Lýkijská liga
Lýkijská liga (řecky Κοινὸν τῶν Λυκίων) byl svaz lýkijských měst v jihozápadní Malé Asii, jehož samosprávu Řím potvrdil roku 168 př. Kr. Podle Strabóna sdružoval 23 měst s hlasy podle velikosti. Liga razila stříbrné drachmy s hlavou Apollóna, lýrou a nápisem ΛΥΚΙΩΝ; nezávislosti ji roku 43 n. l. zbavil Claudius.
| Oblast | Lýkie v jihozápadní Malé Asii, dnešní Turecko |
|---|---|
| Politické uspořádání | Svaz měst se společným sněmem a voleným lýkiarchem |
| Potvrzení samosprávy Římem | 168 př. Kr. |
| Členská města | Strabón uvádí 23 měst s hlasovacím právem |
| Rozdělení hlasů | Velká města tři, střední dva a malá jeden hlas |
| Římská anexe | Roku 43 n. l. za císaře Claudia |
| Mincovnictví | Stříbrné drachmy a jejich díly, bronzové mince |
| Mincovní okrsky | Kragos (ΚΡ) a Masikytes (ΜΑ) |
| Typické motivy | Apollón, lýra a označení Lýkijců ΛΥΚΙΩΝ či ΛΥ |
Historie
Lýkijská liga je doložena nápisy z počátku 2. století př. Kr., přesný rok jejího vzniku však není znám. Roku 168 př. Kr., po třetí makedonské válce, Řím ukončil rhodskou nadvládu nad Lýkií a potvrdil samosprávu lýkijských měst v rámci ligy. Lýkie byla hornatá oblast v jihozápadní Anatolii obydlená indoevropským lidem s vlastním jazykem a kulturou.
Politický systém ligy byl poměrnou federací, v níž měla města vliv podle své velikosti. Šest největších měst – Xanthos, Patara, Pinara, Olympos, Myra a Tlos – mělo podle Strabóna ve společném sněmu po třech hlasech, střední města dva hlasy a ostatní jeden hlas. Republikánské zásady ligy později zaujaly tvůrce ústavy Spojených států, zejména Jamese Madisona.
V čele ligy stál volený lýkiarchés a sněm mohl svolávat společné soudy. O válce a míru však rozhodoval Řím. Kolem roku 81 př. Kr. uspořádal poměry v Lýkii římský velitel Murena a přičlenil k lize další města. Strabón uvádí, že liga zůstala pod Římany svobodná.
Roku 43 n. l. připravil císař Claudius Lýkijce o nezávislost a z Lýkie se stala římská provincie. Suetonius jako důvod uvádí krvavé vnitřní spory, Cassius Dio vzpouru, při níž byli zabiti Římané. Roku 74 n. l. spojil císař Vespasián Lýkii s Pamfýlií do provincie Lycia et Pamphylia.
Liga jako zemský sněm (koinon) přetrvala i po římské anexi a ponechala si správu většiny místních záležitostí i pravomoc nad místními soudy, už však bez politické nezávislosti.
Lýkijská liga v numismatice
Mince Lýkijské ligy jsou příkladem federálního mincovnictví v antickém světě. Liga razila stříbrné drachmy a hemidrachmy na sníženém rhodském standardu a bronzové mince různých velikostí. Pro účely ražby byla města sdružena do dvou okrsků, Kragos a Masikytes, které razily mince pro oběh v celé zemi.
Líc stříbrných mincí nese hlavu Apollóna Lýkijského s vavřínovým věncem nebo páskou, rub lýru ve vtlačeném čtverci, nápis ΛΥΚΙΩΝ (Lykión – „Lýkijců“) a iniciály mincovny. Vedle nich existují hemidrachmy s Artemidou a toulcem místo lýry. Bronzové mince mají na líci hlavu Apollóna, Artemidy nebo Herma, na rubu stojícího Apollóna, lýru, trojnožku, jelena, luk s toulcem nebo Hermovu hůl.
Zkratky okrsků ΚΡ a ΜΑ se na mincích často pojí s iniciálami jednotlivých měst, podle nichž lze určit místo ražby konkrétních emisí.
Poslední ražby ligy nesou portréty Augusta a Claudia a zkrácený nápis ΛΥ. Augustovy drachmy mají na rubu dvě lýry nebo lýru s trojnožkou a zkratku okrsku ΜΑ. Po zrušení nezávislosti razila Lýkie stříbrné mince ještě za Domitiana, Nervy a Traiána.
