Jak poznat padělek stříbrné mince

Jak poznat padělek stříbrné mince

Padělek stříbrné mince se doma odhaluje líp, než se dokazuje pravost. Magnet, váha, posuvné měřítko nebo kostka ledu dokážou rychle vyřadit hrubou napodobeninu z mosazi či železa, ale žádný z nich nepotvrdí, že mince pravá je – postříbřená měď, přesná replika nebo oficiální novoražba projdou většinou z nich. Tento návod proto řadí testy od těch, které minci nemohou ublížit, k těm, které už riziko nesou, a u každého říká, co umí a co ne. A také kdy přestat a minci svěřit odborníkovi.

Ve zkratce

  • Nejsilnější domácí kontrolou je souhlas hmotnosti, průměru a tloušťky s katalogem – padělatel musí trefit všechna tři čísla najednou.
  • Stříbro magnet nepřitahuje a neodymový magnet po něm klouže zpomaleně; měď se ale chová skoro stejně, takže postříbřená měď tímto testem projde.
  • Stříbro vede teplo nejlépe ze všech kovů a led na něm taje rychle – téměř stejně rychle však i na mědi.
  • Tolar Marie Terezie s letopočtem 1780 se razí dodnes jako oficiální novoražba: je stříbrný a pravý, jen ne z 18. století.
  • U historických a dražších kusů dává největší jistotu až certifikace NGC či PCGS s ověřeným číslem pouzdra nebo posudek zkušeného numismatika.

Než začnete: co si připravit a jak minci nepoškodit

Většina testů v tomto návodu potřebuje jen pár pomůcek, které se vyplatí mít po ruce trvale:

  • Digitální váha s přesností 0,01 g a kalibrační závaží, abyste věděli, že váha neměří vedle.
  • Posuvné měřítko (šuplera) – nejlépe s plastovými čelistmi, které po kovu nezanechají stopu.
  • Lupa se zvětšením 10× a dobré světlo, ideálně denní nebo lampa, se kterou můžete natáčet úhel.
  • Silný neodymový magnet obalený tenkou fólií nebo lepicí páskou, aby po minci nedrhl holý kov.
  • Srovnávací kus – mince stejného typu, o jejíž pravosti nepochybujete. Bez ní je většina testů jen odhad.
  • Katalog nebo oficiální parametry mince od mincovny.

Minci držte jen za hranu, nad měkkou podložkou, a prsty nikdy nesahejte na líc a rub. Pokud chcete rukavice, sáhněte po nitrilových bez pudru; latexové obsahují síru, od které stříbro tmavne. Platí jednoduché pravidlo: u historické nebo sběratelsky cenné mince se zastavte u vážení, měření a lupy. Magnet, led a zvuk patří hlavně k moderním investičním mincím, kde kontakt s vodou nebo drobný otěr nesnižuje hodnotu.

Hmotnost, průměr a tloušťka: nejsilnější domácí kontrola

Stříbro má hustotu asi 10,5 g/cm³, měď a mosaz výrazně méně. Padělek z lehčího kovu proto musí být buď lehčí, nebo silnější či širší, aby hmotnost dohnal. Kdo trefí hmotnost, obvykle netrefí rozměry, a naopak. Proto vždy měřte všechny tři hodnoty:

  1. Vynulujte váhu, minci položte doprostřed misky a zvažte ji dvakrát. Rozdíl mezi měřeními by neměl přesáhnout jednu setinu gramu.
  2. Průměr změřte šuplerou na třech místech pootočených o třetinu obvodu. Moderní mince musí vyjít všude stejně; ručně ražené historické mince bývají nepravidelné, u nich porovnejte největší i nejmenší rozměr s katalogem.
  3. Tloušťku měřte na okraji (na hraně mince, ne přes reliéf) a čelisti jen lehce dosuňte, nesvírejte.
  4. Výsledek porovnejte s katalogem a se srovnávacím kusem.
MinceHmotnostPrůměrTloušťkaRyzost
American Silver Eagle (USA)31,103 g40,6 mm2,98 mm999/1000
Maple Leaf (Kanada)31,11 g38 mm3,29 mm9999/10000
Wiener Philharmoniker (Rakousko)31,103 g37 mm3,2 mm999/1000
Britannia (Velká Británie, od 2013)31,21 g38,61 mm3 mm999/1000
Morgan dolar (USA, 1878–1904 a 1921)26,73 g38,1 mm2,4 mm900/1000
Tolar Marie Terezie 178028,07 g39,5–41 mmasi 2,5 mm833/1000

U nové investiční mince by se hmotnost od tabulky neměla znatelně lišit. Ukáže-li váha o desetiny gramu méně či více, nejdřív ji ověřte kalibračním závažím a teprve potom minci podezírejte. U historických ražeb je situace jiná: tehdejší mince nebyly vyráběny s dnešní přesností a oběhem se kov dál obrušoval. Několik desetin gramu pod normou proto u starého tolaru samo nic neznamená; mince výrazně těžší, než má být, zaslouží pozornost. U tolaru Marie Terezie si všimněte i rozpětí průměru: kusy z různých mincoven a razidel se liší, takže tady je hmotnost spolehlivějším vodítkem než šuplera.

Co test nedokáže: padělatel s dobrou přípravou umí hmotnost i rozměry dodržet, například jádrem z těžšího kovu pod stříbrnou vrstvou. Souhlasná čísla tedy padělek nevylučují, jen ho ztěžují. Nesouhlasná čísla jsou naopak silný varovný signál.

Hustota: vážení ve vodě

Hustota spojuje hmotnost a objem do jednoho čísla, a tím odhalí i padělek, který má správnou hmotnost, ale jiné rozměry. Stačí k ní stejná váha a malá nádobka s vodou:

  1. Zvažte minci na vzduchu (hodnota A).
  2. Na váhu postavte malý kelímek s vodou a vynulujte ji. Kapesní váhy s přesností 0,01 g mívají malou nosnost – zkontrolujte, že ji kelímek s vodou nepřetíží.
  3. Minci zavěšenou na tenkém vlasci ponořte do vody tak, aby se nedotýkala dna ani stěn; vlasec držte v ruce nebo na stojánku. Z mince setřeste vzduchové bublinky, jinak vyjde hustota nižší. Váha teď ukáže hodnotu B.
  4. Hustota = A ÷ B (v g/cm³).

Ryzí stříbro vyjde kolem 10,5 g/cm³, měď kolem 8,9. Slitiny stříbra s mědí, z nichž je většina historických mincí, leží mezi těmito hodnotami – čím méně stříbra, tím níž. Po měření minci jen přiložte k měkké bavlněné látce, netřete ji, a nechte ji úplně vyschnout, než ji uložíte.

Co test nedokáže: slitina namíchaná s těžším kovem může hustotu stříbra napodobit. Test je vhodný jen pro moderní investiční mince; historickou minci s patinou do vody nenořte.

Magnet: přitahování a skluzový test

Stříbro je diamagnetické – magnet ho nepřitahuje, naopak ho nepatrně odpuzuje, což ovšem rukou necítíte. Když se mince k magnetu přichytí, obsahuje železo, nikl nebo ocel a stříbrná rozhodně není. Je to jeden z nejrychlejších vyřazovacích testů.

Zajímavější je skluzový test. Opřete minci šikmo, zhruba pod úhlem 45°, a nechte po ní sjíždět magnet obalený fólií. Po stříbře klouže znatelně pomaleji než po plastu nebo dřevě. Příčinou nejsou magnetické vlastnosti stříbra, ale jeho vodivost: pohybující se magnet v dobře vodivém kovu vybudí vířivé proudy a ty jeho pohyb brzdí. Stříbro vede elektřinu nejlépe ze všech kovů, proto je brzdění zřetelné. Efekt je nejlépe vidět u velkých mincí a slitků; u drobné mince je slabý.

Co test nedokáže: měď vede elektřinu jen o málo hůř než stříbro a magnet po ní klouže skoro stejně pomalu, takže postříbřená měď projde. Mosaz nebo zinek brzdí slaběji, ale rozdíl bez srovnávacího kusu snadno přehlédnete. Historické stříbro s vyšším podílem mědi brzdí méně než ryzí investiční mince, protože každá příměs vodivost snižuje. Stříbro o ryzosti 900 a nižší vede dokonce hůř než čistá měď, takže u historické mince test spíš mate, než pomáhá. Skluzový test proto dělejte vždy proti srovnávacímu kusu a u sběratelských mincí jen přiložte magnet, ať nic nedrhne po povrchu.

Ledový test: tepelná vodivost

Stříbro vede teplo ze všech kovů nejlépe. Položíte-li na stříbrnou minci kostku ledu, mince do ní rychle převádí teplo z okolí a led pod ní taje viditelně rychleji než na jiném povrchu. Postup je prostý: vedle sebe položte zkoumanou minci, srovnávací kus a pro kontrast běžnou oběžnou minci z obecného kovu podobné velikosti. Všechny nechte vyrovnat na pokojovou teplotu a na každou dejte stejně velkou kostku ledu. Na stříbře led taje zřetelně rychleji a brzy se pod ním objeví louže.

Co test nedokáže: měď vede teplo jen o něco hůř než stříbro, takže postříbřená měď se na ledu chová téměř stejně. Slitiny s nižší ryzostí vedou teplo hůř, a výsledek u historické mince je proto méně výrazný. Mince v kapsli nebo certifikovaném pouzdře se tímto způsobem testovat nedá. A protože jde o přímý kontakt s vodou, je test jen pro investiční mince; po něm minci osušte a nechte vyschnout.

200 Kč na první nákup a e-book „5 pravidel pro první minci“ zdarma

Napište nám e-mail. Obratem pošleme kód na 200 Kč (platí 14 dní při nákupu nad 2 000 Kč) a tři strany, po kterých poznáte, co dělá minci cennou, jak se čte zachovalost a na co se ptát prodejce.

Zvuk: jen jako porovnání

Ražená stříbrná mince po lehkém ťuknutí zní jasně a doznívá, odlitky obvykle nezvoní. Zvukový test má ale smysl jen jako porovnání se srovnávacím kusem stejného typu: minci v nitrilové rukavici volně položte na špičku prstu, jemně do okraje ťukněte plastovou propiskou nebo tužkou a potom totéž udělejte se srovnávacím kusem.

Co test nedokáže: ražená replika z jiné slitiny může znít podobně, prasklina v pravé minci zvuk naopak utlumí a bez srovnání s jistým kusem ucho snadno klame. Kovem o kov neťukejte nikdy – i jemný úder zanechá na hraně stopu. U sběratelských mincí test vynechte úplně.

Pod lupou: ražba, nebo odlitek?

Řadu padělků prozradí způsob výroby. Pod lupou s desetinásobným zvětšením hledejte:

  • Šev na hraně – lité padělky vznikají ve dvoudílné formě a na hraně po ní zůstává linka. Padělatelé ji často zabrousí, takže podezřelá je i hrana, která je místo vroubkování nebo nápisu hladce zapilovaná.
  • Zrnitý, pórovitý povrch – po celém poli odlitku bývá množství drobných dírek po vzduchových bublinách. Zaoblené dírky a hrudky kovu jsou podezřelé, skutečné vady ražby mívají nepravidelný tvar.
  • Měkký, zaoblený reliéf – forma nezachytí ostré hrany razidla. Pozor ale na to, že stejně „rozteklý“ vzhled má i pravá mince po hrubém čištění; samotný měkký reliéf proto nestačí.
  • Hrana – porovnejte ji s katalogem. Tolar Marie Terezie nese na hraně nápis IUSTITIA ET CLEMENTIA; American Eagle, Maple Leaf, Britannia i Morgan dolar mají hranu vroubkovanou, stříbrný Philharmoniker naopak hladkou. Hrana, která neodpovídá katalogu, a chybějící nebo neúhledný nápis jsou varování.
  • Opakující se stopy – ražené padělky z razidel okopírovaných podle pravé mince přenášejí i otisky jejích oběhových důlků a škrábanců. Ty na pravých mincích vznikají náhodně; když několik kusů nese stejné důlky na stejných místech, jde o sérii z jednoho padělaného razidla. Vystouplé čárky po prasklém razidle mají naopak stejné i pravé mince z téhož razidla.

Moderní investiční mince mají vlastní ochranné prvky. Kanadský stříbrný Maple Leaf má od roku 2014 v poli jemné paprskovité linky a laserem vyrytý drobný javorový list, v jehož středu je pod lupou vidět dvojčíslí roku ražby. Britská uncová stříbrná Britannia má od roku 2021 skrytý obraz, který se podle úhlu pohledu mění z trojzubce na visací zámek, mikronápis DECUS ET TUTAMEN kolem postavy Britannie a vlny za postavou, které se při natáčení „pohybují“. Chybějící prvek u ročníku, který ho mít má, je silný signál.

Patina pravost nedokazuje ani nevyvrací. Přirozená vzniká léta, umělou lze vytvořit chemicky a certifikační služba NGC ji na štítku vyznačuje zvlášť jako umělé tónování. Hlavně ji nikdy neodírejte, abyste se podívali na kov pod ní – tím minci poškodíte víc než jakýkoli padělatel. Stejně opatrně berte vyražené číslo ryzosti: „999“ vyrazí padělatel stejně snadno jako mincovna.

Co lupa nedokáže: dobře ražený padělek z kvalitních razidel může vypadat jako pravý. Lupa odhalí odlitky a hrubé práce, u přesných ražeb rozhoduje až srovnání s ověřenými kusy, které má k dispozici odborník.

Novoražba, dobové falzum, replika, moderní padělek

Ne každá mince, která „nesedí“, je padělek. Rozlišujte čtyři případy:

  • Oficiální novoražba je mince, kterou mincovna razila znovu se starým letopočtem. Nejznámější je tolar Marie Terezie: po smrti panovnice v roce 1780 nesou všechny nově ražené kusy letopočet 1780 a Rakouská mincovna je razí dodnes. Razily jej i další mincovny, ve 20. století například Řím a za druhé světové války Bombaj. Taková mince je stříbrná a pravá, projde všemi testy výše – jen není z 18. století. U kusu s letopočtem 1780 podle data nepoznáte, kdy vznikl, a ani rozdíly v razidlech samy rok ražby neurčí; tady rozhoduje zkušený numismatik.
  • Dobové falzum vzniklo v době, kdy mince obíhala, aby někdo ošidil při placení. Dnes je to historický doklad a sběratelé o něj stojí – například o dobové padělky pražských grošů s napodobenou kontramarkou. Sběratelsky zajímavá jsou i falza 19. století z okruhu Viléma Kiliána. Nejde o podvod na vás, pokud je kus jako falzum správně označený.
  • Moderní padělek je vyrobený pro dnešní sběratele a investory. Proti němu míří tento návod.
  • Replika se za originál nevydává a poctivě vyrobená má na sobě nápis COPY nebo značku výrobce. Nekalý prodejce ji ale někdy z hrany zabrousí. Opatrnost chce i popis „pozdější ražba“ u vzácného ročníku: může jít o oficiální novoražbu, ale někdy se tak zdvořile označuje novodobý padělek. Zeptejte se, kdo a kdy minci razil.

Chemické zkoušky a přístroje obchodníků

Zkušební kyseliny a vryp na zkušebním kameni určí ryzost kovu na povrchu – a vždy za cenu poškození. U pokoveného kusu odhalí podvod jen tehdy, když se vryp prořízne pod pokovení. U sběratelské mince je to nepřijatelné a i u investiční mince stopu po zkoušce uvidí každý další kupec. Domácí pokusy s chemikáliemi proto nedoporučujeme vůbec.

Obchodníci a laboratoře používají šetrnější přístroje:

  • Rentgenová fluorescence (XRF) minci nepoškodí a určí, z jakých prvků je. Měří ale jen tenkou povrchovou vrstvu, takže kus se silnějším postříbřením může ukázat jako stříbro.
  • Elektronické testery vodivosti měří, jak kov vede proud pod povrchem, tenké pokovení z velké části „nevidí“ a měří i přes plastovou kapsli. Ani ony však neodhalí každý padělek a dávají smysl hlavně u investičních mincí a slitků.

Kdy minci certifikovat nebo ukázat odborníkovi

Domácí testy slouží k vyřazení podezřelých kusů, ne k potvrzení pravosti. K odborníkovi nebo do certifikace patří mince, když:

  • jde o historický kus nebo vzácný ročník, u kterého by padělek znamenal velkou ztrátu,
  • výsledky testů si odporují (hmotnost sedí, rozměry ne, nebo naopak),
  • cena v nabídce je nižší než hodnota samotného kovu,
  • prodejce nemá historii, nabízí jen málo nebo neostrých fotografií, neuvádí hmotnost a odmítá vrácení,
  • chcete minci později prodat a kupec bude chtít doklad.

Certifikační služby NGC a PCGS minci posoudí, určí její zachovalost a zapečetí ji do pouzdra s číslem. NGC kus, který nepovažuje za pravý, do pouzdra nezavře, a pravou minci s vadou (vyčištěnou, upravenou, uměle tónovanou) označí místo čísla slovním hodnocením „Details“ s popisem problému. Pozor u antických mincí: služba NGC Ancients pravost ani určení negarantuje, ručí jen za stupeň zachovalosti.

I certifikované pouzdro může být padělané. Číslo ze štítku si proto vždy ověřte v databázi služby (ngccoin.com/certlookup, kde se zadává i stupeň ze štítku, a pcgs.com/cert) a porovnejte fotografii v databázi s mincí, kterou držíte. NGC od října 2008 fotografuje téměř všechny kusy kromě hromadných podání; když fotografie chybí, samo to padělek neznamená, ale ověření je slabší. Samotná shoda čísla nestačí, padělatelé kopírují i čísla skutečných certifikátů. Když databáze u čísla hlásí upozornění na možné padělané pouzdro, minci nekupujte.

U nás každou minci před prodejem prohlédneme a určíme a za určením stojíme bez časového omezení: kdyby se kdykoli prokázalo, že kus koupený u nás je padělek, vrátíme celou kupní cenu.

Stříbrné mince z našeho e-shopu

 

Jak poznat padělek stříbrné mince: postup v kostce

Nejlepší obranou proti padělku stříbrné mince zůstává nákup u prodejce, který za pravost ručí; testy jsou až druhá linie. Když už minci zkoumáte, postupujte v tomto pořadí a u historických kusů skončete po třetím kroku:

  1. Zvažte minci a změřte průměr i tloušťku; porovnejte s katalogem.
  2. Prohlédněte ji lupou – hranu, šev, povrch, písmo a ochranné prvky.
  3. Porovnejte ji se srovnávacím kusem téhož typu.
  4. U investiční mince přidejte magnet, skluzový a ledový test, případně hustotu.
  5. Při jakékoli pochybnosti nebo vyšší hodnotě se obraťte na odborníka či certifikaci.

Pamatujte, že kombinace testů padělek odhalí mnohem spolehlivěji než kterýkoli z nich sám, a že žádný domácí test pravost nedokazuje. Projde-li mince vším, víte jen to, že hrubý padělek to není.

Miroslav Uďan

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet