Mincovna Bordeaux
Mincovna Bordeaux razila v přístavním městě na řece Garonně od merovejské doby až do konce 70. let 19. století. Za anglické vlády tu bil mince Eduard z Woodstocku, zvaný Černý princ, za francouzských králů pak královská mincovna se značkou K. Od roku 1880 razila Francie jen v Paříži.
| Město | Bordeaux, jihozápadní Francie (historická Guyenne) |
|---|---|
| Nejstarší ražby | zlaté tremisy merovejské doby, 7. století |
| Pod vládou anglických králů | 1154–1453 |
| Ražby Černého prince | od roku 1362 jako knížete Akvitánie |
| Značka mincovny | K, od roku 1539 |
| Budova mincovny | Hôtel de la Monnaie, v provozu od 1. 4. 1759 |
| Konec ražby | od roku 1880 razí Francie jen v Paříži |
Historie
Bordeaux, římská Burdigala, patřilo k hlavním městům Galie a mince se tu razily už za Merovejců – sbírky uchovávají zlaté tremisy ze 7. století. Ve středověku bylo město střediskem Akvitánie. Sňatkem Eleonory Akvitánské s Jindřichem Plantagenetem roku 1152 se Bordeaux dostalo do držav anglických králů a zůstalo v nich tři sta let. Jindřich II. a Richard I. Lví srdce tu jako vévodové Akvitánie razili stříbrné deniéry a oboly.
Během stoleté války bylo Bordeaux hlavní oporou Angličanů na jihozápadě Francie. Eduard z Woodstocku, nejstarší syn Eduarda III., známý jako Černý princ, odtud vedl svá tažení a od roku 1362 vládl Akvitánii jako kníže. V Bordeaux nechal razit zlaté mince s vlastním jménem a titulem. Anglická vláda skončila po bitvě u Castillonu 17. července 1453; Bordeaux kapitulovalo a 22. října 1453 do něj vstoupil francouzský král Karel VII.
Francouzští králové mincovnu obnovili a od roku 1456 tu razili místní deniér bourdelois. Od roku 1539 značili francouzské mincovny ražby písmeny a Bordeaux dostalo písmeno K. Roku 1757 nařídil Ludvík XV. stavbu nové budovy, Hôtel de la Monnaie ve čtvrti Saint-Michel, kam se mincovna nastěhovala 1. dubna 1759. Roku 1800 se přesunula do bývalého semináře v ulici Palais-Gallien.
V 19. století počet francouzských mincoven postupně klesal a Bordeaux patřilo k nejdéle činným. Po ztrátě Štrasburku v prusko-francouzské válce zůstaly v provozu jen Paříž a Bordeaux. Od roku 1880 se francouzské mince razily už jen v Paříži a bývalý seminář sloužil od roku 1892 jako hlavní pošta.
Mince Černého prince
Eduard z Woodstocku razil jako kníže Akvitánie v letech 1362–1372 zlato i stříbro s opisem, který ho označuje za prvorozeného syna anglického krále a knížete Akvitánie. Nejznámější jsou zlaté mince pavillon d'or s knížetem stojícím v gotickém portálu mezi pštrosími pery, chaise d'or s knížetem na gotickém trůnu a guiennois, který v Bordeaux razil od roku 1362. Mezi stříbrnými mincemi vyniká hardi s polopostavou knížete držícího meč, na rubu s křížem, liliemi a leopardy, tedy erbovními šelmami anglických králů.