Jiří Bradatý

Portrét saského vévody Jiřího Bradatého od Lucase Cranacha staršího

Jiří Bradatý (1471–1539) byl saský vévoda z albertinské linie Wettinů, vnuk českého krále Jiřího z Poděbrad a odpůrce Martina Luthera. V Sasku vládl v letech 1500–1539. Jeho jméno nesou společné saské tolary, groše a zlaté guldeny z let 1500–1525 ražené v Annabergu, Buchholzu a Lipsku.

Titul saský vévoda, albertinská linie Wettinů
Život 27. srpna 1471 Míšeň – 17. dubna 1539 Drážďany
Vláda 1500–1539
Rodiče vévoda Albrecht Smělý a Zdeňka z Poděbrad, dcera krále Jiřího z Poděbrad
Manželka Barbora Jagellonská, dcera polského krále Kazimíra IV.
Nástupce bratr Jindřich Pobožný
Ověřené ražby společné tolary, andělské groše a zlaté guldeny s kurfiřtem Fridrichem III. Moudrým a jeho bratrem Janem Stálým (mincovny Annaberg, Buchholz, Lipsko)

Historie

Jiří byl synem saského vévody Albrechta Smělého a Zdeňky z Poděbrad, dcery českého krále Jiřího z Poděbrad. Už v sedmnácti letech ho otec postavil v době své nepřítomnosti do čela vlády. Roku 1496 se oženil s Barborou Jagellonskou, dcerou polského krále Kazimíra IV.

Po dvanácti letech zastupování převzal po otcově smrti roku 1500 vládu v albertinském Sasku. Jeho otec získal od císaře dědičné místodržitelství ve Frísku a Jiřímu tam roku 1504 holdovali jako „věčnému gubernátorovi“. Roku 1515 Frísko prodal budoucímu císaři Karlu V.

Jiří byl schopný finanční politik a osobně se zasazoval o rozvoj hornictví, které po bohatých nálezech stříbra zažívalo rozmach. Zvláštní péči věnoval hornickému městu Annabergu založenému roku 1496, stavbě tamního kostela a roku 1502 tam založil františkánský klášter. V mincovním sporu s ernestinskou linií se rozhodně zastával zachování starší, hodnotnější mince a nakonec svou mincovní politiku od ernestinských příbuzných zcela oddělil.

Roku 1519 prosadil proti vůli merseburského biskupa konání lipské disputace Martina Luthera s Johannem Eckem. Jiří se pak stal rozhodným odpůrcem reformace: v jeho zemi bylo zakázáno Lutherovo vydání Nového zákona a roku 1525 vstoupil do katolického Desavského spolku. Přežil všechny své syny, a proto po jeho smrti 17. dubna 1539 nastoupil podle dědické smlouvy z roku 1499 jeho protestantský bratr Jindřich Pobožný, který v zemi zavedl reformaci. Jiří je pohřben v míšeňské katedrále.

Mince Jiřího Bradatého

Do roku 1525 nesly saské mince jména tří vládců – kurfiřta Fridricha III. Moudrého, jeho bratra Jana Stálého a vévody Jiřího. Na tolarech z let 1500–1525 je na líci kurfiřt Fridrich v kurfiřtském hávu s mečem a na rubu proti sobě poprsí Jana a Jiřího s opisem MONET ARGEN DVCVM SAXONI. Starší ražby z let 1500–1507 mají na líci opis FRIDERICVS GEORGIVS IOHANNES, pozdější uvádějí Jiřího až za Janem. Razily se v Annabergu, Buchholzu a Lipsku.

Ze stejné doby pocházejí andělské groše (Schreckenberger) z Annabergu s andělem držícím kurfiřtský štít a opisem GROSSVS NOVVS DVCVM SAXONI a zlaté guldeny lipské mincovny. Roku 1527 vznikla v Annabergu stříbrná medaile s Jiřího poprsím a heslem SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM. Saské mince let 1500–1547 popisuje katalog C. Keilitze Die sächsischen Münzen 1500–1547, tolary katalog G. Schneeho Sächsische Taler 1500–1800.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet