Florentská mincovna

Florentský zlatý florin z roku 1347 s lilií a svatým Janem KřtitelemFlorentská mincovna (italsky Zecca di Firenze) razila mince Florencie od 12. století do roku 1861, kdy Toskánsko připadlo Italskému království. Od roku 1252 z ní vycházel zlatý florin (fiorino d'oro) s lilií a svatým Janem Křtitelem, podle něhož vznikaly zlaté mince po celé Evropě.

Nejznámější mince zlatý florin (fiorino d'oro), 1252–1533
Motiv florinu lilie (giglio) a svatý Jan Křtitel
Hmotnost florinu 3,537 g ryzího zlata
Dozor nad ražbou za republiky dva mincmistři, jeden z cechu směnárníků (Arte del Cambio), druhý z cechu obchodníků se suknem (Arte di Calimala)
Zlatá mince vévodů zlaté scudo vévody Alessandra Medicejského (1533)
Konec ražby 1861, po připojení Toskánska k Italskému království
Sídlo budova Zecca, začleněná do komplexu Uffizi

Historie Florentské mincovny

Florentská mincovna vznikla ve 12. století jako instituce městské republiky. Ražbu za republiky řídili dva mincmistři, které na půl roku určoval los: jednoho z cechu směnárníků Arte del Cambio, druhého z cechu obchodníků se suknem Arte di Calimala. Letopočet se na mince nevyrážel, nesly jen jména či znaky mincmistrů a úředníků. Od roku 1316 vedla mincovna soupis ražeb po půlletích, takzvaný Fiorinaio; založil ho kronikář Giovanni Villani, tehdy mincmistr za cech směnárníků.

Roku 1252 obnovily italské obchodní republiky Janov a Florencie ražbu zlata, kterou střední a západní Evropa od karolínské doby téměř neznala; v jižní Itálii se zlaté mince razily i předtím. Zlatý florin obsahoval 3,537 g ryzího zlata, na líci měl lilii, znak města, a na rubu jeho patrona svatého Jana Křtitele. Stálou hmotnost i ryzost si udržel až do roku 1533 a v Evropě se napodoboval, nejprve i s florentským obrazem. Stříbrným grošem republiky byl fiorino d'argento, od roku 1305 zvaný popolino.

Po pádu republiky razila mincovna pro vévodu Alessandra Medicejského, mimo jiné zlaté scudo z roku 1533. Raznice některých jeho stříbrných mincí se připisují Benvenutu Cellinimu. Středověkou budovu mincovny naproti kostelu San Piero Scheraggio začlenil Giorgio Vasari do stavby Uffizi, kterou Cosimo I. Medicejský zahájil roku 1560; přízemí staré budovy zůstalo zachováno.

Mincovna pak razila pro Toskánské velkovévodství (od roku 1569), od roku 1737 pod vládou lotrinské dynastie, a v napoleonské době pro krátké Etrurské království. Činnost skončila roku 1861, kdy se Toskánsko stalo součástí sjednoceného Italského království.

Florin jako vzor evropských mincí

Ve 14. století se florin dostal do Německa, kde se na jihu pod jménem Gulden („zlatý“) brzy stal hlavním platidlem. Podle florinu vznikly i první zlaté mince českých a uherských králů, které později přijaly jméno dukát. Od florinu odvozují jméno anglický zlatý florin Eduarda III. z roku 1344, uherský forint i nizozemský zlatý, jehož zkratka fl. vychází z názvu florijn.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet