Státní banka československá

Bankovka Státní banky československé na 100 korun vzoru 1961

Státní banka československá (SBČS) byla centrální bankou Československa od 1. července 1950 do 31. prosince 1992. Do konce roku 1989 působila jako monobanka, po měnové reformě 1953 vydávala bankovky od 10 Kčs. Po rozdělení státu ji nahradily Česká národní banka a Národní banka Slovenska.

Vznik 1. července 1950, zákon č. 31/1950 Sb.
Sloučené ústavy Národní banka Československá, Slovenská Tatrabanka, Živnostenská banka, Poštovní spořitelna
Povaha do roku 1989 monobanka, od 1. ledna 1990 jen centrální banka
Měnová reforma k 1. červnu 1953
Platidla od roku 1953 státovky 1, 3 a 5 Kčs, bankovky 10, 25, 50 a 100 Kčs
Mince v působnosti banky od roku 1990, předtím ministerstva financí
V čele první generální ředitel Otakar Pohl (od 1950), poslední guvernér Josef Tošovský (1992)
Zánik 31. prosince 1992, nástupci Česká národní banka a Národní banka Slovenska

Historie

Banka vznikla podle sovětského vzoru monobanky, která spojuje činnost banky cedulové i obchodní. Zákon č. 31/1950 Sb. sloučil Národní banku Československou, Slovenskou Tatrabanku, Živnostenskou banku a Poštovní spořitelnu. Nová banka řídila peněžní oběh podle pokladního a úvěrového plánu, vedla platební a zúčtovací styk, poskytovala provozní úvěry, spravovala devizy státu a kontrolovala podniky. Roku 1958 převzala od Investiční banky i financování investiční výstavby. Samostatnost ztratila: stala se součástí ministerstva financí a osamostatnila se až roku 1965. Roku 1970 dostala federativní uspořádání s ústředím a dvěma hlavními ústavy, pro každou republiku jedním.

K 1. červnu 1953 proběhla měnová reforma. Všechna nová platidla vznikla kvůli utajení v Sovětském svazu: mince v leningradské mincovně, státovky a bankovky v moskevské tiskárně Goznak. Do 5 Kčs šlo formálně o státovky, od 10 Kčs o bankovky Státní banky československé, ekonomický rozdíl mezi nimi ale v podřízené emisní bance zmizel.

Zákony č. 130/1989 Sb. a č. 158/1989 Sb. zavedly od 1. ledna 1990 dvoustupňový bankovní systém. Obchodní činnost přešla na Komerční banku a Všeobecnou úverovou banku a Státní banka československá se soustředila na emisi peněz, nově i oběžných mincí, a na měnovou politiku. Zákon č. 22/1992 Sb., účinný od 1. února 1992, zakotvil její nezávislost a postavil do jejího čela sedmičlennou bankovní radu. S rozdělením Československa banka 31. prosince 1992 zanikla a její úlohu převzaly Česká národní banka a Národní banka Slovenska.

Bankovky Státní banky československé

První bankovky z roku 1953 po 10, 25, 50 a 100 Kčs vyrobil Goznak a měly nízkou výtvarnou i technickou úroveň. V letech 1958–1964 je nahradily nové vzory po 10, 25, 50 a 100 Kčs, mezi nimi stokoruna vzoru 1961 s nápisem Bankovka Státní banky československé. Tiskla je Státní tiskárna cenin v Praze. Roku 1970 nahradila nepopulární pětadvacetikorunu bankovka na 20 Kčs a roku 1973 přibyla nová nejvyšší hodnota 500 Kčs.

Výtvarně jednotnou řadu podle návrhů Albína Brunovského začala banka vydávat až roku 1985. Vyšly hodnoty 10, 20, 50, 100 a 1000 Kčs, pětisetkoruna s motivem Slovenského národního povstání po listopadu 1989 vydána nebyla. Stokoruna s portrétem Klementa Gottwalda vzbudila na podzim 1989 nevoli části obyvatelstva, a proto se na začátku roku 1990 obnovil tisk stokoruny vzoru 1961.

Roku 1991 vypsala banka soutěž na novou řadu, vítěze však nevybrala a k realizaci zvolila návrhy Oldřicha Kulhánka. Ty se nakonec upravily na bankovky samostatné České republiky. Část bankovek Státní banky československé se při rozdělení státu roku 1993 kolkovala.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet