Mincovna Ticinum

Mince z mincovny TicinumMincovna Ticinum byla římská císařská mincovna v severoitalském městě Ticinum (dnešní Pavia) v Pádské nížině, činná v letech 274–326. Založil ji Aurelianus s personálem zrušené mincovny v Mediolanu a uzavřel Konstantin I. Veliký. Mince z ní nesou značky PT, ST, TT, na zlatě SMT.

Město Ticinum (dnešní Pavia)
Období činnosti 274–326
Založení za Aureliana, přesunem z Mediolana
Uzavření 326, za Konstantina I. Velikého; personál přešel do Konstantinopole
Značky mincovny PT, ST, TT (dílny), SMT na zlatě

Historie

Mincovna Ticinum vznikla v době, kdy se římská říše po krizi 3. století znovu sjednocovala. Ticinum leželo na řece Ticino nedaleko jejího soutoku s Pádem, na cestách, které spojovaly Pádskou nížinu s alpskými průsmyky a s Mediolanem (Milánem).

Mincovnu založil císař Aurelianus roku 274 s personálem mincovny v Mediolanu, kterou zároveň zrušil; nejstarší ticinská emise pochází z června až září 274. Mincovna razila zlato, antoniniány i bronz a nejvíce typů z ní zná katalog Roman Imperial Coinage z doby císaře Proba (276–282).

Za tetrarchie a v následujících letech razilo Ticinum pro Maximiana, Constantia I. Chlora, Severa II., Maxentia i Konstantina I. Velikého. Od roku 300 pracovalo ve třech dílnách (officinách), od roku 322 ve čtyřech. Roku 326 dal Konstantin I. Veliký mincovnu uzavřít a její pracovníky převést na východ do nové mincovny v Konstantinopoli.

Značky mincovny, typy ražeb a určování

Mincovna Ticinum se pozná podle značky v exergu (spodní části rubu): písmeno dílny a písmeno T, například PT (první dílna), ST (druhá) a TT (třetí). Na zlatých solidech Konstantina I. Velikého se objevuje značka SMT.

U ticinských bronzů rozhoduje o určení kombinace tří prvků: portrét a titulatura panovníka (datace), rubní motiv (typ emise) a značka mincovny a dílny. Stejné rubní typy se razily současně ve více mincovnách říše, takže samotný motiv nestačí; čitelná značka v exergu ale určí Ticinum spolehlivě.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet