmen a jejich vztahu k lince, nikoli pouze z dojmu, že je nápis drobný nebo opotřebený.

Vzorky se podle odborného popisu dostaly do peněžního oběhu, ačkoli jejich účelem nebylo běžné placení. Okolnosti rozptýlení jednotlivých kusů nejsou úplně doložené a populární články je někdy líčí jako výrobní chybu. Přesnější je označení zkušební ražba nebo varianta razidla: mince byla vyrobena záměrně při přípravě emise, ne náhodným poškozením lisu.

Česká národní banka uvádí pro desetikorunu vzoru 1993 mědí plátovanou a galvanicky pokovenou ocel, hmotnost 7,62 gramu, průměr 24,5 milimetru, sílu 2,55 milimetru a vroubkovanou hranu se 144 vroubky. Mince je magnetická. Tyto technické údaje platí také pro variantu s malým Kč a samy o sobě ji od běžné ražby nerozliší.

V roce 1995 byla rubová strana desetikoruny upravena a iniciály autora LK se přesunuly od pravé strany hodnotového čísla ke spodnímu okraji. Tato oficiální změna vzoru není totožná s malým Kč. Všechny běžné desetikoruny ročníku 1993 mají původní polohu iniciál, ale jen nepatrná část nese hledanou drobnou zkratku nominální hodnoty.

Mediální zájem a vysoké aukční výsledky vedly k častému zaměňování běžných desetikorun za raritu. Samotný ročník 1993 proto nestačí a nabídková cena není důkazem pravosti. Odborné určení porovnává razidlové znaky a původní povrch. U mimořádně cenného kusu dává smysl nezávislé posouzení, protože dodatečné rytí nebo úprava písmen může napodobit jen část vzhledu.

Příběh malého Kč ukazuje, že význam moderní mince může spočívat v nepatrném výrobním detailu. Připomíná také přechod od federálního mincovnictví k nové české měně a praktické zkoušky nutné pro její každodenní používání.

Rozpoznání varianty, stav a odborné určení

Nejdůležitější znak se nachází na rubu vpravo od číslice nula. U malého Kč jsou písmena slabší a téměř celá pod vodorovnou linkou; u běžné varianty jsou větší a linka je protíná výše v jejich ploše. Mince se posuzuje pod zvětšením a ideálně vedle spolehlivě určeného běžného kusu stejného ročníku.

Opotřebení, koroze měděného povlaku ani neostrý úder nevytvářejí pravou variantu. Mohou ztenčit reliéf, ale nezmění původní proporce razidla a polohu písmen. Podezřelé jsou stopy po broušení, rytí, nestejná barva kovu nebo porušená plocha kolem zkratky. Čištění může tyto znaky zakrýt a současně snížit sběratelskou hodnotu.

Stav má u vzácné moderní mince mimořádný vliv na cenu. Měděný povrch snadno získává rýhy, skvrny a otisky. Mince se proto nedrží za plochu, neleští se a nezkouší chemickými prostředky. Bezpečné uložení chrání povrch, ale držák ani obchodní popis samy o sobě nepotvrzují pravost.

Hmotnost, průměr a magnetická reakce ověřují, zda předmět odpovídá základnímu typu desetikoruny, malou variantu však nepotvrdí. Rozhoduje shoda razidlových detailů. U drahého exempláře se dokumentuje kvalitní fotografie obou stran, hrany, hmotnost a provenience a využívá se znalec nebo uznávaná certifikační služba.

Částka dosažená v jedné aukci není univerzální cenou všech kusů. Výsledek ovlivňuje zachovalost, barva povrchu, důvěryhodnost určení, soutěž zájemců i poplatky. Běžná desetikoruna z roku 1993 bez malého Kč zůstává masovou oběžnou mincí a její společný letopočet ji s raritou nespojuje.