Severus II.
Severus II. byl římský císař z doby tetrarchie. Roku 305 se stal caesarem na západě, po smrti Constantia I. Chlora roku 306 augustem, vládl však fakticky jen Itálii a Africe. Po vzpouře Maxentia se na jaře 307 vzdal v Ravenně a ještě téhož roku zemřel. Na mincích nese opis SEVERVS.
| Celé jméno | Flavius Valerius Severus |
|---|---|
| Původ | Ilýrie |
| Caesar | 1. května 305 |
| Augustus | 306–307, západ říše |
| Úmrtí | 307 |
| Předchůdce na západě | Constantius I. Chlorus |
| Soupeř | Maxentius |
| Ražby | folles, aurey |
| Hlavní rub | GENIO POPVLI ROMANI |
Historie
Severus pocházel z Ilýrie a byl prostého původu. Když 1. května 305 odstoupili císaři Diocletianus a Maximianus, stal se Severus caesarem na západě po boku nového augusta Constantia I. Chlora. Prosadil ho východní augustus Galerius.
Constantius zemřel 25. července 306 v Británii a jeho vojsko provolalo augustem jeho syna Konstantina. Galerius však uznal za augusta Severa a Konstantinovi přiznal jen titul caesara. Severus fakticky ovládal Itálii a Afriku. V říjnu 306 se v Římě vzbouřil Maximianův syn Maxentius a do politiky se vrátil i jeho otec.
Severus vytáhl proti Římu, jeho vojáci však přešli k Maximianovi, který jim kdysi velel. Severus uprchl do Ravenny a na jaře 307 se vzdal výměnou za slib, že bude ušetřen. Zemřel ještě roku 307; podle Lactantia byl donucen otevřít si žíly, podle Aurelia Victora ho dal Maxentius popravit, když do Itálie vtrhl Galerius.
Severovy mince
Severus razil už mince reformované Diocletianovou měnovou reformou. Hlavním nominálem je bronzový follis s tenkou vrstvou stříbra na povrchu, ze zlata se razily aurey. Jeho mince vznikaly v mincovnách po celé říši – od Londinia, Trevíru a Lugdunu přes Ticinum, Akvileju, Řím a Kartágo až po Siscii, Serdiku, Hérakleiu, Nikomédii, Kyzikos, Antiochii a Alexandrii.
Jako caesar užíval opis FL VAL SEVERVS NOB CAES, jako augustus IMP C SEVERVS P F AVG nebo IMP SEVERVS P F AVG. Nejčastějším rubem je GENIO POPVLI ROMANI s Géniem římského lidu, který drží obětní misku a roh hojnosti. Mincovna v Římě razila rub SAC MON VRB AVGG ET CAESS NN se zosobněním Mince, kartáginská SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART.