Klagenfurtská mincovna

Klagenfurtská mincovna byla korutanská zemská mincovna fungující s přestávkami od 12. století do roku 1762 v hlavním městě Korutan. Centrum ražby korutanských feniků a později tolarů. Pro numismatiku je Klagenfurtská mincovna významná jako producent alpských stříbrných mincí a symbol autonomie Korutanského vévodství.

Historie Klagenfurtské mincovny

Klagenfurtská mincovna vznikla ve 12. století pod vládou korutanských vévodů ze Sponheimu. První ražby byly korutanské feniky s motivem gryfa nebo lva. Privilegium potvrdil císař Friedrich Barbarossa. Stříbro z korutanských Alp, zejména z Friesachu, zajišťovalo kvalitní surovinu. Mincovna prosperovala díky obchodu s Benátkami přes alpské průsmyky.

Habsburkové zdědili Korutany 1335 ale zachovali zemská práva včetně mincovního. Protestantská šlechta 16. století razila propagandistické mince s biblickými citáty. Stavy koupily Klagenfurt od císaře Maxmiliána I. za 22 tisíc guldenů včetně mincovního práva. Městská mincovna razila tolary s drakem z městského znaku. Protireformace znamenala návrat katolických motivů.

Turecké vpády a obléhání 1683 vedly k ražbě nouzových mincí. Marie Terezie centralizovala mincovnictví, Klagenfurt ztratil v roce 1762 právo samostatné ražby. Poslední korutanské zemské tolary nesou její portrét. Mincovní zařízení převezeno do Vídně. Budova mincovny na Alter Platz přestavěna na zemský dům. Korutanská mincovní autonomie skončila po 600 letech.

Technologie a organizace

Mincovna využívala vodní sílu řeky Glan pro pohon strojů. Korutanský mincmistr jmenovaný zemským sněmem řídil provoz. Italští technici ze sousedního Furlánska modernizovali zařízení. Kvalita klagenfurtských ražeb byla vysoká díky čistému alpskému stříbru. Friesachské feniky byly tak kvalitní, že cirkulovaly jako mezinárodní měna.

Produkce v dobrých letech dosahovala statisíců tolarů. Mincovní značky - drak, K, věž - identifikují korutanské ražby. Export alpských mincí do severní Itálie, Kraňska a Štýrska. Technické vybavení odpovídalo provincnímu standardu. Landesmuseum Kärnten uchovává sbírku místních ražeb. Klagenfurtská škola rytců ovlivnila štýrské mincovnictví.

Zajímavosti

• Klagenfurtský drak na mincích pochází z lebky ledového nosorožce považované za draka
• Maria Saal, kde se razily první korutanské mince, hostila korunovace vévodů
• Největší korutanský tolar vážil 15 lotů - dar papeži proti Turkům
• Arnoldstein, klášter u Klagenfurtu, razil vlastní církevní mince
• Poslední klagenfurtský tolar 1762 je nejcennější korutanskou mincí
• V bývalé mincovně dnes sídlí korutanský parlament - kontinuita moci