Zlatá bula Karla IV.

Zlatá pečeť Zlaté buly Karla IV. s trůnícím císařem, říšskou orlicí a českým lvem

Zlatá bula Karla IV. (Bulla aurea) je říšský zákon z roku 1356, který upravil volbu římského krále sedmi kurfiřty většinou hlasů. V kapitolách IX a X přiznala českému králi a kurfiřtům doly na zlato, stříbro, další kovy a sůl a českému králi potvrdila právo razit zlaté a stříbrné mince.

Vydavatel císař Karel IV.
Vyhlášení kapitoly 1–23 v Norimberku 10. ledna 1356, kapitoly 24–31 v Metách 25. prosince 1356
Kurfiřti arcibiskupové mohučský, trevírský a kolínský, český král, falckrabě rýnský, saský vévoda a braniborský markrabě
Volba krále většinou hlasů, ve Frankfurtu nad Mohanem
Kapitola IX doly na zlato, stříbro, cín, měď, olovo, železo a jiné kovy a sůl; židovské poplatky a cla
Kapitola X právo českého krále razit zlaté a stříbrné mince kdekoli v království, rozšířené i na ostatní kurfiřty
Platnost do zániku Svaté říše římské roku 1806
Dochovaná vyhotovení sedm, roku 2013 zapsaných do programu UNESCO Paměť světa

Historie

Karel IV. se vrátil z italské jízdy, při níž byl 5. dubna 1355 v Římě korunován císařem, a svolal dvorský sněm do Norimberka. Tam bylo 10. ledna 1356 vyhlášeno prvních 23 kapitol, zbývajících osm 25. prosince 1356 na sněmu v Metách. Zákon je psán latinsky a jméno dostal podle zlaté pečeti, kterou byla vyhotovení zpečetěna.

Bula ukončila spory o to, kdo krále volí. Určila sedm kurfiřtů, tři duchovní a čtyři světské, a zavedla volbu většinou hlasů; zvolení většinou se mělo pokládat za jednomyslné. Volit se mělo ve Frankfurtu nad Mohanem, první korunovace se měla konat v Cáchách a první dvorský sněm nového panovníka v Norimberku. Mezi světskými kurfiřty měl přednost český král jako arcičíšník říše a bula potvrdila výsadní postavení českého státu v říši, které vycházelo ze Zlaté buly sicilské z roku 1212. Kurfiřtům zaručila soudní imunitu a světským kurfiřtům dědičnost hodnosti.

Zlatá bula platila jako základní zákon Svaté říše římské až do jejího zániku roku 1806. Dochovalo se sedm původních vyhotovení. Nejkrásnější iluminovaný opis vznikl pro Václava IV. a uchovává ho Rakouská národní knihovna ve Vídni; roku 2013 byla vyhotovení i tento opis zapsána do programu UNESCO Paměť světa.

Doly a mince v kapitolách IX a X

Kapitola IX, nadepsaná o dolech na zlato, stříbro a jiné kovy, stanoví, že čeští králové a všichni kurfiřti, duchovní i světští, mohou ve svých zemích právoplatně držet všechny doly na zlato, stříbro, cín, měď, olovo, železo a jiné kovy i solné doly, a to nalezené i ty, které se najdou v budoucnu. Přidává židovské poplatky a cla, jak je drželi jejich předchůdci. Jde o horní regál, který česká numismatická literatura řadí spolu s mincovním právem mezi nižší, převážně fiskální regály.

Kapitola X, nadepsaná o minci, potvrzuje českému králi právo, které měli už jeho předchůdci: razit zlaté a stříbrné mince na kterémkoli místě království a zemí k němu náležejících a uvádět je do oběhu způsobem v Čechách obvyklým. Dále mu dovoluje kupovat a přijímat statky od knížat a pánů, pokud říši zůstanou její dosavadní práva. Třetí odstavec kapitoly rozšiřuje tato ustanovení i na ostatní kurfiřty, duchovní i světské, a jejich dědice. Zlatá bula tedy horní ani mincovní regál nezaváděla jako novinku, ale potvrzovala je jako práva, která jejich držitelé vykonávali odedávna.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet