Ferdinand I.

Ferdinand I. (1503–1564) byl český a uherský král a později císař Svaté říše římské, zakladatel habsburské moci v českých zemích, jehož vláda znamenala zásadní reformy v mincovnictví včetně zavedení tolarové měny. Jeho mince patří k nejčastějším nálezům z 16. století a jsou vyhledávané mezi sběrateli renesančních ražeb.

Historie

Ferdinand I. Habsburský se narodil 10. března 1503 v Alcalá de Henares ve Španělsku jako mladší bratr budoucího císaře Karla V. Po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče roku 1526 byl zvolen českým králem, čímž začala téměř čtyřsetletá vláda Habsburků na českém trůně. Jeho nástup nebyl bez problémů, musel čelit protikandidátovi Janu Zápolskému v Uhrách a získat podporu českých stavů diplomatickým jednáním.

V oblasti mincovnictví Ferdinand I. navázal na jagellonské období, ale zavedl významné reformy. Roku 1533 přijal mincovní řád, který sjednotil ražbu mincí v českých zemích a stanovil přesný obsah drahého kovu v jednotlivých nominálech. Tento řád položil základy moderního mincovního systému, který s úpravami vydržel až do 19. století.

Za Ferdinandovy vlády se hlavními mincovnami v českých zemích staly Praha, Kutná Hora a Jáchymov. Právě jáchymovská mincovna proslula ražbou tolarů, které se staly vzorem pro mincovnictví v celé Evropě. Název tolar pochází z německého Joachimsthaler, podle údolí svatého Jáchyma, kde se tyto velké stříbrné mince razily z místního bohatého stříbra.

Ferdinand I. také zavedl systematické označování mincí letopočty, což významně usnadňuje jejich dataci. Jeho mince nesou latinskou titulaturu, která se postupně rozšiřovala podle toho, jak získával nové tituly. Od roku 1526 byl králem českým a uherským, od roku 1531 římským králem a od roku 1558 císařem.

Mincovní produkce za Ferdinanda I. byla mimořádně rozsáhlá. Razily se drobné mince pro každodenní obchod jako feniky, haléře a krejcary, střední nominály jako groše a jejich násobky, až po reprezentativní tolary a zlaté dukáty. Zvláštní kategorii tvořily pamětní ražby k významným událostem, například korunovační medaile nebo ražby k vojenským vítězstvím nad Turky.

Jeho vláda byla poznamenána neustálými válkami s Osmanskou říší, které vyžadovaly značné finanční prostředky. To vedlo k intenzivní těžbě stříbra v českých horách a vysoké produkci mincí. Kvalita ražeb zůstávala relativně stabilní, i když v období největší finanční tísně docházelo k mírnému snižování obsahu drahého kovu.

Charakteristika mincí a ražební technika

Mince Ferdinanda I. představují přechod od pozdně gotického k renesančnímu stylu. Portrét panovníka postupně získává realistické rysy, mizí stylizace typická pro středověké ražby. Na aversu mincí je zpravidla poprsí panovníka zprava s latinským opisem, na reverzu pak heraldické motivy – český lev, uherský znak nebo říšský orel podle typu mince a mincovny.

Tolary Ferdinanda I. patří k umělecky nejzdařilejším ražbám své doby. Vyznačují se detailním zpracováním portrétu, propracovanou heraldkou a kvalitním technickým provedením. Průměr tolaru byl standardizován na přibližně 40 mm a váha na zhruba 29 gramů ryzího stříbra.

Zlaté dukáty udržovaly benátský standard 3,5 gramu zlata o ryzosti 986/1000. Na aversu nesou postavu svatého Václava nebo stojící postavu panovníka, na reversu český znak nebo říšského orla. Vícenásobné dukáty byly raženy jako prestižní dary a dnes patří k nejvzácnějším ražbám období.

Za Ferdinanda I. se také začaly razit první portréty manželek panovníků na mincích. Jeho manželka Anna Jagellonská je zobrazena na několika vzácných medailích a tolarech, což představuje důležitý precedens v habsburském mincovnictví.

Zajímavosti

• Jáchymovské tolary Ferdinanda I. daly název americkému dolaru – přes nizozemský daalder a anglický dollar
• Ferdinand I. jako první panovník zavedl povinné číslování pražských domů kvůli lepšímu výběru daní na financování válek s Turky
• Jeho nejcennější mincí je desetidukát z roku 1549 s vyobrazením bitvy u Mühlbergu, který patří k nejdražším českým mincím
• Za jeho vlády bylo v Jáchymově vyraženo přes 3 miliony tolarů, což představovalo obrovské bohatství
• Ferdinand I. založil ve Vídni sbírku mincí, která se stala základem dnešního mincovního kabinetu Kunsthistorisches Museum
• První české mince s českým nápisem místo latinského byly vyraženy jako zkušební ražby právě za Ferdinanda I., ale nikdy nevstoupily do oběhu