František Josef I.

František Josef I. (1830–1916), rakouský císař a český král z dynastie Habsbursko-Lotrinské, byl jedním z nejdéle vládnoucích evropských panovníků, jehož 68leté panování zanechalo významnou stopu v mincovnictví střední Evropy. Jeho ikonické mince provázely několik generací obyvatel rakouské monarchie a odrážely postupný vývoj od tradiční monarchie k modernímu státu. S jeho portrétem byly raženy mince téměř sedm desetiletí, což umožňuje sledovat postupné stárnutí panovníka i proměny mincovních stylů během dlouhého 19. století.

Historie

František Josef se narodil 18. srpna 1830 ve Vídni jako nejstarší syn arcivévody Františka Karla a Žofie Bavorské. Na trůn nastoupil nečekaně mladý v pouhých 18 letech během revolučního roku 1848, kdy jeho strýc Ferdinand I. abdikoval ve prospěch mladého arcivévody. Zpočátku vládl jako absolutistický panovník, po porážkách ve válkách s Itálií (1859) a Pruskem (1866) byl však nucen přistoupit na řadu reforem, které vyvrcholily rakousko-uherským vyrovnáním v roce 1867. Jeho vláda byla poznamenána mnoha tragédiemi, včetně popravy bratra Maxmiliána v Mexiku (1867), sebevraždy syna Rudolfa v Mayerlingu (1889) a zavraždění manželky Alžběty Bavorské (Sisi) anarchistou v Ženevě (1898). Přes tyto osobní tragédie zůstal František Josef oddaný své panovnické povinnosti a symbolem stability v době velkých společenských změn. Zemřel 21. listopadu 1916 uprostřed první světové války a byl pohřben v kapucínské hrobce ve Vídni.

Mincovnictví za vlády Františka Josefa I. prošlo několika výraznými reformami a změnami, které odrážely ekonomický a politický vývoj monarchie. Na počátku jeho vlády byl základem měnového systému konvenční zlatník (florén) a hlavními mincemi stříbrné dvouzlatníky (tolar) a zlatníky. V roce 1857 přišla první měnová reforma, která zavedla rakouskou měnu s novým zlatníkem (guldenem) v hodnotě 100 krejcarů. Klíčová byla měnová reforma z roku 1892, která zavedla korunovou měnu (1 zlatý = 2 koruny), která zůstala základem měnového systému až do rozpadu monarchie. Mince Františka Josefa I. nesly na aversu jeho portrét, který se postupně měnil – od mladistvého vzhledu přes podobu se střední délkou vousů až po charakteristický portrét starého císaře s dlouhými bílými licousy. Na reversu byly nejčastěji zobrazeny heraldické motivy – dvouhlavý rakouský orel a později malý nebo velký znak Rakouska-Uherska. Po roce 1867 existovaly dva typy mincí – společné pro celou monarchii a speciální uherské ražby s maďarskými nápisy. Hlavními mincovnami byly Vídeň (značka A nebo bez značky), Kremnica (značka KB nebo B), Praha (značka C, do roku 1857) a Gyulafehérvár (značka E nebo G). Mezi nejvýznamnější nominály patřily zlaté mince – dukáty a od roku 1892 korunové mince (10, 20 a 100 korun), stříbrné mince – tolar/dvouzlatník, zlatník/gulden a po roce 1892 koruna, 2 a 5 korun, a drobné mince z niklu a mědi.

Význam pro investory a sběratele

Mince Františka Josefa I. patří mezi základní kameny každé sbírky středoevropských mincí 19. století. Pro sběratele jsou atraktivní díky své historické významnosti, široké škále nominálů a variant i relativní dostupnosti. Obzvláště ceněné jsou zlaté mince vyšších nominálů, které kombinují investiční hodnotu obsaženého drahého kovu s historickou a sběratelskou prémií. Pro začínající sběratele jsou ideální stříbrné koruny a zlatníky, které jsou cenově dostupnější a stále mají vysokou sběratelskou hodnotu. Zvláštní sběratelský význam mají jubilejní ražby vydané k 50. výročí vlády (1898) a vzácnější mince z období před měnovou reformou 1892.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Františka Josefa I.:

• Zlatá 100 koruna (1908) – prestižní zlatá mince vydaná k 60. výročí vlády
• Zlatá 20 koruna – běžnější zlatá mince ražená po měnové reformě 1892
• Stříbrná 5 koruna – větší stříbrná mince s portrétem císaře
• Stříbrný 1 zlatý/gulden – základní stříbrná mince do roku 1892
• Dukát – tradiční zlatá mince ražená paralelně s korunovými mincemi i po měnové reformě

Zajímavosti

• František Josef I. je panovníkem, jehož portrét se na mincích objevoval nejdéle v moderní evropské historii – téměř 68 let, což umožňuje sledovat jeho stárnutí od mladíka po starce s charakteristickými licousy.
• Po atentátu na jeho manželku Alžbětu Bavorskou (Sisi) v roce 1898 začal František Josef používat na oficiálních portrétech, včetně těch na mincích, černou stuhu Vojenského řádu Marie Terezie, což byla jeho tichá pocta zemřelé manželce.
• Přestože po roce 1867 existovalo Rakousko-Uhersko jako duální monarchie, ve většině oblastí včetně mincovnictví zůstala zachována jednota, pouze na uherských mincích se objevovaly maďarské nápisy a specifické uherské symboly.
• Stříbrná koruna Františka Josefa I. z roku 1912 se stala vzorem pro první československé koruny po vzniku republiky v roce 1918 – zachována byla hmotnost, rozměr i obsah stříbra, pouze portrét císaře byl nahrazen českým lvem.