Kutnohorská mincovna

Kutnohorská mincovna byla nejvýznamnější středoevropská mincovna fungující od konce 13. století do roku 1727 v Kutné Hoře. Centrum těžby stříbra a ražby slavného pražského groše představovalo ekonomické srdce Českého království. Pro numismatiku je Kutnohorská mincovna klíčová jako místo vzniku pražského groše, první velké stříbrné mince střední Evropy a symbol české měnové suverenity.

Historie Kutnohorské mincovny

Kutnohorská mincovna vznikla po objevu bohatých stříbrných ložisek v roce 1290. Václav II. využil stříbrné bohatství k měnové reformě a založení centrální královské mincovny. Ius regale montanorum z roku 1300 kodifikoval horní právo. Pražský groš zavedený téhož roku obsahoval 3,9 gramu čistého stříbra a stal se dominantní měnou střední Evropy. Italští odborníci z Florencie přinesli pokročilou technologii ražby.

Za Karla IV. dosáhla mincovna vrcholu produkce. Kutná Hora byla druhým největším městem království, stříbrné doly produkovaly 20 tun ročně. Vlašský dvůr, sídlo mincovny, se stal centrem finanční správy. Husitské války přerušily těžbu, město střídavě ovládali kališníci a katolíci. Jagellonci obnovili ražbu, Vladislav II. zahájil ražbu prvních tolarů. Za Ferdinanda I. přešla mincovna pod přímou královskou kontrolu.

Třicetiletá válka přinesla úpadek. Kiperské období 1621-1623 vidělo masové znehodnocování mincí konsorciem Lichtenštejn-Valdštejn-de Witte. Kvalita groší klesla na minimum. Švédská okupace 1639 a 1648 poškodila zařízení. Těžba stříbra klesala, doly se potýkaly se zaplavením. Leopold I. přesunul hlavní ražbu do Prahy. Poslední kutnohorské mince byly raženy 1727, poté mincovna definitivně zanikla.

Organizace a technologie

Kutnohorská mincovna ve Vlašském dvoře byla největší manufakturou středověkých Čech. Pregéři razili mince kladivem, denní norma činila 2000 kusů. Mincmistři kontrolovali kvalitu, úředníci účtovali produkci. Technologie zahrnovala tavení, válcování, stříhání a ražbu. Cány - stříbrné slitky - se dodávaly z hutí. Ochrana proti padělání zahrnovala tajné značky a přísné tresty.

Pražský groš se stal vzorem pro groše střední Evropy - míšeňské, polské, uherské. Kvalita kutnohorské ražby byla legendární, groše cirkulovaly od Baltu po Jadran. Roční produkce dosahovala milionů kusů. Kutnohorský mincovní řád ovlivnil organizaci mincoven v celé Evropě. Architektura Vlašského dvora s kaplí a audienční síní dokumentuje význam mincovny. Muzeum českého stříbra dnes prezentuje historii těžby a ražby.

Zajímavosti

• Kutnohorské stříbrné doly byly nejhlubší ve středověku - až 500 metrů
• Pražský groš byl první mincí s českým lvem ve skoku
• Jan Lucemburský zastavil příjmy mincovny za 7 tun stříbra
• Husité házeli zajatce do stříbrných šachet jako popravu
• Jezuité používali bývalou mincovnu jako kolej po jejím uzavření
• Poslední pregéř zemřel v roce 1784 ve věku 94 let