Zlaťáky

Zlaťáky jsou hovorové označení zlatých mincí – od středověkých dukátů po dnešní investiční ražby. Nejběžnější jsou u nás rakousko-uherské zlaté koruny a dukáty: dukát obsahuje 3,44 g ryzího zlata, zlatá dvacetikoruna 6,10 g, stokoruna 30,49 g a investiční unce přesně 31,10 g ryzího kovu.

Historie

Slovo zlaťák neoznačuje jednu konkrétní minci. Je to lidový název pro zlatý peníz, který se drží v češtině od dob, kdy zlaté mince ještě běžně obíhaly. Zatímco úřední názvy se měnily – dukát, zlatník, koruna – představa zlaté mince jako srozumitelné a trvalé hodnoty zůstávala stejná.

Ve středověku a raném novověku byly hlavním zlatým platidlem českých zemí dukáty. Benátky je začaly razit roku 1284 a jejich vysoká ryzost 986/1000 z nich udělala mezinárodně uznávanou obchodní minci. Ve stejném standardu razili dukáty i čeští panovníci a později Habsburkové, poslední rakouské pak nesou letopočet 1915.

Měnová reforma roku 1892 zavedla v Rakousku-Uhersku korunovou měnu a s ní zlaté desetikoruny a dvacetikoruny, od roku 1908 také stokoruny. Kilogram ryzího zlata odpovídal 3 280 korunám – odtud plynou hmotnosti v tabulce výše. Právě tyto mince tvoří většinu zlaťáků, které se v českých rodinách dědí dodnes.

Samostatnou kapitolou je svatováclavský dukát, ražený Československem v letech 1923 až 1939 podle starého dukátového standardu. Vznikal v jedno-, dvou-, pěti- a desetidukátové variantě a byl spíš uchovatelem hodnoty a dárkem než platidlem.

Po první světové válce zlato z běžného oběhu zmizelo. Zlaté mince se staly investičním a sběratelským zbožím a od 60. let 20. století je doplnily investiční mince – Krugerrand, Maple Leaf, Wiener Philharmoniker či Britannia. Ty mají standardizovaný obsah zlata, nejčastěji jednu trojskou unci, tedy 31,10 g.

Jak poznat, co držíte v ruce

U každého zlaťáku rozhodují o hodnotě tři údaje: hmotnost, ryzost a druh ražby. Hmotnost a ryzost určují, kolik zlata mince obsahuje, a tím i její kovovou hodnotu. Druh ražby rozhoduje o zbytku: běžná oběhová mince nebo novoražba se cenou drží blízko hodnoty kovu, zatímco vzácný ročník, mincovna s malým nákladem nebo výborně zachovalý kus může mít hodnotu několikanásobně vyšší.

Pozor na pozlacené předměty a napodobeniny. Skutečná zlatá mince má vždy vydavatele, nominál a uvedenou ryzost, sedí jí hmotnost i průměr a zlato na ní nematní. Rakouské dukáty s letopočtem 1915 a korunové mince s letopočty 1912 a 1915 jsou téměř vždy novoražby, které Rakouská mincovna razí dodnes – zlata obsahují stejně jako originály, sběratelskou hodnotu ale nemají.