Frankfurtská mincovna

Mince z mincovny FrankfurtFrankfurtská mincovna pracovala ve Frankfurtu nad Mohanem od 12. století do roku 1879. Nejprve razila pro římské krále a císaře, od 15. století i pro samotné svobodné říšské město Frankfurt a v letech 1872–1879 pro Německou říši pod mincovní značkou C. Roku 1880 byla mincovna zrušena.

Počátek ražby mezi lety 1160 a 1170
Ražby 15. století zlaté zlatníky Zikmunda Lucemburského, Albrechta II. a Fridricha III.; orlí turony 1428–1540; haléře od roku 1429
Postavení města svobodné říšské město; 1815–1866 svobodné město Německého spolku
Konec samostatnosti 1866, anexe Pruskem
Spolkový tolar (od 1857) frankfurtský typ s ženským poprsím a orlem
Mincovní značka (Německá říše) C, 1872–1879
Zrušení mincovny 1880

Historie

Ražba ve Frankfurtu nad Mohanem začala mezi lety 1160 a 1170. Ze 12. a 13. století jsou známy oboustranné feniky se jménem města, ražené za Fridricha I. Barbarossy a Fridricha II. Štaufského; brakteáty se jménem Frankfurtu doloženy nejsou. Listina z roku 1194 přiznávala Kunovi z Münzenbergu polovinu příjmů z frankfurtské mincovny.

Frankfurt měl ve Svaté říši římské mimořádné postavení. Jeho trh je doložen od roku 1150 a od roku 1372 bylo město svobodným říšským městem. Zlatá bula Karla IV. z roku 1356 určila Frankfurt místem volby římských králů a v letech 1562–1792 se zde konaly i jejich korunovace. Na veletrhy se vázala i péče o jakost mincí: říšský výnos z roku 1509 doporučil, aby se mincovní stavy scházely na každém frankfurtském veletrhu.

V 15. století razila mincovna zlaté zlatníky (goldguldeny) panovníků Zikmunda Lucemburského, Albrechta II. Habsburského a Fridricha III. Habsburského. Od Zikmunda získalo právo razit vlastní zlatou minci i město. V letech 1428–1540 se zde razily orlí turony, jejichž název a vzhled se ve Frankfurtu udržely až do 18. století, a od roku 1429 dlouhodobě také haléře. V letech 1623–1636 zde probíhala rozsáhlá ražba albusů a v letech 1794–1796 patřil Frankfurt k místům, kde se z církevních nádob a dobrovolně odevzdaného stříbra razily kontribuční tolary na obranu proti Francouzům.

V letech 1806–1810 byl Frankfurt součástí Aschaffenburského knížectví a v letech 1810–1813 Frankfurtského velkovévodství. Vídeňský kongres z něj roku 1815 učinil svobodné město Německého spolku. Po prusko-rakouské válce ho roku 1866 anektovalo Prusko. Mincovna pak v letech 1872–1879 razila marky Německé říše se značkou C a roku 1880 byla zrušena.

Spolkové tolary a mincovní značka C

Podle vídeňské mincovní smlouvy z roku 1857 razily německé státy spolkový tolar o hmotnosti 18,518 g a ryzosti 900/1000. Na líci měl obvykle podobiznu panovníka, na rubu znak nebo hodnotu. Frankfurtské spolkové tolary mají na líci ženské poprsí a na rubu orla.

Písmeno C samo o sobě Frankfurt neoznačuje: stejnou mincovní značku užívaly i mincovny v Kleve, Clausthalu, Praze, Saint-Lô a Caen. U mincí Německé říše z let 1872–1879 však C znamená Frankfurt nad Mohanem.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet