Korunovace

Korunovace je slavnostní obřad uvedení panovníka k moci symbolickým vložením koruny na jeho hlavu, spojený s pomazáním posvěceným olejem. Tento státoprávní a církevní akt byl v českých zemích provázen ražbou pamětních mincí a medailí, které dnes patří k nejvzácnějším numismatickým památkám.

Historie

Kořeny korunovačního rituálu sahají do starověku na Blízkém východě, kde bylo pomazání olejem symbolem božího vyvolení. V křesťanském světě se tento obyčej etabloval prostřednictvím biblické tradice pomazání izraelských králů. Prvním bezpečně známým korunovaným křesťanským panovníkem byl francký král Pipin III. Krátký (751–768), jehož slavnostně korunoval společně s manželkou Bertradou papež Štěpán III. dne 28. července 754.

Pomazáním získávali panovníci posvěcení církve a nedotknutelnost jejich osoby. Proto začaly mít císařské a královské koruny křesťanské výtvarné prvky – kříž a lilie jako symboly víry a čistoty. Právo korunovat měl původně pouze papež nebo jím pověřený metropolita. Tento monopol vedl k dlouhodobým sporům mezi světskou a církevní mocí o nadřazenost.

V českých zemích byli přemyslovská knížata pouze uvedena na stolec (intronizace). První korunovace ve středověkých Čechách se uskutečnila v chrámu svatého Víta 15. června 1086, kdy trevírský arcibiskup korunoval Vratislava II. (1061–1092) českým králem. Ten však obdržel královskou korunu pouze pro svou osobu (ad personam) jako odměnu za podporu císaře v boji proti papežské straně.

Počínaje rokem 1198 byli čeští králové korunováni dědičně. Tyto ceremonie měly spíše prestižní charakter, než že by udělovaly legitimitu. Teprve Karel IV. (1346–1378) sám vypracoval korunovační řád českého království, který zůstal v podstatě nezměněn až do zániku habsburské monarchie. Klíčovým prvkem se stala česká koruna zasvěcená svatému Václavovi, která měla odpočívat ve svatováclavské kapli chrámu svatého Víta na lebce zemského patrona.

České korunovace byly důležitým politickým aktem, protože současně docházelo k uzavírání smluv mezi panovníkem a šlechtou (později stavy) a k potvrzování starých svobod a výsad. Výjimečně byla kapitulou panovníkům při výjimečných příležitostech (korunovace či jiné významné události) za stanovený poplatek zapůjčována svatováclavská koruna pro ceremonilání účely.

Poslední korunovací v chrámu svatého Víta byla korunovace Ferdinanda V. (1835–1848) dne 7. září 1836. Následující panovníci František Josef I. a Karel I. se již českými králi korunovat nenechali, což bylo vnímáno jako porušení historických práv Koruny české.

Korunovační mince a medaile

Ražba pamětních mincí a medailí k příležitosti korunovace se stala tradicí od 16. století. První české korunovační medaile byly vyraženy k české korunovaci Ferdinanda I. roku 1527. Tyto stříbrné a zlaté ražby nesly portrét panovníka, český znak a latinské nápisy oslavující nového krále.

Nejcennější jsou korunovační ražby Rudolfa II. z roku 1575 – zlaté medaile o váze až 10 dukátů s detailním portrétem císaře a vyobrazením korunovačního průvodu. Za barokní éry dosáhly korunovační medaile vrcholu umělecké kvality. Medaile Karla VI. z roku 1723 od Antonia Soldaniho patří k vrcholům evropského medailérství.

Kromě oficiálních ražeb vydávala města korunovační žetony (Krönungsjeton), které se při korunovačním průvodu házely do davu. Nejznámější jsou pražské stříbrné žetony z korunovace Marie Terezie roku 1743, které zobrazují českého lva držícího svatováclavskou korunu. Tyto žetony jsou dnes vzácnými sběratelskými předměty.

Speciální kategorii tvoří korunovační tolary a dukáty, které byly sice oficiálními platidly, ale razily se v omezené sérii především jako upomínkové kusy. Korunovační tolar Leopolda II. z roku 1791 s nápisem CORONAT PRAGA (Korunován v Praze) patří k nejkrásnějším českým ražbám 18. století.

Zajímavosti

• Při korunovaci Karla IV. roku 1347 bylo do davu vyhozeno přes 5000 stříbrných grošů s korunovačními motivy
• Svatováclavská koruna obsahuje 96 drahokamů a perel a podle legendy přináší smrt tomu, kdo ji neoprávněně nosí
• Nejdražší českou korunovační medailí je zlatá 20dukátová medaile Ferdinanda V. z roku 1836, prodaná za 3,2 milionu korun
• Poslední použití svatováclavské koruny mimo korunovaci bylo roku 1945, kdy ji prezident Edvard Beneš symbolicky položil na rakev prezidenta osvoboditele T. G. Masaryka
• Nacisté plánovali roku 1942 falešnou korunovaci Reinharda Heydricha českým králem, ale atentát tento plán zmařil