Mincovna Tarsos

Mince z mincovny TarsosMincovna Tarsos pracovala ve starověkém městě Tarsos v Kilikii (dnešní Tarsus v Turecku). Nejznámější jsou stříbrné statéry perských satrapů ze 4. století př. n. l. s trůnícím bohem Baaltarsem; město pak razilo mince Alexandra Velikého, Seleukovců i římské provinční bronzy s místním bohem Sandanem.

Město Tarsos v Kilikii (dnešní Tarsus, Turecko)
Satrapské ražby stříbrné statéry perského standardu
Typ satrapy Mazaia Baaltars na trůnu / lev útočící na býka, aramejské opisy
Po dobytí Alexandrem statéry Balakra s Baaltarsem, ražby Alexandra Velikého (333–317 př. n. l.)
Seleukovská mincovna tetradrachmy a bronzy králů od Seleuka I. Níkátora po Antiocha IX. Kyzikéna
Místní božstva na mincích Baaltars, Sandan, Tyché

Historie

Tarsos ležel v kilické rovině na cestě z Anatolie do Sýrie a od roku 400 př. n. l. byl sídlem perské satrapie. Satrapové v něm provozovali čilou mincovnu a razili stříbrné statéry na perském váhovém standardu. Typickým obrazem se stal místní bůh Baaltars („pán Tarsu“), sedící na trůnu se žezlem. Statéry nesou aramejské opisy – jméno boha a jméno satrapy.

Nejznámější jsou ražby satrapy Mazaia, který spravoval Kilikii v letech 361/360–334/333 př. n. l. Na častém typu drží Baaltars v pravici hrozen, klas a orla a v levici žezlo; na rubu je nad lvem napadajícím býka satrapovo jméno aramejským písmem.

Po bitvě u Issu roku 333 př. n. l. se satrapou Kilikie stal Balakros, syn Nikanorův, jeden z tělesných strážců Alexandra Velikého. Jeho statéry si ponechaly trůnícího Baaltarse, na druhou stranu dostaly Athénu v přilbě a vedle trůnu písmeno B. Tarsos zároveň razil zlato, stříbro i bronz se jménem Alexandra III. Velikého; katalog Price vede tarsoské ražby tohoto typu z let 333–317 př. n. l.

Od počátku 3. století př. n. l. patřil Tarsos k mincovnám Seleukovců, kteří tu razili tetradrachmy a bronzy až do přelomu 2. a 1. století př. n. l. Vedle toho vydávalo město vlastní bronzy s opisem ΤΑΡΣΕΩΝ, na líci s hlavou městské bohyně Tyché ve věžové koruně, na rubu s bohem Sandanem, který stojí na rohatém zvířeti a drží kladivo a květ. V římské době se Tarsos stal hlavním městem provincie Kilikie a jeho provinční bronzy s portrétem císaře a opisem ΤΑΡΣΕΩΝ ΜΗΤΡΟΠΟΛΕΩΣ zobrazují Sandana i uvnitř pyramidového pomníku zakončeného orlem.

Typy ražeb a rozpoznávací znaky

Satrapské statéry z Tarsu poznáte podle trůnícího Baaltarse a scény lva napadajícího býka, doplněné aramejskými opisy se jménem boha a satrapy. Statéry Balakra se liší Athénou na druhé straně a písmenem B u trůnu.

Helénistické městské bronzy nesou opis ΤΑΡΣΕΩΝ, hlavu Tyché a Sandana na rohatém zvířeti, často s monogramy úředníků. Římské provinční ražby k tomu přidávají portrét a titulaturu císaře, podle nichž se dají datovat; Sandan v pyramidovém pomníku s orlem na vrcholu je typicky tarsoský motiv.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet