Československé dukáty - vzácné poklady první republiky

Československé dukáty - vzácné poklady první republiky

Představte si, že v dlaních držíte kousek zlata o váze pouhých 3,49 gramů, který má hodnotu statisíců korun. Není to pohádka ani sci-fi, ale realita československých dukátů – zlatých mincí, které se řadí mezi nejvzácnější a nejcennější numismatické poklady našeho území. Tyto elegantní zlaté mince s podobiznou svatého Václava se staly nejen symbolem nově vzniklého státu, ale i objektem touhy sběratelů a investorů po celém světě. Proč jsou tyto mince tak výjimečné a jaké tajemství se skrývá za jejich vznikem? Pojďme společně objevit fascinující svět československých dukátů.

Historie československých dukátů

Zrození měny nového státu

Alois RašínKdyž 28. října 1918 vznikla Československá republika, jedním z prvních úkolů bylo vytvořit vlastní měnový systém, který by podtrhl suverenitu nového státu. U zrodu československých dukátů stál především ministr financí Dr. Alois Rašín. Dukáty vznikly na základě zákona schváleného Národním shromážděním 23. března 1923 v rámci 5. výročí vzniku Československa. Motivací pro jejich vytvoření byla také myšlenka, že zlato a zlatá měna představují hlavní záruku stálosti a stability měnové jednotky.

Je důležité zmínit, že československé svatováclavské dukáty nebyly od počátku zákonným platidlem s nominální hodnotou, ale obchodní mincí, jejíž hodnota byla odvozena od ceny zlata. Měly sloužit obyvatelstvu zejména jako prostředek pro ukládání úspor do zlata a tvořily tak část zlatého pokladu republiky.

Umělecký návrh dukátu

Na umělecký návrh dukátu byla vypsána veřejná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané Československa. Výtvarníci museli na líci dukátu zobrazit sv. Václava a text: "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM". Porota vybírala z více než 80 návrhů od předních českých umělců.

Vítězným návrhem se stala práce akademického sochaře Otakara Španiela a profesora Jaroslava Bendy, kteří za svůj návrh obdrželi odměnu 20 tisíc Kč. Definitivní podobu dukátu schválil na nemocničním lůžku, těsně před tím, než podlehl atentátu, ministr financí Alois Rašín.

Československý dukát

Technické parametry a výroba

Československé dukáty byly raženy podle starobylé tradice dukátové ražby. Vážily přesně 3,490896 gramů a obsahovaly 986/1000 ryzího zlata, což odpovídá historickému standardu. Průměr mince činil 19,75 mm. Tyto parametry navazovaly na staletou tradici zlatých ražeb v Evropě.

Ražba probíhala v mincovně Kremnica na Slovensku, v mincovně s bohatou historií sahající až do 14. století. První ražba byla zahájena 7. září 1923, po zkušebním odražku vytvořeném 4. září. Mincovna nejprve vyrazila tisíc jubilejních mincí označených pořadovým číslem, které byly prodávány za 300 Kč, přičemž některé byly přiděleny významným státním osobnostem za 150 Kč.

Zajímavé je rozdělení jubilejních číslovaných dukátů: Dukáty č. 1 až 3 obdržel T. G. Masaryk. Dukát č. 1 věnoval Národnímu muzeu v Praze a dukát č. 2 Rašínově rodině. Dukáty od č. 4 do 24 dostali členové vlády a předsedové Národního shromáždění. Čísla 25 až 431 získali členové Národního shromáždění. Rozmezí 432 až 462 přidělil výbor členům bývalé vlády a bankovního výboru. Pro jednotlivce byly určeny mince s číslem 463 až 1000.

V období 1923 až 1951 mincovna zhotovila téměř půl milionu dukátů a jejich násobků. Na jejich výrobu padlo 2261 kg zlata. Od 1. července 1924 umožňovala nová vyhláška razit dukáty ze zlata dodaného zákazníkem. Od 15. května 1929 totéž umožnila také pro dvoudukáty. Dukáty i dvoudukáty vyměňovala státní mincovna v Kremnici i puncovní úřad v Praze za zlato všeho druhu. Ražebné činilo 5 Kč za kus.

Ročníky a náklady

Československé dukáty byly raženy především v letech 1923-1939, s krátkou obnovenou ražbou v roce 1951. V průběhu let 1923-1951 bylo celkem vyraženo téměř půl milionu dukátů a jejich násobků, na něž bylo použito 2261 kg zlata.

Přesné náklady jednotlivých ročníků československých dukátů:

Ročník 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939
Dukát 61 861 32 814 66 279 58 669 25 774 18 983 10 253 11 338 43 482 26 617 57 597 9 729 13 178 14 566 324 56 276

Dukát (jednoduchý) má hmotnost 3,490896 gramů a průměr 19,75 mm.

Jak je patrné z tabulky, existují velmi výrazné rozdíly v nákladech jednotlivých ročníků. Zatímco v letech 1923-1926 byly raženy desetitisíce kusů, v letech 1937-1938 šlo již jen o stovky či desítky exemplářů. Zvláště vzácný je ročník 1938 s pouhými 56 kusy, ale také ročníky 1929, 1930, 1934, 1935 a 1936 s náklady pod 15 000 kusů.

K těmto údajům je třeba ještě přičíst jubilejní dukáty z roku 1923 s pořadovým číslem, kterých bylo vyraženo přesně 1 000 kusů.

Svatováclavské motivy - symbolika národní identity

Svatý VáclavVýběr svatého Václava jako hlavního motivu československých dukátů nebyl náhodný. Svatý Václav je považován za hlavního patrona české země a byl po celou dobu českých dějin hlavním symbolem české státnosti. Zvláště významný byl za vlády Karla IV., během husitských válek, v období obrozeneckých a emancipačních snah českého národa v 19. století nebo v době zápasu o samostatný stát. Svatováclavská tradice rezonovala také v československém zahraničním vojsku během první světové války. Symbol sv. Václava proto zosobňoval nejen pevnost a nezdolnost českého národa, ale i pevnost měny mladé Československé republiky.

Na líci jednodukátu je znázorněný sv. Václav v drátěné košili s mečem, pláštěm a kožešinovou čepicí. V pravé ruce drží korouhev a v levé štít s orlicí. Sv. Václav je nad koleny přerušen pěti obloučky a vedle nich jsou iniciály autorů grafického návrhu. Po obvodu mince stojí nápis: "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM", který končí ozdobným znaménkem.

Na rubu dukátu je malý znak státu s dvojitou snítkou lípy po obou stranách štítu. Dokola má nápis "REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ". Mezi štítem a nápisem stojí obloučky. Okraj mince je vroubkovaný, na rubu i na líci s plochou obrubou a perlovcem, který k obrubě zevnitř přiléhá.

Jubilejní dukát má navíc na rubu pod státním znakem vyznačeno první pětiletí republiky Československé "1918 - 28. X. - 1923" a pod obrazem sv. Václava pořadové číslo mince se znaménky z obou stran.

Varianty československých dukátů

Jednodukáty a vícedukáty

Kromě základní mince o nominální hodnotě 1 dukát byly raženy i násobky – dvoudukáty, pětidukáty a desetidukáty:

  • Jubilejní dukát – Má navíc na rubu pod státním znakem vyznačeno "1918 - 28. X. - 1923" a pod obrazem sv. Václava pořadové číslo mince
  • Dvoudukáty – Liší se dvojnásobnou hmotností (6,981792 gramů) a průměrem 25 mm, raženy od roku 1923. Pamětní dvoudukát se od dukátu liší dvojnásobnou hmotností a označením svého násobku „2" v ozdobných závorkách na rubu, které rozdělují letopočet na dvě části.
  • Pětidukáty a desetidukáty – Raženy od roku 1929 u příležitosti 1000. výročí smrti patrona českého státu sv. Václava. Pětidukáty a desetidukáty se od ostatních dukátů vizuálně liší - na líci těchto mincí je obraz sv. Václava na koni (na rozdíl od jednodukátů, kde je postava pěší).

Svatováclavský pětidukát má hmotnost 17,45448 g a průměr 34 mm, desetidukát pak 34,90896 g a průměr 42 mm. Zlato použité k výrobě má ryzost 986/1000. Především pětidukáty a desetidukáty patří mezi mimořádně vzácné sběratelské kousky. Například v roce 2020 se na aukci prodal svatováclavský pětidukát z roku 1937 za rekordních 23 milionů korun. Tento ročník byl vyražen v pouhých 4 kusech.

Speciální ražby a novoražby

Kromě standardních ražeb existují i speciální varianty dukátů:

  • Ražby z roku 1951 – Poslední oficiální ražba dukátů s obrazem sv. Václava. Mincovna tehdy vyrazila pouze 500 dukátů, 200 dvoudukátů, 100 pětidukátů a 100 desetidukátů. Mince byly původně neprodejné a vláda je uložila v trezoru Státní banky ČS. Banka následně věnovala jeden kus každé nominální hodnoty Národnímu muzeu v Praze, Moravskému muzeu v Brně a Slovenskému národnímu muzeu v Bratislavě. Mince komunistická vláda vyrazila především kvůli zahraničnímu obchodu a většinu z nich prodala do zahraničí za valuty.
  • Ražby k výročím – K 50. výročí vzniku Československa v roce 1968 a k miléniu pražského biskupství v roce 1973 proběhla omezená soukromá ražba dukátů v zahraničí, pravděpodobně ve Stuttgartu. Některé zdroje uvádějí, že bylo vyraženo sto kusů ke každému výročí.
  • Novoražby z roku 2014 – Na trhu se vyskytují novoražby původního československého dukátu s rokem 2014. Jedná se o dukátovou medaili, která přebírá motiv původních svatováclavských dukátů. Ražbu této medaile uskutečnila mincovna Kremnica na soukromou žádost. Náklad byl omezený pouze na 300 dukátů, 150 dvoudukátů, 120 pětidukátů a 100 desetidukátů. K výrobě mincovna použila razidla vyrobená podle původních předloh.
  • Ražby k 100. výročí ČSR – V roce 2018 byla na soukromou žádost k 100. výročí vzniku Československé republiky vyražena novoražba svatováclavských dukátů (medaile). Vznikly dvě varianty, s puncem a bez.

Tyto varianty jsou extrémně vzácné a na trhu se objevují jen výjimečně. Je důležité rozlišovat mezi historickými dukáty a moderními medailemi, které mají podobný vzhled, ale nejedná se o původní historické ražby.

Hodnota a historická cena jubilejních dukátů

Mezi nejcennější svatováclavské dukáty patří jubilejní dukáty s pořadovým číslem. Zvláště vzácné jsou mince s čísly pod 100, zatímco mezi běžnější pak patří čísla kolem 400 a 500 a výše. K hodnotě jubilejního dukátu přispívá nejen jeho historický význam a vzácnost, ale také skutečnost, že původně byly tyto mince distribuovány významným osobnostem první republiky.

O mimořádné hodnotě jubilejních dukátů svědčí i nedávná aukce jednoho exempláře s číslem 2 (který původně patřil Rašínově rodině), který byl vydražen za 360 000 CHF (přibližně 9 milionů Kč).

Z hlediska původní prodejní ceny je zajímavé, že zatímco běžné dukáty v roce 1923 stály 120 Kč, jubilejní dukáty byly prodávány za 300 Kč (případně přidělovány významným osobnostem za 150 Kč). Tato částka byla na svou dobu značná - pro srovnání, průměrný měsíční plat dělníka se tehdy pohyboval kolem 400-600 Kč, což ukazuje, že dukáty byly od počátku určeny jako investiční a reprezentativní mince spíše než jako běžné platidlo.

Praktické využití československých dukátů

Praktické využití dukátů

Ačkoliv byly dukáty součástí měnového systému Československa, nejednalo se o běžné platidlo s nominální hodnotou, ale o obchodní minci, jejíž hodnota byla odvozena od aktuální ceny zlata na světových trzích. Dukáty byly primárně raženy jako reprezentativní mince, které sloužily jako:

  • Prostředek k ukládání úspor do zlata pro obyvatelstvo
  • Dary pro významné osobnosti a zahraniční návštěvy
  • Sběratelské předměty pro numismatiky
  • Součást zlatých rezerv státu

Dukáty se často používaly jako dárek a vhodně posloužily i československým emigrantům k překonání začátků v cizí zemi. Jejich skutečná hodnota byla vždy odvozena od obsahu zlata a poptávky na trhu.

Vztah k československé koruně

V době první republiky vedle sebe existovaly dvě měny – běžný oběh zajišťovala koruna československá (Kč), zatímco dukáty představovaly paralelní zlatou měnu. V době vydání prvních dukátů v roce 1923 se hodnota jednoho dukátu pohybovala kolem 145-150 Kč, přičemž jubilejní číslované dukáty se prodávaly za 300 Kč.

Od 1. července 1924 umožňovala nová vyhláška razit dukáty ze zlata dodaného zákazníkem. Dukáty i dvoudukáty vyměňovala státní mincovna v Kremnici i puncovní úřad v Praze za zlato všeho druhu. Ražebné činilo 5 Kč za kus.

Tento duální systém měl své výhody – zatímco koruna sloužila pro běžné ekonomické transakce, dukáty představovaly stabilní uchovatele hodnoty v nejistých ekonomických časech.

Svatováclavský dukát 2014

Původ zlata pro výrobu dukátů

Zajímavou, málo známou informací je původ zlata použitého k výrobě svatováclavských dukátů. Zlato použité na výrobu těchto mincí pocházelo především z českých zdrojů, zejména z historických zlatých dolů v oblasti Jílového u Prahy, Kašperských Hor a dalších lokalit v Čechách, které měly významnou těžební tradici již od středověku. Tato lokální surovina symbolizovala spojení s českou zemí a tradicí.

Slitina pro ražbu mince byla tvořena směsí zlata (986 1/9 dílů) a mědi (13 8/9 dílů). Z jednoho kilogramu mincovního zlata tak bylo vyraženo 286,4594075 dukátů a z jednoho kilogramu ryzího zlata 290,4940836 dukátů. V období 1923 až 1951 bylo celkem vyrobeno téměř půl milionu dukátů a jejich násobků, na což bylo použito 2261 kg zlata.

V období první republiky, kdy byly svatováclavské dukáty raženy, mělo využití českého zlata také národní a symbolický význam - šlo o další prvek podtrhující suverenitu a ekonomickou samostatnost nově vzniklého československého státu.

Kategorizace dukátů podle vzácnosti

Z investičního hlediska se svatováclavské dukáty dělí na dvě základní kategorie:

  • Běžné ročníky – Raženy v desetitisících kusů, jejich cena se pohybuje v řádech desítek tisíc korun a na trhu jsou běžně dostupné
  • Vzácné ročníky – Na trhu těžko dostupné z důvodu nízkého počtu vyražených kusů, jejich cena dosahuje částek v řádu statisíců až milionů korun

Mezi nejvzácnější ročníky patří tyto: 1923 (číslovaný), 1937, 1938, 1939, 1951 a novodobé ražby z roku 2014.

Rekordní ceny na aukcích

Svatováclavské dukáty dosahují na aukcích rekordních částek, což potvrzuje jejich mimořádný investiční potenciál:

  • Jubilejní číslovaný dukát z roku 1923 s č. 2 – V nedávné době byl tento exemplář vydražen za 360 000 CHF (přibližně 9 milionů Kč). Číslo 2 bylo pravděpodobně přiděleno některému z nejvýše postavených představitelů státu, možná i samotnému prezidentu Masarykovi.
  • Svatováclavský pětidukát z roku 1937 – V roce 2020 byl na aukci prodán za rekordních 23 milionů korun. Tento ročník byl vyražen pouze ve 4 exemplářích.

Aktuální hodnoty a zhodnocení

Hodnota svatováclavských dukátů dlouhodobě roste, výrazně rychleji než inflace i než cena samotného zlata. Zvláště vzácné ročníky (1937, 1938, 1939) zaznamenávají za posledních 10 let dramatický nárůst cen.

U běžnějších ročníků (např. 1923 bez číslování, 1924, 1925, 1926) se ceny v současnosti (2025) pohybují kolem 50-60 tisíc Kč za kus v dobré zachovalosti.

Dukáty z 30. let minulého století s nízkými náklady pod 15 000 kusů (1929, 1930, 1934-1936) dosahují cen 80-120 tisíc Kč v závislosti na zachovalosti.

Mimořádně vzácné ročníky 1937 (324 kusů) a 1938 (56 kusů) se oceňují ve statisících korun, přičemž exempláře ve špičkové kvalitě mohou dosáhnout i sedmimístných částek.

Jak rozpoznat autentický československý dukát

Technické znaky pravosti

Při investování do československých dukátů je zásadní umět rozpoznat pravé mince od padělků. Autentický československý dukát má několik charakteristických znaků:

  • Přesná hmotnost – 3,490896 gramů s minimální tolerancí
  • Přesný průměr – 19,75 mm
  • Ryzost zlata – 986/1000
  • Vroubkovaný okraj – Jemné vroubkování po obvodu
  • Detaily reliéfu – Ostré, precizně provedené detaily Španielsova návrhu

Moderní padělky lze odhalit pomocí přesných měření, specifické váhy a metalografické analýzy. Pro laika je nejbezpečnější pořídit mince od renomovaných prodejců s certifikátem pravosti.

 

Nejčastější padělky a novoražby

V historii se vyskytlo několik typů padělků československých dukátů a je třeba je odlišit od oficiálních novoražeb:

  • Dobové padělky – Vytvořené ve 20.-30. letech
  • Poválečné neoficiální ražby – Zejména ze zahraničí
  • Moderní falza – Využívající pokročilé technologie
  • Oficiální novoražby roku 1951 – Poslední státem autorizovaná ražba
  • Soukromé novodobé ražby – Od roku 2009 a 2014 jsou raženy dukátové medaile navazující vzhledem na původní svatováclavské dukáty, nejedná se však o autentické dukáty

V roce 2014 vznikla na soukromou žádost v mincovně Kremnica limitovaná série medailí podle původních předloh svatováclavského dukátu v nákladu 300 dukátů, 150 dvoudukátů, 120 pětidukátů a 100 desetidukátů. Tyto medaile jsou vyhledávány sběrateli i investory, ale je třeba mít na paměti, že se nejedná o původní historické dukáty.

Péče o československé dukáty

Správné uchovávání

Pro zachování hodnoty československých dukátů je klíčové jejich správné uchovávání:

  • Ochranné kapsle – Ideální jsou speciální kapsle z inertního plastu
  • Stabilní prostředí – Bez výkyvů teploty a vlhkosti
  • Ochrana před poškrábáním – Minimální manipulace s mincí
  • Bezpečnostní uložení – Trezor nebo bankovní schránka pro vzácnější kusy

Profesionální certifikační slaby renomovaných společností představují další úroveň ochrany, kdy je mince hermeticky uzavřena a opatřena odborným posudkem kvality.

Čištění a konzervace

Zásadním pravidlem numismatiky je: "Nečisti, co nemusíš." U historických zlatých mincí jako jsou československé dukáty platí toto pravidlo dvojnásob. Nevhodné čištění může nenávratně poškodit patinu a snížit hodnotu mince o desítky procent.

Pokud je přesto nutné minci očistit, vyhněte se jakýmkoliv abrazivním prostředkům a chemickým rozpouštědlům. Pro běžnou údržbu stačí minci uchovávat v suchu a občas jemně ofouknout pomocí balónku na čištění optiky. V případě pochybností je vždy lepší poradit se s profesionálem.

Závěr

Československé svatováclavské dukáty představují unikátní spojení historického významu, umělecké hodnoty a investičního potenciálu. Jsou svědectvím významné éry československé samostatnosti mezi světovými válkami a zároveň patří mezi nejatraktivnější investiční mince středoevropského prostoru.

Jejich příběh je fascinujícím odrazem doby vzniku první republiky, ekonomických turbulencí meziválečného období i dramatických politických změn. Díky své omezené dostupnosti, historickému významu a trvale rostoucí poptávce si dukáty udržují své výsadní postavení mezi sběrateli i investory.

Ať už vás láká krása Španielova návrhu, historický příběh mincí nebo jejich investiční potenciál, československé dukáty nabízejí fascinující cestu do světa numismatiky nejvyšší úrovně. Začít sbírat nebo investovat do těchto mincí není nikdy pozdě – jejich příběh pokračuje i téměř sto let po jejich vzniku.