Jak poznat padělek stříbrné mince

Padělek stříbrné mince se doma odhaluje líp, než se dokazuje pravost. Magnet, váha, posuvné měřítko nebo kostka ledu dokážou rychle vyřadit hrubou napodobeninu z mosazi či železa, ale žádný z nich nepotvrdí, že mince pravá je – postříbřená měď, přesná replika nebo oficiální novoražba projdou většinou z nich. Tento návod proto řadí testy od těch, které minci nemohou ublížit, k těm, které už riziko nesou, a u každého říká, co umí a co ne. A také kdy přestat a minci svěřit odborníkovi.

Než začnete: co si připravit a jak minci nepoškodit

Většina testů v tomto návodu potřebuje jen pár pomůcek, které se vyplatí mít po ruce trvale:

• Digitální váha s přesností 0,01 g a kalibrační závaží, abyste věděli, že váha neměří vedle.
• Posuvné měřítko (šuplera) – nejlépe s plastovými čelistmi, které po kovu nezanechají stopu.
• Lupa se zvětšením 10× a dobré světlo, ideálně denní nebo lampa, se kterou můžete natáčet úhel.
• Silný neodymový magnet obalený tenkou fólií nebo lepicí páskou, aby po minci nedrhl holý kov.
• Srovnávací kus – mince stejného typu, o jejíž pravosti nepochybujete. Bez ní je většina testů jen odhad.
• Katalog nebo oficiální parametry mince od mincovny.

Minci držte jen za hranu, nad měkkou podložkou, a prsty nikdy nesahejte na líc a rub. Pokud chcete rukavice, sáhněte po nitrilových bez pudru; latexové obsahují síru, od které stříbro tmavne. Platí jednoduché pravidlo: u historické nebo sběratelsky cenné mince se zastavte u vážení, měření a lupy. Magnet, led a zvuk patří hlavně k moderním investičním mincím, kde kontakt s vodou nebo drobný otěr nesnižuje hodnotu.

Hmotnost, průměr a tloušťka: nejsilnější domácí kontrola

Stříbro má hustotu asi 10,5 g/cm³, měď a mosaz výrazně méně. Padělek z lehčího kovu proto musí být buď lehčí, nebo silnější či širší, aby hmotnost dohnal. Kdo trefí hmotnost, obvykle netrefí rozměry, a naopak. Proto vždy měřte všechny tři hodnoty:

1. Vynulujte váhu, minci položte doprostřed misky a zvažte ji dvakrát. Rozdíl mezi měřeními by neměl přesáhnout jednu setinu gramu.
2. Průměr změřte šuplerou na třech místech pootočených o třetinu obvodu. Moderní mince musí vyjít všude stejně; ručně ražené historické mince bývají nepravidelné, u nich porovnejte největší i nejmenší rozměr s katalogem.
3. Tloušťku měřte na okraji (na hraně mince, ne přes reliéf) a čelisti jen lehce dosuňte, nesvírejte.
4. Výsledek porovnejte s katalogem a se srovnávacím kusem.

U nové investiční mince by se hmotnost od tabulky neměla znatelně lišit. Ukáže-li váha o desetiny gramu méně či více, nejdřív ji ověřte kalibračním závažím a teprve potom minci podezírejte. U historických ražeb je situace jiná: tehdejší mince nebyly vyráběny s dnešní přesností a oběhem se kov dál obrušoval. Několik desetin gramu pod normou proto u starého tolaru samo nic neznamená; mince výrazně těžší, než má být, zaslouží pozornost. U tolaru Marie Terezie si všimněte i rozpětí průměru: kusy z různých mincoven a razidel se liší, takže tady je hmotnost spolehlivějším vodítkem než šuplera.

Co test nedokáže: padělatel s dobrou přípravou umí hmotnost i rozměry dodržet, například jádrem z těžšího kovu pod stříbrnou vrstvou. Souhlasná čísla tedy padělek nevylučují, jen ho ztěžují. Nesouhlasná čísla jsou naopak silný varovný signál.

Hustota: vážení ve vodě

Hustota spojuje hmotnost a objem do jednoho čísla, a tím odhalí i padělek, který má správnou hmotnost, ale jiné rozměry. Stačí k ní stejná váha a malá nádobka s vodou:

1. Zvažte minci na vzduchu (hodnota A).
2. Na váhu postavte malý kelímek s vodou a vynulujte ji. Kapesní váhy s přesností 0,01 g mívají malou nosnost – zkontrolujte, že ji kelímek s vodou nepřetíží.
3. Minci zavěšenou na tenkém vlasci ponořte do vody tak, aby se nedotýkala dna ani stěn; vlasec držte v ruce nebo na stojánku. Z mince setřeste vzduchové bublinky, jinak vyjde hustota nižší. Váha teď ukáže hodnotu B.
4. Hustota = A ÷ B (v g/cm³).

Ryzí stříbro vyjde kolem 10,5 g/cm³, měď kolem 8,9. Slitiny stříbra s mědí, z nichž je většina historických mincí, leží mezi těmito hodnotami – čím méně stříbra, tím níž. Po měření minci jen přiložte k měkké bavlněné látce, netřete ji, a nechte ji úplně vyschnout, než ji uložíte.

Co test nedokáže: slitina namíchaná s těžším kovem může hustotu stříbra napodobit. Test je vhodný jen pro moderní investiční mince; historickou minci s patinou do vody nenořte.

Magnet: přitahování a skluzový test

Stříbro je diamagnetické – magnet ho nepřitahuje, naopak ho nepatrně odpuzuje, což ovšem rukou necítíte. Když se mince k magnetu přichytí, obsahuje železo, nikl nebo ocel a stříbrná rozhodně není. Je to jeden z nejrychlejších vyřazovacích testů.

Zajímavější je skluzový test. Opřete minci šikmo, zhruba pod úhlem 45°, a nechte po ní sjíždět magnet obalený fólií. Po stříbře klouže znatelně pomaleji než po plastu nebo dřevě. Příčinou nejsou magnetické vlastnosti stříbra, ale jeho vodivost: pohybující se magnet v dobře vodivém kovu vybudí vířivé proudy a ty jeho pohyb brzdí. Stříbro vede elektřinu nejlépe ze všech kovů, proto je brzdění zřetelné. Efekt je nejlépe vidět u velkých mincí a slitků; u drobné mince je slabý.

Co test nedokáže: měď vede elektřinu jen o málo hůř než stříbro a magnet po ní klouže skoro stejně pomalu, takže postříbřená měď projde. Mosaz nebo zinek brzdí slaběji, ale rozdíl bez srovnávacího kusu snadno přehlédnete. Historické stříbro s vyšším podílem mědi brzdí méně než ryzí investiční mince, protože každá příměs vodivost snižuje. Stříbro o ryzosti 900 a nižší vede dokonce hůř než čistá měď, takže u historické mince test spíš mate, než pomáhá. Skluzový test proto dělejte vždy proti srovnávacímu kusu a u sběratelských mincí jen přiložte magnet, ať nic nedrhne po povrchu.

Ledový test: tepelná vodivost

Stříbro vede teplo ze všech kovů nejlépe. Položíte-li na stříbrnou minci kostku ledu, mince do ní rychle převádí teplo z okolí a led pod ní taje viditelně rychleji než na jiném povrchu. Postup je prostý: vedle sebe položte zkoumanou minci, srovnávací kus a pro kontrast běžnou oběžnou minci z obecného kovu podobné velikosti. Všechny nechte vyrovnat na pokojovou teplotu a na každou dejte stejně velkou kostku ledu. Na stříbře led taje zřetelně rychleji a brzy se pod ním objeví louže.

Co test nedokáže: měď vede teplo jen o něco hůř než stříbro, takže postříbřená měď se na ledu chová téměř stejně. Slitiny s nižší ryzostí vedou teplo hůř, a výsledek u historické mince je proto méně výrazný. Mince v kapsli nebo certifikovaném pouzdře se tímto způsobem testovat nedá. A protože jde o přímý kontakt s vodou, je test jen pro investiční mince; po něm minci osušte a nechte vyschnout.

Zvuk: jen jako porovnání

Ražená stříbrná mince po lehkém ťuknutí zní jasně a doznívá, odlitky obvykle nezvoní. Zvukový test má ale smysl jen jako porovnání se srovnávacím kusem stejného typu: minci v nitrilové rukavici volně položte na špičku prstu, jemně do okraje ťukněte plastovou propiskou nebo tužkou a potom totéž udělejte se srovnávacím kusem.

Co test nedokáže: ražená replika z jiné slitiny může znít podobně, prasklina v pravé minci zvuk naopak utlumí a bez srovnání s jistým kusem ucho snadno klame. Kovem o kov neťukejte nikdy – i jemný úder zanechá na hraně stopu. U sběratelských mincí test vynechte úplně.

Pod lupou: ražba, nebo odlitek?

Řadu padělků prozradí způsob výroby. Pod lupou s desetinásobným zvětšením hledejte:

• Šev na hraně – lité padělky vznikají ve dvoudílné formě a na hraně po ní zůstává linka. Padělatelé ji často zabrousí, takže podezřelá je i hrana, která je místo vroubkování nebo nápisu hladce zapilovaná.
• Zrnitý, pórovitý povrch – po celém poli odlitku bývá množství drobných dírek po vzduchových bublinách. Zaoblené dírky a hrudky kovu jsou podezřelé, skutečné vady ražby mívají nepravidelný tvar.
• Měkký, zaoblený reliéf – forma nezachytí ostré hrany razidla. Pozor ale na to, že stejně „rozteklý“ vzhled má i pravá mince po hrubém čištění; samotný měkký reliéf proto nestačí.
• Hrana – porovnejte ji s katalogem. Tolar Marie Terezie nese na hraně nápis IUSTITIA ET CLEMENTIA; American Eagle, Maple Leaf, Britannia i Morgan dolar mají hranu vroubkovanou, stříbrný Philharmoniker naopak hladkou. Hrana, která neodpovídá katalogu, a chybějící nebo neúhledný nápis jsou varování.
• Opakující se stopy – ražené padělky z razidel okopírovaných podle pravé mince přenášejí i otisky jejích oběhových důlků a škrábanců. Ty na pravých mincích vznikají náhodně; když několik kusů nese stejné důlky na stejných místech, jde o sérii z jednoho padělaného razidla. Vystouplé čárky po prasklém razidle mají naopak stejné i pravé mince z téhož razidla.

Moderní investiční mince mají vlastní ochranné prvky. Kanadský stříbrný Maple Leaf má od roku 2014 v poli jemné paprskovité linky a laserem vyrytý drobný javorový list, v jehož středu je pod lupou vidět dvojčíslí roku ražby. Britská uncová stříbrná Britannia má od roku 2021 skrytý obraz, který se podle úhlu pohledu mění z trojzubce na visací zámek, mikronápis DECUS ET TUTAMEN kolem postavy Britannie a vlny za postavou, které se při natáčení „pohybují“. Chybějící prvek u ročníku, který ho mít má, je silný signál.

Patina pravost nedokazuje ani nevyvrací. Přirozená vzniká léta, umělou lze vytvořit chemicky a certifikační služba NGC ji na štítku vyznačuje zvlášť jako umělé tónování. Hlavně ji nikdy neodírejte, abyste se podívali na kov pod ní – tím minci poškodíte víc než jakýkoli padělatel. Stejně opatrně berte vyražené číslo ryzosti: „999“ vyrazí padělatel stejně snadno jako mincovna.

Co lupa nedokáže: dobře ražený padělek z kvalitních razidel může vypadat jako pravý. Lupa odhalí odlitky a hrubé práce, u přesných ražeb rozhoduje až srovnání s ověřenými kusy, které má k dispozici odborník.

Novoražba, dobové falzum, replika, moderní padělek

Ne každá mince, která „nesedí“, je padělek. Rozlišujte čtyři případy:

• Oficiální novoražba je mince, kterou mincovna razila znovu se starým letopočtem. Nejznámější je tolar Marie Terezie: po smrti panovnice v roce 1780 nesou všechny nově ražené kusy letopočet 1780 a Rakouská mincovna je razí dodnes. Razily jej i další mincovny, ve 20. století například Řím a za druhé světové války Bombaj. Taková mince je stříbrná a pravá, projde všemi testy výše – jen není z 18. století. U kusu s letopočtem 1780 podle data nepoznáte, kdy vznikl, a ani rozdíly v razidlech samy rok ražby neurčí; tady rozhoduje zkušený numismatik.
• Dobové falzum vzniklo v době, kdy mince obíhala, aby někdo ošidil při placení. Dnes je to historický doklad a sběratelé o něj stojí – například o dobové padělky pražských grošů s napodobenou kontramarkou. Sběratelsky zajímavá jsou i falza 19. století z okruhu Viléma Kiliána. Nejde o podvod na vás, pokud je kus jako falzum správně označený.
• Moderní padělek je vyrobený pro dnešní sběratele a investory. Proti němu míří tento návod.
• Replika se za originál nevydává a poctivě vyrobená má na sobě nápis COPY nebo značku výrobce. Nekalý prodejce ji ale někdy z hrany zabrousí. Opatrnost chce i popis „pozdější ražba“ u vzácného ročníku: může jít o oficiální novoražbu, ale někdy se tak zdvořile označuje novodobý padělek. Zeptejte se, kdo a kdy minci razil.

Chemické zkoušky a přístroje obchodníků

Zkušební kyseliny a vryp na zkušebním kameni určí ryzost kovu na povrchu – a vždy za cenu poškození. U pokoveného kusu odhalí podvod jen tehdy, když se vryp prořízne pod pokovení. U sběratelské mince je to nepřijatelné a i u investiční mince stopu po zkoušce uvidí každý další kupec. Domácí pokusy s chemikáliemi proto nedoporučujeme vůbec.

Obchodníci a laboratoře používají šetrnější přístroje:

• Rentgenová fluorescence (XRF) minci nepoškodí a určí, z jakých prvků je. Měří ale jen tenkou povrchovou vrstvu, takže kus se silnějším postříbřením může ukázat jako stříbro.
• Elektronické testery vodivosti měří, jak kov vede proud pod povrchem, tenké pokovení z velké části „nevidí“ a měří i přes plastovou kapsli. Ani ony však neodhalí každý padělek a dávají smysl hlavně u investičních mincí a slitků.

Kdy minci certifikovat nebo ukázat odborníkovi

Domácí testy slouží k vyřazení podezřelých kusů, ne k potvrzení pravosti. K odborníkovi nebo do certifikace patří mince, když:

• jde o historický kus nebo vzácný ročník, u kterého by padělek znamenal velkou ztrátu,
• výsledky testů si odporují (hmotnost sedí, rozměry ne, nebo naopak),
• cena v nabídce je nižší než hodnota samotného kovu,
• prodejce nemá historii, nabízí jen málo nebo neostrých fotografií, neuvádí hmotnost a odmítá vrácení,
• chcete minci později prodat a kupec bude chtít doklad.

Certifikační služby NGC a PCGS minci posoudí, určí její zachovalost a zapečetí ji do pouzdra s číslem. NGC kus, který nepovažuje za pravý, do pouzdra nezavře, a pravou minci s vadou (vyčištěnou, upravenou, uměle tónovanou) označí místo čísla slovním hodnocením „Details“ s popisem problému. Pozor u antických mincí: služba NGC Ancients pravost ani určení negarantuje, ručí jen za stupeň zachovalosti.

I certifikované pouzdro může být padělané. Číslo ze štítku si proto vždy ověřte v databázi služby (ngccoin.com/certlookup, kde se zadává i stupeň ze štítku, a pcgs.com/cert) a porovnejte fotografii v databázi s mincí, kterou držíte. NGC od října 2008 fotografuje téměř všechny kusy kromě hromadných podání; když fotografie chybí, samo to padělek neznamená, ale ověření je slabší. Samotná shoda čísla nestačí, padělatelé kopírují i čísla skutečných certifikátů. Když databáze u čísla hlásí upozornění na možné padělané pouzdro, minci nekupujte.

U nás každou minci před prodejem prohlédneme a určíme a za určením stojíme bez časového omezení: kdyby se kdykoli prokázalo, že kus koupený u nás je padělek, vrátíme celou kupní cenu.

Stříbrné mince z našeho e-shopu

Jak poznat padělek stříbrné mince: postup v kostce

Nejlepší obranou proti padělku stříbrné mince zůstává nákup u prodejce, který za pravost ručí; testy jsou až druhá linie. Když už minci zkoumáte, postupujte v tomto pořadí a u historických kusů skončete po třetím kroku:

1. Zvažte minci a změřte průměr i tloušťku; porovnejte s katalogem.
2. Prohlédněte ji lupou – hranu, šev, povrch, písmo a ochranné prvky.
3. Porovnejte ji se srovnávacím kusem téhož typu.
4. U investiční mince přidejte magnet, skluzový a ledový test, případně hustotu.
5. Při jakékoli pochybnosti nebo vyšší hodnotě se obraťte na odborníka či certifikaci.

Pamatujte, že kombinace testů padělek odhalí mnohem spolehlivěji než kterýkoli z nich sám, a že žádný domácí test pravost nedokazuje. Projde-li mince vším, víte jen to, že hrubý padělek to není.

Miroslav Uďan