Filip II. Makedonský

Filip II. MakedonskýFilip II. Makedonský byl makedonský král v letech 359–336 př. n. l., otec Alexandra Velikého a tvůrce makedonské velmoci. Zavedl zlaté statéry s hlavou Apollóna a závodním dvojspřežím a razil stříbrné tetradrachmy s hlavou Dia. Oba typy se razily ještě po jeho smrti a Keltové je napodobovali.

Titul král Makedonie, 359–336 př. n. l.
Rodina syn Amynta III., otec Alexandra III. Velikého
Zlatý statér 8,6 g, líc hlava Apollóna s vavřínovým věncem, rub závodní dvojspřeží (biga), opis ΦΙΛΙΠΠΟΥ
Stříbrná tetradrachma líc hlava Dia s vavřínovým věncem, rub Filip na koni v klobouku kausia nebo nahý mladík na koni s palmovou ratolestí
Hlavní mincovny Pella, Amfipolis
Posmrtné ražby jeho typů za Alexandra III. Velikého a Filipa III. Arrhidaia
Zdroj zlata doly u Krénid (Filippoi) v oblasti Pangaia, dobyté 356 př. n. l.

Historie

Filip II., nejmladší syn krále Amynta III., nastoupil na makedonský trůn v roce 359 př. n. l. Během své třiadvacetileté vlády přeměnil makedonské království v nejmocnější stát řeckého světa. Vytvořil makedonskou falangu pěšáků vyzbrojených dlouhým kopím sarisou, roku 338 př. n. l. porazil spojené Athéňany a Thébany u Chairóneie a stanul v čele Helénského spolku řeckých států. V říjnu 336 př. n. l. ho v Aigách zavraždil jeho tělesný strážce Pausaniás.

Pro mincovnictví mělo zásadní význam zlato. Roku 356 př. n. l. dobyl Filip město Krénidy u pohoří Pangaion, přejmenoval je na Filippoi a získal kontrolu nad okolními zlatými doly. Podle historika Diodóra Sicilského z nich dokázal vytěžit přes tisíc talentů ročně.

Filip II. zavedl ražbu zlatých statérů o hmotnosti 8,6 g a jejich dílů, například hemistatérů. Na aversu nesly hlavu mladého Apollóna s vavřínovým věncem, na reversu bigu (dvojspřeží) s vozatajem a nápisem ΦΙΛΙΠΠΟΥ (Filippú, tedy „Filipův“). Hlavními mincovnami byly Pella a Amfipolis.

Stříbrné tetradrachmy Filipa II. o hmotnosti kolem 14,4 g nesly na aversu hlavu Dia s vavřínovým věncem. Na reversu je buď jezdec v makedonském klobouku kausia, v katalozích určovaný jako sám Filip, nebo nahý mladík na koni s palmovou ratolestí. Druhý z obrazů připomíná vítězství Filipova koně v Olympii.

Po Filipově zavraždění v roce 336 př. n. l. pokračovala ražba jeho typů mincí. Posmrtné ražby se jménem Filipa vznikaly za jeho syna Alexandra Velikého i za Alexandrova nástupce Filipa III. Arrhidaia. Filipovy mince se staly i předlohou keltských ražeb: Keltové v Galii napodobovali jeho zlaté statéry s hlavou Apollóna a dvojspřežím, Keltové v Podunají od 3. století př. n. l. jeho tetradrachmy s hlavou Dia a jezdcem.

Mincovní typy a jejich význam

Motiv bigy na reversu zlatých statérů se spojuje s Filipovými vítězstvími v závodech spřežení na olympijských hrách. Už životopisec Plútarchos uvádí, že Filip dával svá olympijská vítězství se spřežením zaznamenat na mince. Roku 356 př. n. l., kdy se narodil jeho syn Alexandr, zvítězil v Olympii Filipův dostihový kůň. Účast na olympijských hrách byla vyhrazena Řekům, a vítězství tak podporovalo makedonský nárok na příslušnost k helénské civilizaci.

Filipovy mince se staly prototypem pro helénistické mincovnictví. Jeho nástupce Alexandr Veliký ponechal zlatý statér o hmotnosti 8,6 g, jeho obrazy však nahradil hlavou Athény a okřídlenou Níké a stříbrné tetradrachmy razil v attické váze kolem 17,2 g s Héraklem a sedícím Diem.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet