Stříbro

Stříbro je vzácný kov bílé barvy s chemickou značkou Ag, který sloužil jako hlavní mincovní kov od starověku do 20. století a dnes představuje významnou investiční komoditu. Jeho jedinečné vlastnosti jako vysoká elektrická vodivost, antibakteriální účinky a lesk z něj činí nenahraditelný kov v průmyslu i šperkařství.

Historie

Stříbro patří mezi sedm kovů známých již ve starověku. První doklady o těžbě stříbra pocházejí z Anatolie kolem roku 3000 před naším letopočtem. Egypťané považovali stříbro za vzácnější než zlato a nazývali ho "bílé zlato". Ve starověkém Řecku se těžba stříbra v laurionských dolech stala základem athénské prosperity. Z tohoto stříbra byly raženy slavné tetradrachmy se sovou, které se staly mezinárodní měnou antického světa.

V českých zemích má těžba stříbra tisíciletou tradici. První doklady pocházejí z 10. století z okolí Příbrami a Jihlavy. Skutečný rozkvět nastal ve 13. století s objevením bohatých ložisek v Kutné Hoře. Václav II. využil kutnohorské stříbro k ražbě pražských grošů od roku 1300, které se staly nejdůležitější středoevropskou měnou. Těžba dosahovala 5 až 7 tun stříbra ročně, což představovalo třetinu evropské produkce.

Jihlava, zvaná "stříbrné město", získala své bohatství díky dolům objeveným kolem roku 1240. Zdejší horní právo z roku 1249 se stalo vzorem pro další báňská města. Stříbrné doly u Havlíčkova Brodu, Německého Brodu a Přibyslavi tvořily významný rudní revír. Na Moravě se těžilo stříbro také u Jihlavy, Pelhřimova a Humpolce. Přemysl Otakar II. díky příjmům ze stříbra budoval svou středoevropskou říši.

Největší evropský stříbrný boom nastal v 16. století po objevu ložisek v Jáchymově. Hrabata Šlikové zde od roku 1516 těžili ročně až 10 tun stříbra. Z jáchymovského stříbra se razily tolary, které daly název americkému dolaru. Současně probíhala těžba ve Stříbrných Horách ve Slezsku, v Banské Štiavnici a Kremnici na Slovensku. Habsburská monarchie se díky stříbru stala evropskou velmocí.

Objev Ameriky změnil globální trh se stříbrem. Španělské doly v Potosí v dnešní Bolívii produkovaly od roku 1545 více stříbra než celá Evropa. Do konce koloniální éry vytěžili Španělé přes 150 000 tun stříbra. Tento příliv způsobil v Evropě cenovou revoluci - inflaci, která znehodnotila stříbrné mince. Španělské reály de a ocho (osmičkové tolary) se staly první světovou měnou.

V 19. století nastal druhý americký stříbrný boom. Comstock Lode v Nevadě, objevené v roce 1859, produkovalo 20 let více stříbra než kterýkoli jiný důl. Současně se rozvíjela těžba v Mexiku, které se stalo největším producentem. Masová produkce vedla k poklesu ceny stříbra a většina zemí přešla na zlatý standard. František Josef I. zavedl v roce 1892 zlatou korunu, čímž ukončil éru stříbrného zlatníku.

Československo zdědilo významnou stříbrnou tradici. Příbramské doly produkovaly stříbro až do roku 1978, celkem vytěžily přes 3000 tun. Kutnohorská těžba skončila již v roce 1991. Kremnica na Slovensku razila stříbrné mince od 14. století nepřetržitě až do současnosti. Za první republiky se razily stříbrné pětikoruny a desetikoruny, které dnes patří mezi sběratelské skvosty.

Druhá světová válka znamenala konfiskaci stříbra pro válečné účely. Nacisté systematicky rabovali stříbrné předměty v okupovaných zemích. Po válce byl nedostatek stříbra tak velký, že většina zemí přestala razit stříbrné oběžné mince. Poslední masově ražené stříbrné mince byly americké půldolary do roku 1964 a kanadské dolary do roku 1967.

Moderní éra stříbra začala v 70. letech 20. století, kdy bratři Huntové pokusili ovládnout světový trh. V roce 1980 vyhnali cenu na rekordních 49,45 dolaru za unci, než trh zkolaboval. Od té doby je stříbro obchodováno jako investiční komodita na burzách COMEX a LBMA. Cena kolísá podle průmyslové poptávky a investičního sentimentu mezi 10 až 50 dolary za trojskou unci.

Vlastnosti a využití

Stříbro má jedinečné fyzikální a chemické vlastnosti. S hustotou 10,49 g/cm³ je lehčí než olovo ale těžší než měď. Taje při 961,78 °C a má nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivost ze všech prvků. Je velmi kujné a tažné - z jednoho gramu lze vytáhnout drát dlouhý 2 kilometry. Na vzduchu pomalu černá tvorbou sulfidu stříbrného.

V mincovnictví se používají slitiny stříbra s mědí pro zvýšení tvrdosti. Standardní mincovní stříbro má ryzost 900/1000 (90 procent stříbra), britannia silver 958/1000, sterling silver 925/1000. Investiční mince jako American Eagle, Wiener Philharmoniker nebo Maple Leaf mají ryzost 999/1000 (fine silver). České investiční mince Český lev obsahují 99,99 procent stříbra.

Průmyslové využití spotřebuje přes polovinu těžby. Elektronika využívá vodivost stříbra v obvodech, kontaktech a pájkách. Fotovoltaické panely obsahují až 20 gramů stříbra. Fotografický průmysl, dříve největší spotřebitel, dnes tvoří minimum. Nanotechnologie využívá antibakteriální vlastnosti stříbra v medicíně, textilu a úpravě vody.

Investiční poptávka tvoří 25 procent spotřeby. Fyzické stříbro ve formě slitků a mincí je populární zajištění proti inflaci. ETF fondy drží tisíce tun stříbra pro investory. Poměr ceny zlata ku stříbru historicky kolísal mezi 1:10 až 1:100, což vytváří arbitrážní příležitosti.

Zajímavosti

• Největší stříbrný nuget vážil 1840 kilogramů a byl nalezen v Mexiku v roce 1821
• Kutnohorské doly dosahovaly hloubky přes 500 metrů již ve 14. století
• Stříbro má antibakteriální účinky - stříbrná nádoba uchovává vodu pitnou měsíce
• Olympijská zlatá medaile obsahuje pouze 6 gramů zlata, zbytek je stříbro
• Světová těžba stříbra je 27 000 tun ročně, ale zásoby se odhadují jen na 20 let
• Fotografie spotřebovala v roce 1999 rekordních 9000 tun stříbra, dnes jen 1500 tun