Fridrich Sasko-Altenburský
Fridrich Sasko-Altenburský (1599–1625) byl vévoda z ernestinské větve Wettinů, jeden ze čtyř bratrů, kterým roku 1603 připadlo Sasko-Altenbursko. Vládu přenechal staršímu bratrovi Janu Filipovi a padl jako jezdecký plukovník v třicetileté válce. Jeho jméno nesou společné mince bratrů.
| Narození | 12. února 1599, Torgau |
|---|---|
| Úmrtí | 24. října 1625, Seelze u Hannoveru |
| Rod | Wettinové, ernestinská větev |
| Rodiče | Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský a Anna Marie Falcko-Neuburská |
| Bratři a spoluvládci | Jan Filip, Jan Vilém, Fridrich Vilém II. |
| Mincovna | Saalfeld, mincmistr Wolf Albrecht (WA) |
| Mince | společné tolary a jejich díly bratrů, kiprové mince |
Historie
Fridrich se narodil 12. února 1599 v Torgau jako syn vévody Fridricha Viléma I. Sasko-Výmarského. Po otcově smrti připadlo dělicí smlouvou z 13. listopadu 1603 Sasko-Altenbursko jemu a jeho třem bratrům. Za nezletilé vévody vládli poručníci, mezi nimi saský kurfiřt. Bratři navíc nesli titul vévodů jülišských, klévských a berských, který vycházel z nevyřešeného sporu o dědictví.
Roku 1618 dosáhl zletilosti nejstarší bratr Jan Filip a ostatní mu přenechali vládu výměnou za apanáž, roku 1624 natrvalo. Fridrich se dal na vojenskou dráhu. V třicetileté válce sloužil saskému kurfiřtovi, poté jako jezdecký plukovník u Kristiána Brunšvického. Roku 1623 padl do zajetí v bitvě u Stadtlohnu a byl propuštěn až roku 1624.
Roku 1625 vstoupil do dánských služeb a padl 24. října 1625 u Seelze nedaleko Hannoveru při přepadení Tillyho vojskem.
Společné ražby bratrů
Altenburští bratři neměli vlastní mince, razili společně jménem všech. Opis z let 1603–1625 vyjmenovává všechny čtyři: D G IO PHIL FRI IO WIL FR WIL FRA DV SA IVL CLI ET MON – z Boží milosti Jan Filip, Fridrich, Jan Vilém a Fridrich Vilém, bratři, vévodové saští, jülišští, klévští a berští. Hlavní mincovnou byl Saalfeld.
Na tolaru z roku 1609 jsou poprsí Jana Filipa a Fridricha, na tolaru z roku 1623 se značkou mincmistra Wolfa Albrechta WA je na líci Jan Filip a na rubu polopostavy Fridricha, Jana Viléma a Fridricha Viléma. V době kiprové inflace v letech 1619–1623 se razily znehodnocené drobné mince ve více mincovnách, například v Saalfeldu, Altenburgu nebo Eisenbergu.