Ota I. Sličný

Ota I. Sličný byl moravský údělný kníže vládnoucí na Olomoucku v letech 1060 až 1087, nejmladší syn Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu. Jako pán východní Moravy se zasloužil o hospodářský rozkvět regionu využitím strategické polohy na obchodních stezkách z Uher a Polska. Jeho denáry malého střížku patří mezi významné doklady moravského mincovnictví 11. století, dodnes je známo deset různých typů těchto ražeb.

Historie

Ota se narodil kolem roku 1045 jako nejmladší ze synů knížete Břetislava I. a jeho manželky Jitky ze Schweinfurtu. Jeho starší bratři byli budoucí český kníže Vratislav II., Konrád I. Brněnský, Jaromír-Gebhard pražský biskup a Spytihněv. Podle Břetislavova nástupnického řádu známého jako seniorát měl každý z knížecích synů obdržet vlastní údělné knížectví na Moravě.

Po smrti Břetislava I. v roce 1055 a nástupu nejstaršího bratra Spytihněva II. musel Ota čekat na přidělení svého údělu. Teprve když se v roce 1061 stal českým knížetem Vratislav II., obdržel Ota jako úděl východní část Moravy se sídlem v Olomouci. Jeho území zahrnovalo kromě Olomoucka postupně také oblast kolem Vratislavi ve Slezsku, čímž se stal faktickým pánem významné části Moravy.

Otova vláda byla poznamenána politickými konflikty s bratry, zejména kvůli jeho mladému věku a ambicím rozšířit svou moc. Přesto dokázal efektivně spravovat svůj úděl a využít jeho strategickou polohu. Olomoucko leželo na křižovatce důležitých obchodních cest spojujících Uhry s Polskem a Čechy s východní Evropou. Díky clům a poplatkům z tranzitního obchodu Otovo knížectví ekonomicky prosperovalo.

Významným mezníkem bylo Otovo manželství s Eufemií, dcerou uherského krále Ondřeje I. (1046-1060) a jeho ruské manželky Anastázie-Agmundy z dynastie Rurikovců. Svatba se konala někdy před rokem 1078 a výrazně posílila Otovo postavení. Spojení s uherským královským rodem zvýšilo prestiž olomouckého knížete a otevřelo nové možnosti pro obchodní a diplomatické vztahy.

V roce 1078 Ota společně s manželkou Eufemií založil klášter Hradiště u Olomouce, který se stal významným církevním a kulturním centrem Moravy. Již dříve, v roce 1063, se Ota podílel s bratrem Vratislavem II. na obnově olomouckého biskupství, které bylo zrušeno po pádu Velkomoravské říše. Založení kláštera bylo projevem Otovy zbožnosti i politické prozíravosti - benediktinský klášter posiloval jeho autoritu a legitimitu vlády.

Z manželství s Eufemií se narodili dva synové - Svatopluk a Ota II. Černý, kteří později pokračovali v olomoucké knížecí linii. Manželčin původ také přispěl k navázání vztahů mezi Olomouckem a Kyjevskou Rusí, což mělo význam pro rozvoj dálkového obchodu a kulturní výměny.

Závěr Otovy vlády byl poznamenán konfliktem s bratrem Jaromírem, pražským biskupem, který měl vlastní ambice na moravské území. Spory mezi světskou a církevní mocí byly v této době běžné a Ota musel čelit pokusům o omezení své moci. Přes tyto těžkosti si udržel kontrolu nad svým knížectvím až do smrti, která nastala nejspíše v roce 1086. Byl pohřben v jím založeném hradišťském klášteře.

Mincovnictví a hospodářský význam

Ota I. Sličný patřil mezi významné moravské mincovní pány 11. století. Jeho denáry malého střížku představují důležitý doklad ekonomické samostatnosti moravských údělných knížectví. Dosud bylo identifikováno deset různých typů jeho ražeb, což svědčí o intenzivní mincovní činnosti. Denáry nesly různé varianty nápisů s knížecím jménem OTA DVX nebo zkrácené verze.

Mincovna v Olomouci za Otovy vlády těžila z příznivé ekonomické situace. Kontrola nad obchodními cestami přinášela stálý přísun stříbra z cel a poplatků. Kvalita Otových denárů odpovídala dobovým standardům - průměr kolem 15-17 milimetrů, váha přibližně 0,7-0,9 gramu s obsahem stříbra postupně klesajícím podle obecného trendu 11. století.

Ekonomická prosperita Otova knížectví se projevovala nejen v mincovnictví, ale také v rozvoji řemesel a obchodu. Olomouc se za jeho vlády stala významným obchodním centrem, kde se setkávali kupci z Uher, Polska a Kyjevské Rusi. Toto postavení si město uchovalo i v následujících staletích.

Zajímavosti

• Přízvisko "Sličný" (latinsky Pulcher) získal Ota pravděpodobně díky svému vzhledu - kronikáři jej popisují jako urostlého a pohledného muže
• Otova manželka Eufemie byla vnučkou kyjevského knížete Jaroslava Moudrého, což z jejich synů činilo potomky Rurikovců
• Některé Otovy denáry nesou záhadné symboly, které numismatici interpretují jako znaky jednotlivých mincmistrů
• Hradišťský klášter založený Otou fungoval nepřetržitě až do josefínských reforem v roce 1784
• Otův syn Svatopluk se stal prvním moravským knížetem, který razil brakteáty místo denárů
• V olomoucké katedrále se dodnes nachází náhrobní kámen tradičně připisovaný Otovi I., i když jeho autenticita je sporná