Představte si malý kovový reliéf, který má takovou hodnotu, že za něj nepřátelé požadují výkupné rovnající se ceně dvaceti zámků s panstvím. Palladium země české není jen obyčejnou relikvií – je to symbol, který prošel staletími jako němý svědek největších zkoušek českého národa. Jeho příběh zahrnuje svatého patrona, saské vojáky, ponižující divadlo na pražském náměstí a nakonec jeden z nejdražších výkupů v českých dějinách.
Legendární počátky: Dar od Panny Marie svatému Václavovi
Podle starobylé tradice sahají počátky Palladia země české až do 10. století, kdy český kníže Václav začínal psát svůj příběh, který ho později povýšil mezi svaté. Legenda vypráví, že samotná Panna Maria darovala tento malý kovový reliéf znázorňující ji s Ježíškem svatému Václavovi jako ochranu českého národa.
Ať už se jednalo o skutečné zjevení nebo později vzniklou legendu, Palladium se rychle stalo neviditelným štítem české země. Pro středověké lidi představovalo hmotný důkaz božské ochrany, kterou měli Češi pod patronátem svatého Václava a Panny Marie. V době, kdy se politická moc opírala o náboženskou legitimitu, měl takový symbol obrovskou důležitost.
Po Václavově mučednické smrti v roce 935 se Palladium dostalo do Staré Boleslavi – města, které se tak stalo duchovním centrem českých zemí. Není náhodou, že právě toto místo, spojené s počátky českého křesťanství, se stalo domovem nejcennější české relikvie.
Třicetiletá válka: Když přišli saští lupiči
Rok 1632 přinesl jednu z nejtemnějších kapitol v historii Palladia. Evropa se třásla v základech během Třicetileté války, konfliktu, který rozhodoval nejen o politické mapě kontinentu, ale i o jeho náboženské budoucnosti. České země, jako součást habsburské monarchie, se staly bojištěm mezi katolickými a protestantskými silami.
Dne 14. února 1632 vtrhli do Staré Boleslavi dva saští důstojníci se svými vojáky. Saské vojsko, bojující na straně protestantské unie, nepřišlo jen za vojenským vítězstvím – přišlo i za kořistí. A mezi cennostmi, které toho dne uloupili, bylo i Palladium země české.
Pro saské vojáky to možna byl jen další cenný předmět. Pro obyvatele Staré Boleslavi to znamenalo ztrátu něčeho, co nemohlo mít cenu – ochrany jejich duchovního světa. Představte si zoufalství lidí, kteří viděli, jak cizí vojáci odnášejí symbol, jenž po staletí chránil jejich zemi.
Ponížení na Staroměstském náměstí: Divadlo nenávisti
Ukradené Palladium se dostalo do rukou plukovníka Vavřince Hoffkirka, muže, jehož jméno se zapsalo do českých dějin jako symbol náboženské nesnášenlivosti. Hoffkirk nebyl obyčejný voják – byl fanatický odpůrce katolictví a mariánské úcty, a rozhodl se Palladium veřejně zhanobit.
Dne 29. března 1632 nechal plukovník na Staroměstském náměstí v Praze přímo proti Týnskému kostelu postavit šibenici. Na ní nechal oběsit nevinného tesařského tovaryše. Vedle šibenice postavil dva pranýře – židle, na kterých se vystavovali zločinci veřejnému posměchu.
A na jednu z těchto židlí přibil hřebíkem samotné Palladium země české. Tento akt nebyl jen vojenskou provokací – byl to promyšlený útok na duchovní základy českého národa. Hoffkirk věděl, že ponížením nejcennější české relikvie zasadí Čechům hlubší ránu než mnoho vojenských porážek.
Dodnes nese Palladium jizvu této hanebnosti – díru po hřebíku na krku Panny Marie, kterou později zakryl drahý šperk. Pozorní pozorovatelé mohou na reliéfu také postřehnout jizvičky na Mariině tváři, svědky onoho ponižujícího divadla na pražském náměstí.
Astronomické výkupné: Když relikvie stojí víc než království
Po saském ústupu odvezl si Hoffkirk Palladium jako válečnou kořist do Lipska. Nebyl to však jen trofejní akt – plukovník dokonale věděl, jakou hodnotu má pro Čechy tento posvátný předmět, a počítal s tím, že za něj dostane značné výkupné.
A skutečně – po šest dlouhých let se vyjednávalo o návratu Palladia. Částka, kterou nakonec Češi zaplatili, patří k neuvěřitelným číslům tehdejší doby: sto tisíc zlatých. Pro představu o této astronomické sumě stačí srovnání – menší panství se zámkem, lesy a poli se dalo v té době koupit za pouhých pět tisíc zlatých.
Palladium tedy stálo jako dvacet panství s hrady! Tato suma dokládá nejen ekonomickou sílu habsburské monarchie, ale především nevyčíslitelnou duchovní hodnotu, kterou měl tento symbol pro český národ. V zemi zmítané třicetiletou válkou, kde se lidé drželi každé koruny, byly ochotni vydat majetek několika šlechtických rodů za návrat relikvie.
Slavnostní návrat: Když se císař klaněl Pallladiu
Den 12. září 1638 se stal jedním z nejvýznamnějších okamžiků v historii Staré Boleslavi. Po šesti letech v cizině se Palladium země české konečně vracelo domů, a tomuto návratu byla vzdána pocta hodná korunovace.
Slavnostního aktu se osobně zúčastnil sám císař Ferdinand III., nejvyšší panovník Svaté říše římské. Po jeho boku stál pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu, představitel nejvyšší církevní hierarchie. Tisíce poutníků se sjely do Staré Boleslavi, aby byly svědky návratu ztracené relikvie.
Představte si atmosféru toho dne: po letech strádání, válek a nejistoty se vracel symbol, který ztělesňoval naději a božskou ochranu. Pro obyčejné lidi to byl důkaz, že ani ta nejtemnější doba nemá konečnou moc nad tím, co je skutečně posvátné.
Kroniky záhy zaznamenaly, že po návratu Palladia do Staré Boleslavi se opět začaly dít zázračné události – uzdravení, vyslyšení modliteb, nadpřirozené zásahy. Ať už šlo o skutečné zázraky nebo o sílu víry, jedno je jisté: návrat Palladia vrátil lidem důvěru v lepší budoucnost.
Palladium v moderní době
Staletí plynou a Palladium země české zůstává v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi jako tichý strážce české duchovní tradice. I v dobách, kdy se náboženský život proměňoval – za rakouského absolutismu, za první republiky, za komunismu i po roce 1989 – si tento malý reliéf zachoval svou výjimečnou pozici.
Každoročně se ve Staré Boleslavi konají slavnosti spojené s poutí, které připomínají nejen duchovní, ale i historický význam Palladia. Pro dnešní návštěvníky představuje setkání s autentickým kusem české historie – předmětem, který prošel staletími a nese na sobě stopy dramatických okamžiků našich dějin.
V době globalizace a rychlých změn nabízí Palladium něco, po čem mnozí touží: kontinuitu, zakořenění, smysl pro hodnoty, které přesahují okamžik. Je to hmotný důkaz toho, že některé věci si zachovávají svou hodnotu bez ohledu na měnící se epochy.
Numismatické připomínky: Když se historie razí do kovu
Historie Palladia země české zaujala i současné numismatiky. Česká numismatická společnost vydala v roce 2023 nádhernou stříbrnou pamětní medaili věnovanou tomuto národnímu symbolu. Autorem díla je významný český medailér Mgr. Petr Soušek, jehož práce jsou ceněny nejen v České republice, ale i v zahraničí.
Zvláštní pozornost zasluží jeden citlivý detail: autor z úcty k historii nechal na medaili zakrýt díru po hřebíku, kterou způsobil plukovník Hoffkirk, drahocenným rubínem. Tento prvek není jen dekorativní – je to symbolické zhojení rány, kterou způsobila náboženská nenávist před čtyřmi staletími.
Pro sběratele a milovníky české historie představuje tato medaile jedinečnou možnost, jak si přinést domů kus národní paměti. Zároveň ukazuje, jak může moderna numismatika připomínat a zušlechťovat historické události způsobem, který je srozumitelný i pro dnešní generace.
Medaile věnované historickým událostem a symbolům mají v českém sběratelství dlouhou tradici. Palladium země české se tak řadí po bok dalších významných témat, která čeští medailéři zpracovávali v průběhu staletí – od husitských válek po moderní československé dějiny.
Medaile z našeho e-shopu
Hodnota, kterou nelze vyčíslit
Příběh Palladia země české je mnohem víc než historická kuriozita. Je to příběh o tom, jak některé hodnoty přesahují materiální svět. V době, kdy se všechno zdá být ocenitelné v penězích, nám Palladium připomíná, že existují věci, jejichž skutečná hodnota se vymyká jakémukoli finančnímu odhadu.
Sto tisíc zlatých zaplacených za návrat Palladia nebylo jen výkupným za starožitnost – bylo to vykoupení duchovní identity národa. A možná právě v tom spočívá největší poučení této historie: že nejcennější poklady nejsou vždy ty, které se dají změřit na váze zlata.
Pro dnešní sběratele, numismatiky a milovníky historie nabízí příběh Palladia země české inspiraci i zamyšlení. Každá historická mince, každá medaile, každý numismatický předmět v sobě nese kus příběhu, který přesahuje jeho materiální hodnotu. A kdo ví – možná i ve vaší sbírce se skrývá něco, co má pro budoucí generace význam, který si dnes ani neumíme představit.
Pavel Moravec Ing. CSc.