Václav I.

Václav I. byl český král vládnoucí v letech 1230 až 1253, za jehož panování došlo k významnému rozvoji českého mincovnictví včetně ražby prvních zlatých mincí a brakteátů v Čechách. Syn Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské pokračoval v hospodářském rozvoji země započatém jeho otcem.

Historie

Václav se narodil kolem roku 1205 jako druhorozený syn českého krále Přemysla Otakara I. Po smrti staršího bratra Vratislava v roce 1225 se stal následníkem trůnu. Již v roce 1228 byl korunován na českého krále ještě za života svého otce, což byla v českých dějinách neobvyklá praxe převzatá z francouzského vzoru. Po otcově smrti v prosinci 1230 převzal samostatnou vládu nad prosperujícím královstvím.

Václavova mincovní politika navazovala na reformy Přemysla Otakara I., který obnovil kvalitu českého denáru. Václav I. rozšířil síť mincoven - kromě Prahy fungovaly mincovny v Brně, Opavě a pravděpodobně i v Českých Budějovicích. Hlavní mincovnou zůstávala Praha, kde působili zkušení mincmistři z německých zemí. Kolem roku 1235 Václav provedl mincovní reformu, která zvýšila váhu denáru z 0,7 na 0,8 gramu při zachování vysoké ryzosti stříbra.

Nejvýznamnějším přínosem Václava I. pro české mincovnictví bylo zavedení brakteátů kolem roku 1235. Tyto jednostranně ražené mince z tenkého stříbrného plechu byly inspirovány saskými a míšeňskými vzory. České brakteáty Václava I. patří k umělecky nejzdařilejším v Evropě. Zobrazovaly stylizovanou postavu panovníka s královskými insigniemi, často drží meč a říšské jablko. Některé brakteáty nesou obraz korunovaného lva, který se později stal trvalým symbolem českého státu.

Výjimečnou událostí byla ražba prvních českých zlatých mincí. V roce 1251 nebo 1252 nechal Václav I. razit zlaté byzantiny podle sicilského vzoru. Tyto vzácné mince o váze přibližně 4,5 gramu nesly na aversu trůnící postavu krále s nápisem WENCEZLAVS REX a na reversu českého lva. Ražba souvisela pravděpodobně s plánovanou křížovou výpravou nebo dynastickým sňatkem jeho syna Přemysla Otakara s Markétou Babenberskou. Dochovalo se pouze několik exemplářů těchto zlatých mincí.

Ekonomická prosperita za Václava I. se odrazila v množství ražených mincí. Archeologické nálezy dokládají masivní produkci denárů, které se staly hlavním platidlem nejen v Čechách, ale i v sousedních zemích. Moravské denáry ražené v Brně a Opavě měly specifický charakter - často nesly písmeno M (Moravia) nebo erb moravské orlice. Kvalita mincí byla přísně kontrolována, padělání se trestalo useknutím ruky.

Významnou inovací bylo zavedení pravidelné výměny mincí (renovatio monetae). Dvakrát ročně, obvykle na Velikonoce a svatého Václava, byly staré mince stahovány a vyměňovány za nové s mírnou srážkou pro královskou pokladnu. Tento systém zajišťoval stálé příjmy panovníkovi a kontrolu nad oběživem. Výměnný kurz byl obvykle 4 staré denáry za 3 nové, což představovalo 25procentní zisk pro krále.

Mincovní obrazy za Václava I. odrážely politickou symboliku. Vedle tradičních křesťanských motivů (kříž, Kristova hlava) se častěji objevuje světská panovnická ikonografie - koruna, meč, žezlo. Nápisy byly výhradně latinské, například WENCEZLAVS REX BOEMIE nebo zkráceně WENC REX. Na moravských ražbách se objevuje WENCEZLAVS MARCH(IO) zdůrazňující Václavův titul markraběte moravského.

Technologický pokrok se projevil v kvalitě razidel. Václav I. zaměstnával vynikající rytce, kteří dokázali na malou plochu denáru umístit detailní zobrazení. Známé jsou jména některých mincmistrů této doby - Konrád v Praze, Albrecht v Brně. Mincmistři začali používat značky pro identifikaci své produkce, což usnadňuje dataci a lokalizaci nálezů.

Konec Václavovy vlády byl poznamenán mongolským vpádem v roce 1241. Ačkoli Mongolové Čechy přímo nezasáhli, způsobili hospodářské škody na Moravě. Václav musel financovat obnovu země a posílení hradeb, což vedlo k častější renovaci mincí. V posledních letech vlády se kvalita denárů mírně snížila kvůli finančním potížím. Václav I. zemřel 23. září 1253 na královském hradě Křivoklát, zanechav prosperující království svému synovi Přemyslu Otakarovi II.

Numismatický odkaz a typy mincí

Denáry Václava I. se dělí na několik typů podle ikonografie. Nejstarší typ z let 1230-1235 pokračuje v tradici otcových ražeb s hlavou panovníka a křížem. Od roku 1235 převládají denáry s celou postavou krále sedícího na trůnu. Váha se pohybovala mezi 0,7 až 0,9 gramu při ryzosti 900/1000. Průměr denárů byl 18 až 20 milimetrů.

Brakteáty Václava I. patří k vrcholům středověkého mincovního umění. Raženy z tenkého plechu o tloušťce 0,1 až 0,2 milimetru, průměr dosahoval 22 až 30 milimetrů. Reliéf byl vytlačen pouze z jedné strany, což umožňovalo větší plasticitu zobrazení. Motivy zahrnovaly trůnícího panovníka, stojícího krále s mečem, heraldického lva nebo orlici.

Oběh mincí za Václava I. byl intenzivní. Odhaduje se, že ročně se razilo 2 až 3 miliony denárů. V nálezu z Choustníku bylo objeveno přes 4000 denárů Václava I., což dokládá masovou produkci. Mince Václava I. se vyskytují v pokladech po celé střední Evropě, zejména v Polsku, Rakousku a Uhrách.

Padělky z období Václava I. jsou vzácné, což svědčí o účinné kontrole. Známe několik dobových napodobenin z Polska a Slezska, které mají nižší obsah stříbra. Soudobé padělky se poznají podle hrubší kresby a chyb v latinských nápisech.

Zajímavosti

• Zlatá byzantina Václava I. z roku 1252 patří k nejvzácnějším českým mincím, poslední exemplář se prodal za 8 milionů korun
• Václav I. byl první český král, který na mincích používal titul REX BOEMIE místo pouze REX
• Brakteát s lvem držícím v tlapě kalich je považován za předchůdce pozdějšího husitského symbolu
• V pokladu z Fuchsenhofenu v Rakousku bylo nalezeno přes 7000 českých denárů z doby Václava I.
• Václav I. jako první český panovník nechal razit pamětní mince k významným událostem, například ke korunovaci syna