Jáchymov

Jáchymov (německy Joachimsthal) je historické hornické město v Krušných horách, které od roku 1516 revolucionalizovalo evropské mincovnictví ražbou jáchymovských tolarů, první masově rozšířené velkostříbrné mince. Tyto „joachimsthaler" se staly vzorem pro měny celého světa a daly základ názvu dolar, přičemž jáchymovská mincovna vyprodukovala přes 12 milionů tolarů a etablovala technologické standardy moderního mincovnictví.

Historie

Jáchymov vznikl roku 1516 po objevení bohatých stříbrných žil v údolí, které do té doby patřilo k panství Ostrov. Zakladatelem byl hrabě Štěpán Šlik, který získal od krále Ludvíka Jagellonského horní práva. Už roku 1517 žilo v novém městě přes 5000 obyvatel, roku 1534 dosáhl Jáchymov 18 000 obyvatel a stal se druhým největším městem Českého království po Praze.

Klíčový rok 1520 přinesl udělení mincovního práva Šlikům od krále Ludvíka. První jáchymovské guldengroschen (později tolary) byly raženy 9. ledna 1520 s obrazem svatého Jáchyma a českého lva. Kvalita stříbra (931,9/1000) a přesná váha (29,23 g) učinily z jáchymovských ražeb nejdůvěryhodnější měnu střední Evropy.

Vrchol prosperity nastal v letech 1530-1550, kdy Jáchymov produkoval ročně 3 miliony tolarů a kontroloval 30% evropské těžby stříbra. Město získalo vlastní horní soud, právo meče a status svobodného horního města (1520). Ferdinand I. převzal mincovnu do královské správy (1528), ale zachoval technologii a kvalitu Šlikovských ražeb.

Po vyčerpání povrchových ložisek v 17. století produkce klesala. Mincovna razila naposledy roku 1670, celkem vyprodukovala přes 12 milionů tolarů. Těžba stříbra pokračovala v menším měřítku do 19. století. Nová éra začala roku 1853 objevením uranové rudy – smolinec. Marie Curie-Sklodowská získávala z jáchymovského smolince radium (1898).

20. století přineslo uranovou horečku. Za nacistů a především komunistů (1945-1964) se Jáchymov stal centrem těžby uranu pro sovětský jaderný program. Politickí vězni v uranových dolech představují temnou kapitolu – pracovalo zde přes 65 000 vězňů, tisíce zemřely. Od roku 1906 fungují v Jáchymově první radonové lázně na světě.

Jáchymovské mincovnictví

Jáchymovský tolar standardizoval parametry velkostříbrné mince: váha 29,23 g, obsah čistého stříbra 27,20 g, průměr 40-42 mm. Design: avers – český lev s opisem LVDOVICVS PRIMVS DEI GRACIA REX BOEMIE, revers – svatý Jáchym s Ježíškem a hornickými nástroji, opis STEFAN ET FRATES COMITES DE SLIK.

Technologické inovace jáchymovské mincovny: Walzenwerk (1534) – válcovací stroj na přípravu plechů, první v Čechách. Spindelpresse (1550) – vřetenový lis umožňující přesnou ražbu. Klippwerk – stroj na výrobu hranatých střížků. Mincovna zaměstnávala 50 pregéřů, 20 rytců, 30 pomocníků. Denní produkce dosahovala 3000 tolarů.

Varianty jáchymovských ražeb: Tolary (guldengroschen), půltolary, čtvrttolary. Od 1530 také zlaté dukáty. Medaile a žetony – hornické, náboženské, pamětní. Unikátní jsou šestihranné klippe (1520-1528) ražené pro snadnější stohování. Löser – vícenásobné tolary (2, 3, 5, 10) jako reprezentativní dary.

Vliv na světové mincovnictví: Název „thaler" od Joachimsthaler se rozšířil jako tolar (Čechy), daler (Skandinávie), tallero (Itálie), daalder (Nizozemí), dollar (Amerika). Španělský piece of eight (8 reálů) kopíroval váhu jáchymovského tolaru. Přes 80% evropských mincoven 16. století používalo jáchymovský standard.

Zajímavosti

• Název „dolar" – nejrozšířenější měna světa – pochází přímo z německého „Joachimsthaler"
• Jáchymovská mincovna jako první použila páru k pohonu lisů (1562) – o 200 let dříve než průmyslová revoluce
• Georgius Agricola napsal v Jáchymově knihu „De Re Metallica" (1556) – bibli hornictví na 200 let
• Z jáchymovského uranu vyrobili Sověti svou první atomovou bombu (1949)
• Nejvzácnější jáchymovský tolar – desetitolar z roku 1525 – jediný známý exemplář prodán za 3,5 milionu eur
• Jáchymovské doly dosáhly hloubky 733 metrů – nejhlubší důl 16. století na světě