Plzeň
Plzeň je čtvrté největší město České republiky a historická metropole západních Čech, proslulá především světoznámým pivem plzeňského typu. Město založené na soutoku čtyř řek bylo po staletí významným obchodním a řemeslným centrem na cestě z Prahy do Bavorska. Plzeňská mincovna ve středověku razila denáry a groše, město také hrálo důležitou roli během husitských válek jako katolická bašta.
Historie
Plzeň byla založena českým králem Václavem II. kolem roku 1295 na strategickém místě při soutoku Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy. Král sem přesunul obyvatele ze starší osady Staré Plzně a vyměřil město podle pravidelného šachovnicového půdorysu s velkým náměstím uprostřed, které je dodnes třetím největším v Evropě. Město získalo významná privilegia včetně práva várečného, mílového práva a později i práva razit mince. Strategická poloha na obchodní cestě do Norimberka a Řezna přinesla Plzni rychlý hospodářský rozvoj. Ve čtrnáctém století patřila mezi nejbohatší česká města.
Během husitských válek zůstala Plzeň věrná katolické straně a císaři Zikmundovi. Město úspěšně odolalo několika husitským obléháním, včetně útoku Jana Žižky v roce 1427. Za věrnost získala Plzeň od Zikmunda další privilegia a stala se fakticky druhým hlavním městem království. V šestnáctém století město prosperovalo z obchodu a řemeslné výroby, zejména soukenictví. Plzeňští měšťané bohatli a stavěli honosné renesanční domy, z nichž mnohé zdobí historické centrum dodnes. Reformace rozdělila město, ale většina obyvatel zůstala katolická.
Třicetiletá válka těžce postihla Plzeň. Město bylo několikrát obsazeno, v roce 1618 zde Mansfeld držel v zajetí plzeňské katolické měšťany. Po bitvě na Bílé hoře se Plzeň stala baštou rekatolizace západních Čech. V osmnáctém století město stagnovalo, ale situace se změnila s nástupem industrializace v devatenáctém století. V roce 1842 byl založen Měšťanský pivovar, jehož spodně kvašené pivo plzeňského typu způsobilo revoluci v pivovarnictví. Vznikly Škodovy závody, které se staly jedním z největších průmyslových podniků monarchie. Za druhé světové války byla Plzeň cílem spojeneckých náletů kvůli zbrojní výrobě. Město osvobodila americká armáda 6. května 1945. Po roce 1989 se Plzeň úspěšně transformovala, v roce 2015 byla Evropským hlavním městem kultury.
Plzeňské mincovnictví
Plzeň získala právo razit mince v první polovině čtrnáctého století od Jana Lucemburského. Plzeňská mincovna razila především drobné stříbrné mince - denáry a později haléře s českým lvem a písmenem P jako mincovní značkou. Mincovna fungovala přerušovaně podle potřeb města a krále. Největšího významu dosáhla během husitských válek, kdy Plzeň jako katolická bašta razila mince pro císaře Zikmunda. V této době se razily i větší nominály včetně grošů s plzeňským znakem - dělená štítem se lvem a orlicí.
V šestnáctém století plzeňská mincovna razila stříbrné groše a bílé peníze podle české mincovní reformy. Mincmistr Kryštof Geyer vybudoval moderní mincovnu vybavenou novými razicími stroji. Plzeň také razila nouzové mince během stavovského povstání v letech 1618-1620. Po Bílé hoře byla mincovna pronajata mincovnímu konsorcio a razily se zde kiperové mince se sníženým obsahem stříbra. To vedlo k hospodářskému úpadku města a mincovna byla v roce 1623 uzavřena. Pokus o obnovení mincovny v osmnáctém století nebyl úspěšný. Dnes Západočeské muzeum v Plzni vlastní rozsáhlou numismatickou sbírku dokumentující nejen plzeňské mincovnictví, ale i měnový vývoj západních Čech.
Zajímavosti
- Plzeňské náměstí Republiky o rozloze 139×193 metrů je třetím největším historickým náměstím v Evropě
- V plzeňském podzemí byl nalezen depot 3000 pražských grošů ukrytých během husitských válek
- Plzeň razila speciální pivní žetony v devatenáctém století, které sloužily jako platidlo v hostincích
- Škodovy závody vyráběly razicí stroje pro mincovny po celém Rakousku-Uhersku
- Plzeňský pivovar vydával vlastní pivní známky z mosazi, které jsou dnes vyhledávaným sběratelským artiklem