Korint

Korint byl jedním z nejvýznamnějších starověkých řeckých městských států, strategicky položený na Korintské šíji spojující Peloponéský poloostrov s pevninským Řeckem. Proslul nejen jako centrum námořního obchodu a luxusního řemesla, ale také revolučními mincovními inovacemi, včetně prvních mincí s motivem Pegasa, které se staly vzorem pro mnoho dalších měst v celém antickém světě.

Historie

Korint vznikl na počátku 1. tisíciletí př. n. l. pod horou Akrokorint, asi 8 kilometrů od dnešního města. Oblast byla obydlená již v neolitu před více než 8 tisíci lety, ale skutečný vzestup města začal v 8. století př. n. l., když se stalo významným obchodním centrem díky své výhodné poloze na úzkém istmu mezi dvěma zálivy.

V 7. století př. n. l. se Korint vyvinul v centrum mocné námořní říše, jejíž vliv sahal podél severozápadního pobřeží Řecka až k vstupu do Jaderského moře. Město založilo řadu významných kolonií, z nichž nejslavnější byly Syrakusy na Sicílii (733 př. n. l.) a Kerkýra (dnes Korfu, 733 př. n. l.). Korintští kolonisté rozšířili nejen řeckou kulturu, ale také pokročilé mincovní techniky po celém Středomoří.

Město dosáhlo největší prosperity za vlády tyrana Periandra (625-585 př. n. l.), který podporoval umění, řemesla i obchod. V této době se Korint stal předním výrobcem vysoce ceněné keramiky a luxusního zboží. Právě tehdy vznikl charakteristický korintský architektonický řád s bohatě zdobenými hlavicemi sloupů, který symbolizoval bohatý a luxusní životní styl města.

Korint se stal členem Peloponéského spolku vedeného Spartou, ale jeho hospodářské zájmy často kolidovaly s Athénami. Spor s bývalou korintskou kolonií Kerkýrou se v roce 435 př. n. l. stal jedním z hlavních podnětů Peloponéské války. Po skončení války se Korint cítil Spartou podveden a v roce 394 př. n. l. se připojil ke korintské válce proti svému bývalému spojenci.

Pod makedonskou nadvládou si Korint zachoval ekonomický význam, ale v roce 146 př. n. l. byl zcela zničen Římany po porážce Achajského spolku. Julius Caesar město obnovil v roce 44 př. n. l. jako Colonia Laus Iulia Corinthiensis a Korint se rychle stal správním střediskem římské provincie Achaia. Ve městě působil v polovině 1. století apoštol Pavel, který zde založil významnou křesťanskou obec.

Mincovnictví a umělecká tvorba

Korint patřil mezi průkopníky řeckého mincovnictví a jeho mince se těšily vysoké pověsti v celém antickém světě. Nejslavnějšími byly korintské statéry s motivem okřídleného koně Pegasa na líci a hlavou bohyně Athény na rubu. Tento ikonický motiv, používaný od 6. století př. n. l., se stal tak populárním, že jej převzala řada dalších měst a kolonií.

Korintské mince vynikaly nejen svou uměleckou kvalitou, ale také technickou precizností. Město vyvinulo vlastní korintský mincovní standard, který konkuroval athénským a aiginským systémům. Stabilní váha a vysoká ryzost korintských mincí z nich učinily oblíbené platidlo v mezinárodním obchodě, zejména v západním Středomoří.

Kromě mincovnictví proslul Korint produkcí korintské keramiky s charakteristickými orientalizujícími motivy - zvířaty, rostlinnými ornamenty a geometrickými vzory. Korintští hrnčíři jako první začali ve velkém používat černofigurovou techniku malby na keramice, která se později rozšířila po celém řeckém světě.

Město bylo také centrem luxusního řemesla - výroby šperků, parfémů, bronzových předmětů a textilií. Korintský bronz byl ceněn po celém antickém světě pro svou kvalitu a krásu. Bohatství města dokládá i přísloví "Ou pantos plein es Korinthon" - "Ne každý si může dovolit cestu do Korintu" - narážející na vysoké životní náklady ve městě.

Zajímavosti

• Diolkos - Korintčané vybudovali dlážděnou cestu přes isthmus, po které se lodě transportovaly na speciálních saních, aby nemusely obeplouvat celý Peloponés.
• Ve městě stál chrám bohyně Afrodity s více než tisíc kněžkami-prostitutkami, což z Korintu učinilo proslulé centrum "chrámové prostituce".
• Korintský statér s Pegasem se stal jedním z nejrozpoznávanějších motivů antické numismatiky a inspiroval mincovnictví až po helénistické období.
• Korintská keramika byla tak kvalitní, že se vyvážela do celého Středomoří a konkurovala dokonce prémiové attické keramice.
• Moderní Korintský průplav vybudovaný v roce 1893 realizoval sen starověkých vládců - od Julia Caesara přes Caligulu až po Nerona - o propojení dvou zálivů.