Sásánovci

Sásánovci byli perská dynastie vládnoucí v letech 224 až 651 našeho letopočtu, která vytvořila poslední velkou perskou říši před islámskou expanzí. Sásánovská říše se rozkládala od Mezopotámie po Indii a byla hlavním rivalem Byzantské říše. Pro numismatiku jsou Sásánovci významní rozsáhlou produkcí stříbrných drachem s charakteristickým zobrazením panovníka s korunou a zoroastrijským ohňovým oltářem.

Historie

Dynastie Sásánovců vznikla v roce 224 našeho letopočtu, když Ardašír I. porazil posledního parthského krále Artabana IV. v bitvě u Hormizdagánu. Ardašír pocházel z rodu kněží chrámu Anáhity v Persidě a považoval se za dědice starověkých Achaimenovců. Nová dynastie obnovila zoroastrismus jako státní náboženství a vytvořila centralizovanou správu nahrazující parthský feudální systém. Hlavním městem se stalo Ktésifón na Tigridu v Mezopotámii.

Vrchol moci dosáhla říše za Šápúra I., který vládl v letech 240 až 270 našeho letopočtu. Porazil tři římské císaře a zajal císaře Valeriána v bitvě u Edessy v roce 260. Za Chosraua I. Anóšírávána v 6. století říše prožívala zlatý věk kulturního a hospodářského rozkvětu. Byly vybudovány zavlažovací systémy, podporována věda a umění, přeloženy řecké a indické vědecké spisy. Sásánovci vedli neustálé války s Římem a později s Byzancí o kontrolu nad Arménií a Mezopotámií.

Největší územní expanze dosáhla říše za Chosraua II. Parvíze na počátku 7. století, kdy sásánovská vojska dobyla Sýrii, Palestinu, Egypt a obléhala Konstantinopol. Byzantský císař Herakleios však zahájil protiofenzivu a v letech 622 až 628 porazil Peršany a donutil je k ústupu. Vyčerpávající války s Byzancí oslabily obě říše. Po smrti Chosraua II. následovalo období anarchie s častým střídáním panovníků.

Konec Sásánovské říše přinesla arabská expanze. V bitvě u Kadísie v roce 636 a u Náhávendu v roce 642 byly perské armády rozhodujícím způsobem poraženy. Poslední sásánovský šáh Jazdegerd III. uprchl do Střední Asie, kde byl v roce 651 zavražděn. Perská aristokracie postupně konvertovala k islámu, ale zachovala mnoho správních a kulturních tradic. Sásánovské dědictví výrazně ovlivnilo islámskou civilizaci v oblasti správy, architektury a umění.

Sásánovské mincovnictví

Sásánovské mincovnictví bylo jedním z nejrozvinutějších systémů své doby. Základní mincí byla stříbrná drachma o váze kolem 4 gramů s vysokým obsahem stříbra. Na líci byl zobrazen profilový portrét panovníka s charakteristickou korunou, která se lišila pro každého vládce. Na rubu byl zoroastrijský ohňový oltář se dvěma strážci. Nápisy byly v pahlaví, středoperském jazyce psaném aramejským písmem.

Kromě drachem byly raženy zlaté dináry pro mezinárodní obchod a měděné mince pro drobný oběh. Mincovny fungovaly ve všech významných městech říše a jejich značky byly vyraženy na mincích. Sásánovské drachmy byly široce přijímány jako mezinárodní platidlo od Byzance po Indii. Arabové po dobytí Persie pokračovali v ražbě mincí sásánovského typu s přidáním islámských nápisů. Kvalita a jednotnost sásánovských mincí svědčí o vyspělé státní správě.

Zajímavosti

• Sásánovci vytvořili první státní poštu s rychlými kurýry pokrývající celou říši
• Koruna každého panovníka měla jedinečný tvar, podle kterého lze identifikovat mince
• Hra šachy byla vyvinuta v sásánovské Persii jako vojenská výuková pomůcka
• Sásánovské stříbrné drachmy byly tak kvalitní, že je Vikingové používali jako platidlo
• Palácový komplex v Ktésifónu měl největší cihlovou klenbu starověkého světa
• Sásánovské hedvábí bylo tak ceněné, že byzantští císaři nosili pouze perské látky