Průbovna

Průbovna byla zkušebna mincovny, místnost, v níž gvardejn neboli královský probéř zkoušel jakost stříbra a ražených mincí. V kutnohorském Vlašském dvoře stála gvardejnská průbovna s prubířskou pecí mezi klenutými dílnami vestavěnými do mohutné zdi, která chránila mincovnu od města.
| Význam | zkušebna jakosti (zrna) mincovního kovu a mincí |
|---|---|
| Kdo v ní pracoval | gvardejn, tedy královský probéř mincovny |
| Umístění v Kutné Hoře | Vlašský dvůr, ve zdi k Rybnému trhu vedle prenárny, gysárny a vajskomory |
| Vybavení | prubířská pícka s muflí, kapelky z kostěného a dřevěného popela, citlivé váhy |
| Průbovny na rudy | postaveny od roku 1580 vně Vlašského dvora mezi kernárnou a vysokým domem |
| Zánik | zbořena při přestavbě Vlašského dvora na sklonku 19. století |
Historie
Povinné zkoušky mince doložil už mincovní řád Karla IV. z 2. listopadu 1378. Ustanovil dva zkoušeče stříbra a mincí a nařídil, že groše ani haléře nesmějí z mincovny odejít, dokud je zkoušeči úplně nepřezkoušeli. Majestát Václava IV. z 21. srpna 1408 se zmiňuje o vzorcích řádných plátů, které probéři vydávali do šmiten.
Gvardejn měl na Vlašském dvoře zvláštní světničku, ke které měl klíč jen on. Mincovna mu do ní dodávala dříví, uhlí, olovo, hliněné i železné prubířské náčiní a psací potřeby. Gvardejnskou průbovnu jmenují stavební účty roku 1581, kdy v ní hrnčíř Jan Hájek předělal stará kamna, a roku 1582, kdy se dláždil dvorek před ní a před kernárnou. Roku 1619 dostal gvardejn do pícky, kde prubuje, osm nových želez.
Vedle zkoušek mince se v Kutné Hoře zkoušely i rudy a kyzy. Pro ně se roku 1580 začaly stavět nové průbovny vně Vlašského dvora, vlevo od východního vjezdu mezi kernárnou a vysokým domem. Na stavbu bylo povoleno 200 kop grošů a česká komora po zjištění vadné zdi přidala dalších 50. Stavitel Gabriel Vlach ale nechal vedle komínů zazdít dřevěné trámy a v noci 25. ledna 1588 od nich vznikl požár, který lidé včas zastavili. Roku 1591 se budova pohnula v základech a Rudolf II. nařídil podepřít ji pilíři.
Gvardejnská průbovna zanikla spolu s prenárnou, gysárnou, vajskomorou a kernárnou, když město na sklonku 19. století přestavovalo Vlašský dvůr a části obrácené k Rybnému trhu zbořilo.
Jak se v průbovně zkoušelo
Zkouška ryzosti stříbra byla kupelace. Vzorek se nejprve přesně zvážil a podle prubířského kamene a jehly se odhadlo, kolik obsahuje čistého stříbra. Do kapelky se vložilo olovo, podle prubířských pravidel šestkrát tolik, kolik měl vzorek čistého stříbra, a kapelka se zasunula pod mufli do pícky. Na roztavené olovo se přidal tence roztepaný nebo zrněný vzorek a v trvalém žáru se čekalo, až se blána oxidů protrhne a objeví se lesklá kapka stříbra. Vychladlá perlička se vyloupla a zvážila.
Kapelky neboli testíky se dělaly ze směsi kostěného popela z vypálených koňských kostí a jemně vyplaveného dřevěného popela. Směs se zvlhčila, vtloukla do formy a důlek se vystlal práškem z pálených jeleních kostí. U drobné mince se doporučovalo vedle kousků vystřižených z mincí roztavit i větší množství kusů, ulít z nich cánek a zkoušet ho také; jedna zkouška kontrolovala druhou. Citlivé váhy a závaží kupovala kutnohorská mincovna pro probéře už v letech 1497–1514.
