Ludvík II. Hesenský

Ludvík II. Hesenský, zvaný Svobodný či Upřímný (1438–1471), byl od roku 1458 lankrabětem Dolního Hesenska se sídlem v Kasselu. Vedl dlouhý spor s bratrem Jindřichem III. o rozdělení země, účastnil se regionální politiky Svaté říše římské a jako zemský vládce vydával hesenské stříbrné groše.

Historie

Ludvík II. se narodil 7. září 1438 jako syn hesenského lankraběte Ludvíka I. a Anny Saské. Po otcově smrti roku 1458 bylo Hesensko rozděleno mezi dva hlavní dědice. Ludvík získal severní část se sídlem v Kasselu, později označovanou jako Dolní Hesensko, zatímco mladší bratr Jindřich III. vládl v Horním Hesensku z Marburgu.

Rozdělení nebylo přesně a pokojně uzavřeno. Bratři vedli spor o území, příjmy a svrchovaná práva, který přerostl v ozbrojené střety. Vnitřní konflikt zatěžoval zemi a zapojoval sousední knížata, šlechtu i města. Dohoda dosažená roku 1470 potvrdila rozdělení a přinesla dočasné uklidnění.

Ludvík vystupoval v prostředí pozdně středověké Svaté říše římské, kde lankrabě vykonával soudní, vojenské, fiskální a mincovní pravomoci na svém území. Kassel byl důležitým správním a hospodářským centrem. Regionální mince pomáhaly zajišťovat oběh, příjmy z ražby i viditelnost panovnické autority.

Oženil se s Mechtildou Württemberskou a zanechal syny Viléma I. a Viléma II. Po Ludvíkově smrti 8. listopadu 1471 nastoupil nezletilý Vilém I. pod poručnictvím. Pozdější vývoj znovu spojil hesenská území za Viléma II., takže Ludvíkova severní vláda byla jednou etapou opakovaného dělení dynastického majetku.

Označení Hessen-Kassel se běžně používá pro orientaci, samostatné lankrabství tohoto jména se však ustálilo až po dalším dělení roku 1567. Pro Ludvíkovu dobu je přesnější Dolní Hesensko nebo kasselská část Hesenska. Tato terminologická přesnost je důležitá i při katalogizaci mincí.

Hesenské groše a titulatura

Ludvíkovy stříbrné groše patří k regionálním ražbám pozdního středověku. Mohou nést hesenského lva, štít, kříž a zkrácenou latinskou titulaturu. Přesný typ se určuje podle opisu, mincovního obrazu, hmotnosti a katalogu; obecný motiv lva používají i jiná území.

Název „knížecí groš“ je sběratelské a typologické označení, které je nutné spojit s konkrétní emisí. Hmotnost jednotlivého kusu může být nižší než původní standard kvůli oběhu, ořezu nebo korozi. Samotná nízká hmotnost proto neurčuje padělek, ale vyžaduje další kontrolu.

V popisu je vhodné uvést vládu 1458–1471 a vyhnout se záměně s velkovévodou Ludvíkem II. Hesensko-Darmstadtským z 19. století. Také moderní označení Hessen-Kassel se používá pouze jako geografická pomůcka, ne jako přesný dobový název státu.