Spytihněv I.
Spytihněv I. byl přemyslovský kníže, který vládl v Čechách v letech 894 až 915. Proslul odklonem od Velké Moravy a příklonem k východofranské říši: roku 895 se v Řezně poddal králi Arnulfovi Korutanskému a nasměroval tím Čechy k západnímu církevnímu okruhu. Mince za jeho vlády ještě nevznikaly.
| Vláda | 894–915 |
|---|---|
| Rod | Přemyslovci |
| Rodiče | Bořivoj I. a svatá Ludmila |
| Obrat k východofranské říši | rok 895, sněm v Řezně |
| Pohřeb | zřejmě kostel Panny Marie na Pražském hradě |
| Nástupce | bratr Vratislav I. |
| Počátek ražby mincí v Čechách | až za jeho synovce Boleslava I. |
Historie
Spytihněv I. se narodil kolem roku 875 jako syn knížete Bořivoje I. a svaté Ludmily. Po otcově smrti se vlády neujal, protože byl ještě nezletilý. Správu Čech převzal roku 890 velkomoravský kníže Svatopluk I. a země se ocitla pod vlivem Velké Moravy.
Po Svatoplukově smrti roku 894 se Spytihněv ujal knížecí moci. Velká Morava v té době slábla vnitřními spory a tlakem okolí a Spytihněv toho využil. V polovině července 895 přišla česká knížata vedená Spytihněvem a Vitislavem na sněm do Řezna a poddala se východofranskému králi Arnulfovi Korutanskému, jak zaznamenávají Fuldské letopisy. Tento krok se vykládá jako vědomý politický obrat: Čechy se vymanily z moravského vlivu a navázaly pevnější vztahy s Bavorskem a říší, což mělo dopad i na církevní uspořádání země.
Spytihněvova vláda je v písemných pramenech zachycena jen útržkovitě. S jeho knížecím sídlem se spojuje opevnění Pražského hradu, který převzal úlohu správního a mocenského centra po dřívějším Levém Hradci. Na jeho příkaz vznikla rotunda svatého Petra a Pavla na Budči. Ve středních Čechách se mu připisuje i výstavba hradišť, mezi nimi Mělníka, Libušína, Tetína, Lštění a Staré Boleslavi.
Za Spytihněva pokračovalo šíření křesťanství v Čechách. Přemyslovci byli křesťany už od doby Bořivoje; obrat k říši posílil napojení na bavorskou církevní správu a latinskou tradici, které začlenilo české země do kulturního prostoru západní Evropy.
Spytihněv I. zemřel roku 915 a pohřben byl zřejmě v kostele Panny Marie na Pražském hradě. Na knížecím stolci jej vystřídal jeho bratr Vratislav I.
Spytihněv I. a počátky českého mincovnictví
Za Spytihněvovy vlády se v Čechách mince ještě nerazily. Nejstarší české denáry dal razit až jeho synovec Boleslav I., syn Vratislava I., ve druhé polovině 10. století; vzorem mu byly jihoněmecké, bavorské a řezenské denáry. Spytihněvův obrat k Bavorsku a říši tak předznamenal i prostředí, z něhož české mincovnictví o několik desetiletí později vzešlo.
