Écu

Écu byla významná francouzská stříbrná mince, která se stala jedním z pilířů francouzského měnového systému od středověku až po Francouzskou revoluci. Tento název pochází z latinského "scutum" (štít), což odkazuje na heraldický štít s francouzskými liliemi, který se na minci tradičně vyobrazoval. Écu prošlo mnoha reformami a proměnami, přičemž jeho hodnota a podoba odrážely ekonomické a politické změny ve Francii.

Historie

První mince s názvem écu byly představeny ve Francii již ve 13. století za vlády krále Ludvíka IX. (svatého). Původně se jednalo o zlaté mince zvané "écu d'or" (zlatý štít), které byly zavedeny v roce 1266. Stříbrná verze écu začala být ražena až později, konkrétně za vlády Ludvíka XIII. v roce 1641 jako "écu blanc" (bílý štít). Následovala řada měnových reforem, z nichž nejvýznamnější provedl Ludvík XIV. a později Ludvík XV. Ve svém dlouhém období oběhu écu procházelo změnami hmotnosti i ryzosti, což odráželo finanční situaci francouzského království. Po Francouzské revoluci bylo écu nahrazeno novým měnovým systémem založeným na franku, což definitivně ukončilo jeho více než 500letou historii v roce 1795.

Popis a vlastnosti

Stříbrné écu mělo běžně průměr mezi 38-41 mm a hmotnost přibližně 27-30 gramů, v závislosti na konkrétním období ražby. Mince obsahovala obvykle kolem 90% stříbra, ačkoliv ryzost se v průběhu staletí měnila podle ekonomické situace království. Na averzu mince byl typicky vyobrazen portrét vládnoucího monarchu, zatímco reverz nesl francouzský královský erb se štítem a liliemi. Écu se dělilo na menší nominální hodnoty, například "demi-écu" (poloviční écu) a "quart d'écu" (čtvrtina écu). Mince byly raženy v několika královských mincovnách po celé Francii, přičemž každá mincovna používala svou charakteristickou značku.

Význam pro investory a sběratele

Pro současné sběratele a investory představuje écu atraktivní objekt zájmu především díky své bohaté historii a spojení s významnými obdobími francouzských dějin. Nejcennější jsou exempláře z období Ludvíka XIV. a Ludvíka XV., zejména ty ve vynikajícím stavu zachovalosti. Investiční hodnota je dána nejen obsahem drahého kovu, ale především sběratelskou prémií, která může u vzácných variant dosahovat mnohanásobku hodnoty obsaženého stříbra. Écu je také zajímavým svědectvím o ekonomickém vývoji předrevoluční Francie.

Příklady

Mezi nejznámější varianty patří "Écu aux huit L" (écu s osmi písmeny L) ražené za Ludvíka XIV., "Écu de Calonne" z doby Ludvíka XVI., či "Écu constitutionnel" z raného revolučního období. Zvláště ceněná je také varianta "Écu aux branches d'olivier" (écu s olivovými ratolestmi) z let 1726-1741, která byla ražena v období relativní ekonomické stability a vyznačuje se kvalitním provedením.

Zajímavosti

• Slovo "écu" se v hovorové francouzštině používalo pro označení peněz ještě dlouho po zániku samotné mince.
• Écu inspirovalo vznik mnoha dalších evropských mincí, včetně španělského escuda.
• Během Sedmileté války (1756-1763) došlo k výraznému zhoršení kvality écu kvůli finanční krizi francouzské monarchie.
• V námořním obchodě 18. století bylo francouzské écu uznávaným platidlem i v zámoří, především v koloniích v Karibiku a Severní Americe.