Londýnská mincovna

Mince z mincovny LondýnLondýnská mincovna je tradiční označení pro britskou královskou mincovnu v době, kdy sídlila v Londýně – nejprve v areálu Tower of London, od roku 1812 na Tower Hill. Mince se v Londýně razily už v římské době a znovu od anglosaského období do listopadu 1975, kdy výrobu převzal Llantrisant ve Walesu.

Stát Anglie, Velká Británie, Spojené království
Sídla v Londýně Tower of London; od 1812 Tower Hill (Royal Mint Court)
Isaac Newton v mincovně správce (warden) 1696–1699, přednosta (master) 1699–1727
Nápis na hraně DECUS ET TUTAMEN, na strojně ražených korunách Karla II. od 1662
Nová mincovna Llantrisant (Wales), první etapa otevřena 17. 12. 1968
Poslední ražba v Londýně zlatý sovereign, listopad 1975

Historie

Ražba mincí v Londýně je doložena už v římské době (od roku 286) a po přestávce znovu v anglosaském období a město se postupně stalo hlavním finančním a správním centrem království. Roku 1279 byly anglické mincovny sjednoceny pod jednotnou správu soustředěnou do Tower of London, kde vzniklo zázemí pro výrobu mincí, práci s drahými kovy i pro státní kontrolu jejich kvality. Kladivová ražba tehdy přinášela typické nepravidelnosti – od nestejného průměru po nevycentrovaný obraz – a zároveň otevírala prostor pro nepoctivé zásahy, zejména ostřihávání okrajů u stříbrných a zlatých mincí. Právě proto se v Anglii prosadila kontrolní zkouška Trial of the Pyx, která ověřuje, zda mince odpovídají předepsané hmotnosti a ryzosti. Koná se od 12. století a její podoba se od roku 1282 v podstatě nezměnila.

Trvalou strojní ražbu zavedl roku 1662 král Karel II., který k tomu povolal zpět Pierra Blondeaua. Stroje umožnily přesný kruhový tvar a zabezpečení hrany vroubkováním nebo nápisem, které mělo ztížit ostřihávání kovu a usnadnit odhalení manipulace.

Na konci 17. století stát řešil masové opotřebení a padělání stříbrných kladivových mincí. Král Vilém III. proto roku 1696 vyhlásil velkou přerážku stříbrného oběživa (Great Recoinage). Téhož roku nastoupil do mincovny Isaac Newton jako správce (warden) a v letech 1699–1727 ji řídil jako přednosta (master); zvýšil přesnost a zabezpečení britských mincí.

Na začátku 19. století už Tower kapacitně nevyhovoval. V letech 1805–1809 vznikla na Tower Hill nová budova podle návrhu Jamese Johnsona, postavená Robertem Smirkem, a roku 1812 se přesun mincovny stal oficiálním (dnešní areál Royal Mint Court). Když vláda 1. března 1966 oznámila decimalizaci měny, bylo jasné, že ani Tower Hill nestačí. V srpnu 1967 začala stavba nové mincovny v Llantrisantu ve Walesu, jejíž první etapu 17. prosince 1968 za přítomnosti královny Alžběty II. formálně otevřeli. Londýnské pracoviště výrobu postupně utlumilo a poslední mince, zlatý sovereign, se v Londýně razila v listopadu 1975.

Ražby a mincovní značky

Londýnská mincovna razila celý průřez anglických a britských mincí: od středověkých penny a groatů přes zlaté noble, guineje a sovereigny až po decimální oběživo. Středověké londýnské mince uvádějí místo ražby v opisu, například CIVITAS LONDON na penny a groších; novověké londýnské mince už mincovní značku podle místa ražby nenesou; písmeno mají sovereigny z poboček královské mincovny – S (Sydney), M (Melbourne), P (Perth), C (Ottawa), I (Bombaj) a SA (Pretorie). Na hraně strojně ražených mincí stojí vroubkování nebo nápis, například DECUS ET TUTAMEN („ozdoba a ochrana“), který chránil minci proti ostřihávání.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet