Fridrich Vilém IV. Pruský

Portrét Fridricha Viléma IV. PruskéhoFridrich Vilém IV. Pruský (1795–1861), zvaný romantik na trůně, byl pruský král z rodu Hohenzollernů v letech 1840–1861. Po revoluci 1848 oktrojoval ústavu a roku 1849 odmítl císařskou korunu od frankfurtského parlamentu. Za jeho vlády zavedlo Prusko spolkový tolar vídeňské smlouvy z roku 1857.

Život 15. října 1795, Berlín – 2. ledna 1861, Sanssouci v Postupimi
Vláda Pruský král, 1840–1861
Dynastie Hohenzollernové
Manželka Alžběta Bavorská; manželství bez potomků
Nástupnictví Po otci Fridrichu Vilémovi III.; nástupcem bratr Vilém I.
Regentství Od roku 1858 vládl za nemocného krále bratr Vilém
Mincovní příklad Spolkový tolar 1857 A; 30 tolarů z 500 g ryzího stříbra
Spolkový tolar 18,518 g, ryzost 900/1000, 16,667 g ryzího stříbra
Mincovny Berlín (A); Düsseldorf

Historie

Fridrich Vilém IV. se narodil 15. října 1795 v Berlíně jako nejstarší syn krále Fridricha Viléma III. a královny Luisy Meklenbursko-Střelické. Vyrůstal v době napoleonských válek a porážky Pruska v bitvě u Jeny a Auerstedtu v roce 1806. Získal vynikající humanitní vzdělání, zajímal se o architekturu, umění a středověkou historii. Jeho romantické představy o křesťanském státě a středověkém rytířství výrazně ovlivnily jeho pozdější vládu. Roku 1823 se oženil s Alžbětou Bavorskou.

Po nástupu na trůn v roce 1840 vzbudil naděje liberálů amnestií politických vězňů a zmírněním cenzury. Brzy se však ukázalo, že jeho představy o státě jsou hluboce konzervativní. Věřil v božské právo králů a odmítal konstituční monarchii. Jeho velkou zálibou byla architektura; podpořil dostavbu katedrály v Kolíně nad Rýnem a za jeho vlády vzniklo v Prusku mnoho neogotických staveb.

Revoluční rok 1848 zastihl krále nepřipraveného. Po pouličních bojích v Berlíně v březnu 1848, při kterých zahynulo přes 200 lidí, byl nucen ustoupit revolucionářům. Musel svolat ústavodárné shromáždění a slíbit ústavu. Prohlásil, že Prusko splyne s Německem. Když revoluce slábla, rozpustil 5. prosince 1848 pruské národní shromáždění a oktrojoval vlastní ústavu, která zachovávala silnou královskou moc.

Frankfurtský parlament zvolil Fridricha Viléma IV. 28. března 1849 císařem Němců. Korunu odmítl, protože ji nabízel parlament vzešlý z revoluce, nikoli německá knížata. Poté se pokusil sjednotit Německo bez Rakouska pod pruským vedením prostřednictvím Erfurtské unie. Pokus ztroskotal na odporu Rakouska a Prusko se olomouckou punktací roku 1850 vrátilo do Německého spolku. Od července 1857 krále postihlo několik mozkových příhod a vládnout už nemohl. Bratr Vilém ho nejprve zastupoval a 7. října 1858 se stal regentem. Fridrich Vilém IV. zemřel 2. ledna 1861 na zámku Sanssouci v Postupimi bez potomků.

Mincovnictví za Fridricha Viléma IV.

Do roku 1856 razilo Prusko tolary podle Graumannovy stopy – čtrnáct kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra. Podle drážďanské mincovní smlouvy z roku 1838 se razily i dvojtolary s opisem 3 1/2 GULDEN VEREINSMÜNZE, lidově „šampaňské tolary“, protože láhev šampaňského stála dva tolary. Ze zlata vycházely friedrichsdory, dvojité a poloviční friedrichsdory.

Vídeňská mincovní smlouva z 24. ledna 1857 zavedla spolkový tolar: z 500 g ryzího stříbra se razilo 30 kusů o hmotnosti 18,518 g a ryzosti 900/1000. Berlínská mincovna od té doby razila spolkové tolary a dvojtolary s hlavou krále a zlaté spolkové koruny a půlkoruny. Spolkové tolary platily i v Německém císařství jako 3 marky až do roku 1907.

Na Fridrichovo zvolení císařem vydalo svobodné město Frankfurt nad Mohanem roku 1849 dvouzlatník s opisem ERWÄHLT ZUM KAISER DER DEUTSCHEN D. 28. MÄRZ 1849 v nákladu pouhých 200 kusů; existují i jeho pozdější novoražby.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet