František Josef I.

František Josef I. (1830–1916) byl rakouský císař a uherský král, jehož 68letá vláda představuje nejdelší období v dějinách habsburského mincovnictví. Za jeho panování prošla monarchie třemi měnovými systémy – od konvenční měny přes rakouskou měnu až po rakousko-uherskou korunu, přičemž jeho portrét se stal nejikoničtějším obrazem na středoevropských mincích 19. a počátku 20. století.

Historie

František Josef nastoupil na trůn 2. prosince 1848 ve věku pouhých 18 let během revolučního roku, kdy jeho strýc Ferdinand I. Dobrotivý abdikoval. Mladý panovník zdědil říši zmítanou revolucí, národnostními konflikty a ekonomickou krizí. Jeho první mince z roku 1849 zobrazují mladíka s licousy, které se staly jeho celoživotním poznávacím znamením.

První dekáda jeho vlády byla poznamenána snahou o centralizaci monarchie a modernizaci hospodářství. V mincovnictví to znamenalo přechod od zastaralé konvenční měny (1 tolar = 2 zlaté) k moderní rakouské měně zavedené 1. listopadu 1857. Nový systém založený na stříbrném standardu stanovil 1 zlatý = 100 krejcarů místo původních 60, což usnadnilo výpočty a obchod.

Po porážkách v sardinské válce (1859) a zejména prusko-rakouské válce (1866) musel František Josef přistoupit k zásadním reformám. Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 přeměnilo císařství na dualistickou monarchii. V mincovnictví se to projevilo ražbou mincí s dvojjazyčnými nápisy – německy pro rakouskou a maďarsky pro uherskou část říše.

Ekonomické problémy 70. a 80. let vedly k rozhodnutí opustit stříbrný standard. Měnová reforma z roku 1892 zavedla zlatou korunu rozdělenou na 100 haléřů. Přepočet byl stanoven na 1 zlatý = 2 koruny. Tato reforma přiblížila monarchii moderním evropským ekonomikám a koruna se stala stabilní měnou až do první světové války.

Dlouhá vláda Františka Josefa umožnila ražbu tří různých portrétních variant. Mladý portrét (1848-1858) zobrazuje panovníka do 28 let, střední portrét s plnovousem a řády (1859-1887) a starý portrét s charakteristickými licousy kaisera (1887-1916). Každá varianta má desítky podvariant podle rytců a mincoven.

Jubilejní roky přinášely speciální ražby – roku 1873 na 25. výročí nástupu, 1898 na 50. výročí vlády a 1908 na diamantové jubileum. Pamětní stříbrná pětikoruna z roku 1908 s císařem v maršálské uniformě patří k nejkrásnějším ražbám monarchie. Zlaté stodukáty ražené k jubileím představují vrchol medailérského umění.

Mincovní typy a produkce

Mincovní produkce za Františka Josefa byla enormní. Hlavní mincovny ve Vídni (A), Kremnici (KB) a Praze (C) vyráběly miliony kusů ročně. Zlaté mince zahrnovaly dukáty (3,49 g), čtyřzlatníky/osmifranky (3,22 g), osmizlatníky (6,45 g) a od roku 1892 desetikoruny (3,39 g) a dvacetikoruny (6,78 g) obsahující 90% zlata.

Stříbrné ražby tvořily páteř oběživa. Nejrozšířenější byl stříbrný zlatník (do 1892), později koruna. Pětikoruny, dvoukoruny a koruny obsahovaly 835/1000 stříbra. Menší nominály – 10 a 20 haléřů – byly ze stříbra nižší ryzosti nebo z niklu. Měděné či bronzové byly haléře a dvouhaléře s císařským orlem.

Speciální kategorii tvoří obchodní mince – Maria Theresien Taler datovaný 1780, ale ražený kontinuálně po celé období. Tyto tolary s portrétem Marie Terezie sloužily k obchodu s Orientem a Afrikou. Ačkoli formálně nepatřily do měnového systému, ražba probíhala v milionových nákladech.

Technologický pokrok umožnil masovou produkci vysoké kvality. Od 60. let se používaly parní lisy, od 90. let elektrické. Mincovny v Kremnici jako první na světě zavedly prstencovou ražbu umožňující perfektní kruhový tvar a vroubkovanou hranu. Kvalita ražeb z období Františka Josefa překonala vše předchozí.

Zajímavosti

• František Josef I. je zobrazen na více různých mincích než jakýkoli jiný panovník v historii – přes 1500 variant
• Jeho zlatá dvacetikoruna z let 1892-1916 se dodnes razí jako investiční mince s původním letopočtem 1915
• Nejtěžší běžná mince jeho éry byl 5zlatník vážící 24,69 g stříbra, přezdívaný „kolo od vozu"
• V českých zemích se pro zlatník používal lidový název „forint" nebo „zlatka", který přetrval do první republiky
• Jubilejní stodukát z roku 1908 vážící 349 gramů zlata dnes dosahuje cen přes 10 milionů korun
• Jeho mince jsou nejčastějším nálezem v pokladech z období první světové války, kdy lidé hromadně ukrývali úspory