Habsburkové

Habsburkové byli jednou z nejmocnějších evropských panovnických dynastií, která od 13. do 20. století zásadně ovlivnila vývoj středoevropského mincovnictví. Jejich ražby od středověkých feniků přes renesanční tolary až po moderní koruny představují ucelenou chroniku ekonomického vývoje střední Evropy, přičemž habsburské mince s charakteristickým dvouhlavým orlem obíhaly na třech kontinentech.

Historie

Habsburská mincovní tradice začíná s Rudolfem I. Habsburským (1273-1291), prvním členem rodu na římském trůně. Jeho vídeňské feniky s orlicí a lvem položily základ rakouského mincovnictví. Syn Albrecht I. razil první habsburské groše podle pražského vzoru, čímž reagoval na měnové inovace sousedních Čech.

Zásadní význam měl Rudolf IV. Zakladatel (1358-1365), který provedl první habsburskou měnovou reformu. Zavedl vídeňský fenik jako standardní drobnou minci a začal razit zlaté mince podle uherského vzoru. Jeho mincovní řád z roku 1359 stanovil přesné parametry ražby a tvrdé tresty za padělání, což se stalo vzorem pro pozdější habsburské mincovní legislativu.

Epochální změnu přinesl Maxmilián I. (1493-1519), za jehož vlády začala ražba prvních tolarů v Tyrolsku roku 1486. Tyrolské stříbro z dolů v Hall umožnilo masivní produkci velkých stříbrných mincí, které se staly vzorem pro celou Evropu. Maxmiliánův vnuk Karel V. (1519-1556) vládl říši, nad kterou slunce nezapadalo, a jeho mince obíhaly od Peru po Filipíny.

Pro české země byl klíčový Ferdinand I. (1526-1564), který po bitvě u Moháče získal českou a uherskou korunu. Sjednotil mincovní systémy svých držav a zavedl jednotné značení mincoven. Jeho českého tolaru z roku 1553 se staly vzorem kvality. Za Rudolfa II. (1576-1612) dosáhlo habsburské medailérské umění vrcholu – jeho reprezentativní ražby patří k vrcholům manýristického umění.

Marie Terezie (1740-1780) provedla zásadní měnovou reformu 1753, která sjednotila chaotický systém v konvenční měnu. Její tolar Marie Terezie z roku 1780 se razí dodnes a stal se nejrozšířenější obchodní mincí světa. Syn Josef II. zavedl první papírové peníze v monarchii, což vedlo k inflaci během napoleonských válek.

Dlouhá vláda Františka Josefa I. (1848-1916) zahrnovala tři měnové systémy. Po revoluci 1848 stabilizoval měnu, roku 1857 zavedl rakouskou měnu (zlatník), roku 1892 pak korunu na zlatém standardu. Jeho portréty na mincích dokumentují 68 let habsburské historie. Poslední císař Karel I. (1916-1918) stihl vyrazit pouze válečné nouzové mince ze železa a zinku.

Mincovní systémy a reformy

Habsburkové vytvořili několik měnových systémů, které ovlivnily celou Evropu. Augsburský mincovní řád (1559) Ferdinanda I. standardizoval ražbu v říši. Konvenční měna Marie Terezie (1753) vytvořila stabilní systém 1 tolar = 2 zlatníky = 120 krejcarů. Vídeňská měnová smlouva (1857) sjednotila měny německých států.

Habsburské mincovny patřily k nejvýznamnějším v Evropě. Vídeň byla hlavní mincovnou, Kremnica největší producentkou, Hall kolébkou tolaru, Praha centrem umělecké ražby. V 18. století fungovalo současně až 15 habsburských mincoven od Milána po sedmihradskou Alba Iulii. Každá používala specifické značky umožňující identifikaci.

Technologické inovace často pocházely z habsburských mincoven. Válcovací stroj v Halli (1567), šroubový lis v Kremnici (1661), prstencová ražba ve Vídni (1751) představovaly průlomové technologie. Habsburkové jako první zavedli systematické číslování razidel a evidenci ražeb, což umožňuje přesnou identifikaci mincí.

Ikonografie habsburských mincí vytvořila trvalou tradici. Dvouhlavý orel s habsburským erbem na prsou, portrét panovníka s latinskou titulaturou, heslo AEIOU (Austria Est Imperare Orbi Universo) nebo pozdější Viribus Unitis Františka Josefa I. Tyto motivy se staly synonymem pro středoevropské mincovnictví.

Zajímavosti

• Habsburkové razili mince nepřetržitě 645 let (1273-1918), což je nejdelší dynastická mincovní tradice v Evropě
• Tolar Marie Terezie z roku 1780 je jedinou historickou mincí stále raženou s původním letopočtem – ročně se vyrobí přes 2 miliony kusů
• Habsburský osminásobný dukát Ferdinanda III. z roku 1629 s 90 mm průměrem je největší běžně ražená zlatá mince své doby
• Karel VI. razil mince s heslem Constantia et Fortitudine, které se stalo názvem nejvyššího rakouského vyznamenání
• Poslední habsburská mince – železný 2haléř Karla I. z roku 1918 – byla ražena den před vyhlášením republiky
• Habsburské mince obíhaly na všech kontinentech kromě Antarktidy díky španělské větvi rodu a koloniím