Nathan Rothschild
Nathan Rothschild (1777–1836), plným jménem Nathan Mayer Rothschild, byl britský bankéř narozený ve Frankfurtu nad Mohanem, zakladatel londýnské větve rodu Rothschildů. Od roku 1809 obchodoval se zlatem a za napoleonských válek převáděl peníze Wellingtonově armádě a britským spojencům.
| Narození | 16. září 1777, Frankfurt nad Mohanem |
|---|---|
| Úmrtí | 28. července 1836, Frankfurt nad Mohanem |
| Rodina | syn Mayera Amschela Rothschilda; od roku 1806 manžel Hannah Barent-Cohenové |
| Působení | Manchester od roku 1798, Londýn od roku 1808; banka N M Rothschild & Sons |
| Hlavní operace | převody peněz britské armádě a spojencům za napoleonských válek, půjčka pruské vládě 5 milionů liber 1818, dodávka mincí Bance Anglie 1825–1826 |
| Vztah ke zlatu | obchod se zlatem od roku 1809; v sídle jeho banky se v letech 1919–2004 stanovovala londýnská cena zlata |
Historie
Nathan Rothschild se narodil 16. září 1777 ve frankfurtském židovském ghettu jako syn bankéře Mayera Amschela Rothschilda. Otec položil základ bankovního domu a rozdělil rodinné podnikání mezi syny do několika evropských center; Nathanovi připadla Velká Británie.
Do Anglie přišel roku 1798 jako jednadvacetiletý a v Manchesteru začal obchodovat s textilem. Od roku 1804 obchodoval na londýnské burze a od roku 1805 rozvíjel bankovní podnikání založené na směnkách a státních cenných papírech; do Londýna se přestěhoval roku 1808. Roku 1806 se oženil s Hannah Barent-Cohenovou, s níž měl sedm dětí. Od roku 1809 obchodoval se zlatem v prutech, které se stalo základem jeho banky N M Rothschild & Sons.
Za napoleonských válek převáděl ve spolupráci s generálním komisařem britské armády Johnem Charlesem Herriesem peníze na výplatu Wellingtonových vojsk na Pyrenejském poloostrově a po Napoleonově ruském tažení také britské subsidie spojencům. Za kontinentální blokády to bylo obtížné a úspěch těchto převodů se stal jedním ze základů anglické větve rodinné banky. Rozšířená legenda, že Nathan díky včasné zprávě o vítězství u Waterloo zbohatl na burzovní panice, se opírá o pamflet z roku 1846 a historici ji považují za přikrášlenou.
Po válce se jeho banka prosadila na trhu státních půjček. Roku 1818 zprostředkoval pruské vládě půjčku 5 milionů liber. Během finanční krize v letech 1825–1826 dodal Bance Anglie dostatek mincí, aby překonala nedostatek hotovosti. Roku 1835 získal smlouvu se španělskou vládou na práva k dolům v Almadénu, které mu fakticky zajistily evropský monopol na rtuť.
V červnu 1836 odjel do Frankfurtu na svatbu svého syna Lionela, onemocněl a zemřel tam 28. července 1836 na infikovaný absces. Pohřben byl 8. srpna 1836 na židovském hřbitově v Brady Street v londýnské čtvrti Whitechapel.
Rothschildové a zlato
Na Nathanův obchod se zlatem navázala jeho banka i ve 20. století. Když se v Londýně 12. září 1919 poprvé stanovila denní cena zlata, takzvaný gold fixing, zástupci obchodníků se brzy začali scházet v sídle N M Rothschild & Sons v New Court na St Swithin's Lane, kde Nathan v době své smrti bydlel. Rothschildové se fixingu účastnili až do roku 2004, kdy obchodování se zlatem ukončili; jejich místo 7. června 2004 převzala Barclays Capital.
