Karel III. Josef Lotrinský

Karel III. Josef Lotrinský (1680–1715) byl příslušník lotrinského rodu, který se už jako mladík stal olomouckým biskupem a později i trevírským arcibiskupem a kurfiřtem. V českých zemích je známý i díky mincím z moravských mincoven, na nichž se objevuje jeho jméno a titulatura.

Historie

Karel III. Josef Lotrinský se narodil ve Vídni jako syn Karla V. Lotrinského a Eleonory Habsburské, tedy v prostředí, kde se politika dynastií prolínala s církevní kariérou. Pro mladší syny významných rodů byla v raném novověku církevní dráha častou cestou k moci a prestiži: vysoké úřady přinášely příjmy, postavení v říšské politice i možnost ovlivňovat rozsáhlá území. Lotrinští navíc stáli blízko habsburskému dvoru, takže Karel Josef byl od mládí předurčen k rychlému vzestupu v církevní hierarchii.

Jeho nejvýraznější vazba na české země souvisí s Olomoucí. Jako olomoucký biskup (v praxi od konce 90. let 17. století) zastával úřad, který patřil k nejvlivnějším v zemích Koruny české. Olomoucká diecéze byla rozsáhlá a její biskup měl nejen duchovní autoritu, ale i značné hospodářské zázemí. Správa diecéze znamenala řídit majetky, patronáty, školství i církevní soudnictví, a zároveň se pohybovat ve světě zemské a dvorské politiky, kde byla církev stále jedním z pilířů moci.

Karel Josef se současně prosadil i mimo Moravu. V říšském prostředí se postupně stal biskupem v Osnabrücku a nakonec byl zvolen trevírským arcibiskupem a kurfiřtem. Tato funkce měla mimořádnou váhu: trevírský arcibiskup patřil mezi říšské kurfiřty, tedy volitele císaře, a jeho postavení bylo proto nejen církevní, ale i vysoce politické. Z pohledu kariéry šlo o potvrzení, že nejde jen o regionálního preláta, nýbrž o osobnost, která měla místo v nejvyšších patrech Svaté říše římské.

Jeho působení na Moravě se odehrávalo v době, kdy se habsburská monarchie snažila stabilizovat správu i finance po dlouhých válkách a kdy se zároveň posilovala dvorská reprezentace. U velkých biskupství se to projevovalo stavbami, podporou vzdělanosti a zázemím pro církevní instituce, ale i důrazem na administrativu. U Karla Josefa je navíc důležité, že byl jmenován velmi mladý, takže část praktické správy nesli zkušení úředníci a kapituly. To bylo v tehdejší církvi běžné: úřad dával rodové prestiži a státu oporu, zatímco každodenní chod držely úřední struktury.

Karel III. Josef zemřel roku 1715 ve Vídni, a to v relativně nízkém věku. Jeho život tak působí jako typická „rychlá“ kariéra vysokého šlechtice v církvi: brzký nástup do úřadů, kumulace titulů a funkcí a výrazné napojení na habsburskou politiku. V českém prostředí zůstává připomínán hlavně jako olomoucký biskup, který patřil k nejviditelnějším představitelům církevní moci na přelomu 17. a 18. století.

Olomoucký biskup a mince z Moravy

Karel III. Josef Lotrinský má v numismatice pevné místo díky tomu, že olomoucké biskupství patřilo mezi instituce, které se podílely na ražbě mincí. V raném novověku nebyla mince jen prostředkem směny, ale i nositelem autority: na líci či rubu nesla jméno a titul vydavatele, někdy také erbovní symboliku, která byla v oběhu „čitelného“ světa znaků zásadní. Biskupské ražby tak představují spojení duchovní moci s hospodářskou praxí – církevní instituce spravovala majetky, vybírala dávky a potřebovala oběživo pro své provozy i trhy na poddanských panstvích.

U ražeb spojených s olomouckým biskupstvím se setkáte zejména s drobnějšími hodnotami, které byly praktické pro každodenní placení. Z hlediska sběratelství je atraktivní právě titulatura a jméno biskupa: umožňují minci rychle zařadit do konkrétního období a zároveň ukazují, jak se církevní představitel prezentoval. U některých kusů je navíc důležitá i mincovní značka a styl rytiny, protože moravské ražby této doby mohou mít jemné varianty podle konkrétního pracoviště a použitých razidel.

Na rozdíl od mincí panovníků, které měly často „celostátní“ ambici, působí biskupské ražby více regionálně. O to lépe ale vypovídají o místní ekonomice: o tom, jak se na Moravě platilo, jak vypadalo běžné oběživo a jak velkou roli hrály instituce mimo přímý panovnický rámec. Pro sběratele jsou mince Karla III. Josefa přitažlivé kombinací moravského kontextu, výrazné titulatury a příběhu vysokého šlechtice, který spojil olomoucký úřad s jedním z nejvýznamnějších kurfiřtských stolců říše.