Obnovování mince

Obnovování mince (latinsky renovatio monetae) bylo důmyslný způsob získávání mincovního regálu panovníkem. Doloženo je od 11. století Kosmovou Kronikou Čechů. Na základě příkazu vydavatele mince byly vydávány obrazově odlišné emise denárů horší kvality, které byly nucené vyměňovány několikrát do roku za mince z kvalitnějšího stříbra.

Historie

Systém obnovování mince vznikl v 11. století jako sofistikovaný způsob, jak panovníci mohli systematicky profitovat z mincovního regálu bez nutnosti zdražování daní. Nejstarší písemné doklady poskytuje Kosmova kronika, která popisuje tento systém jako jednu z nejvíce zatěžujících praktik pro obyvatelstvo. Princip obnovování spočíval v tom, že panovník několikrát ročně vyhlásil novou emisi mincí s jiným obrazovým motivem a nařídil povinnou výměnu starých mincí za nové v nevýhodném kurzu. Starší mince byly prohlášeny za neplatné a musely být odevzdány k přetavení. Ryzost nových mincí byla záměrně snižována, což umožňovalo panovníkovi razit větší množství mincí z téhož množství drahého kovu. Tento systém byl rozšířen po celé střední Evropě a představoval jeden z hlavních příjmů panovnických pokladen. Obyvatelstvo pochopitelně tuto praxi odmítalo, proto musela být často prosazována násilím nebo pod hrozbou tvrdých trestů.

Obnovování mince mělo devastující ekonomické dopady na obyvatelstvo, protože fakticky představovalo skrytou daň, která postihovala každého držitele mincí. Kosmova kronika dokládá rozsah problému slovy: "žádná pohroma, žádný mor a hromadné umírání, ani kdyby nepřátelé celou zemi loupením a pálením pustošili, tolik by neuškodili lidu božímu jako časté měnění a podvodné horšení mince." Obyvatelé se snažili vyhýbat peněžním transakcím a vraceli se k barternímu obchodu nebo používali cizí mince. Častota obnovování se pohybovala třikrát i čtyřikrát do roku, což činilo normální hospodářskou činnost téměř nemožnou. Oficiálně obnovování mincí skončilo měnovou reformou Václava II. a zavedením pražského groše roku 1300, který zavedl systém stálé mince s garantovanou kvalitou a dlouhodobou platností. Tato reforma představovala zásadní zlom ve středoevropském mincovnictví a položila základy moderního měnového systému založeného na důvěře a stabilitě.

Zajímavosti

• Kosmova kronika poskytuje nejpodrobnější dobový popis negativních dopadů obnovování mince na společnost
• Systém obnovování byl tak nenáviděný, že inspiroval první měnové revolty ve středověkých městech
• Václav II. ukončil obnovování mince a stal se tak jedním z prvních panovníků zaručujících stabilní měnu
• Obnovování mince vedlo k útěku kapitálu do cizích zemí a rozkladu domácí ekonomiky
• Moderní historici považují obnovování mince za předchůdce inflace a skryté formy zdanění