Josefínské reformy

Josefínské reformy byly rozsáhlé osvícenské reformy císaře Josefa II. v letech 1780 až 1790, které radikálně modernizovaly habsburskou monarchii. Reformy zahrnovaly zrušení nevolnictví, náboženskou toleranci, sekularizaci klášterů a centralizaci správy. Pro numismatiku jsou josefínské reformy významné jako období měnové unifikace, zavedení konvenční měny a racionalizace mincovního systému monarchie.

Charakteristika josefínských reforem

Josef II. nastoupil jako spoluvládce své matky Marie Terezie v roce 1765 a samostatně vládl od 1780 do 1790. Jako osvícenský absolutista věřil v rozum, pokrok a státní zájem nad tradicí a privilegii. Jeho reformní program byl nejradikálnější pokus o modernizaci evropské monarchie 18. století. Heslo "Vše pro lid, nic skrze lid" vyjadřovalo jeho filozofii vlády shora. Reformy měly vytvořit jednotný, centralizovaný a racionální stát.

Patent o zrušení nevolnictví z roku 1781 osvobodil sedláky, umožnil svobodu pohybu a volbu povolání. Toleranční patent téhož roku povolil protestantům a pravoslavným veřejné vyznání víry. Zrušení kontemplativních klášterů v roce 1782 přineslo státu majetek 700 institucí. Všeobecný občanský zákoník sjednotil právo. Němčina se stala úředním jazykem. Tereziánské trestní právo omezilo torturu a trest smrti. Všeobecná školní povinnost rozšířila vzdělání.

Církevní reformy byly nejkontroverznější. Josef podřídil církev státu, omezil papežskou moc, zrušil církevní svátky, reguloval procesí a poutě. Generální semináře měly vychovat loajální kněze. Papež Pius VI. přijel do Vídně 1782 marně protestovat. Josefinismus vytvořil státní církev podřízenou panovníkovi. Sekularizovaný majetek financoval školy, nemocnice a sociální péči. Reforma farní sítě zajistila dostupnost bohoslužeb.

Odpor proti reformám rostl ze všech stran. Šlechta protestovala proti ztrátě privilegií, církev proti sekularizaci, národy proti germanizaci. Belgické provincie povstaly 1789, Uhry hrozily rebélií. Leopold II. musel po Josefově smrti většinu reforem odvolat. Přesto josefínské reformy položily základy moderního státu - rovnost před zákonem, náboženská svoboda, vzdělání. Josef II. zůstává symbolem osvícenského absolutismu, jeho reformy ovlivnily vývoj střední Evropy.

Měnové aspekty josefínských reforem

Josef II. pokračoval v měnové reformě Marie Terezie založené na konvenční měně z roku 1753. Konvenční tolar obsahoval 23,39 gramů stříbra, 20zlatník 6,67 gramů. Josef standardizoval ražbu napříč monarchií, zrušil lokální mincovní práva. Mincovny ve Vídni, Kremnici, Praze a Miláně razily jednotné typy. Portréty Josefa II. na mincích zobrazovaly osvícenského panovníka bez paruk v prostém kabátě.

Sekularizace klášterů přinesla státu obrovské množství liturgického stříbra přeraženého na mince. Josef zavedl první papírové peníze monarchie - bankocetle z roku 1762 rozšířil do masového oběhu. Měděné krajcary pro drobný oběh nahradily různorodé místní ražby. Unifikace měr a vah usnadnila obchod. Celní unie mezi rakouskými a českými zeměmi 1775 vytvořila jednotný trh. Josefínské měnové reformy položily základ moderního finančního systému monarchie trvajícího do roku 1892.

Zajímavosti

• Josef II. cestoval inkognito jako hrabě Falkenstein, aby poznal skutečný život poddaných
• Nápis na Josefově sarkofágu zní: "Zde leží Josef II., který byl nešťasten ve všem, co podnikal"
• Mozart věnoval Josefovi operu Únos ze serailu, císař řekl "Příliš mnoho not"
• Josef osobně oral pole u Slavíkovic jako symbol rovnosti práce
• Zrušení 20 tisíc církevních svátků ročně zvýšilo produktivitu o třetinu
• Josefínský katastr z roku 1785 první zmapoval všechny pozemky monarchie