Brakteát
Brakteát je jednostranně ražená středověká mince z tenkého stříbrného plechu, která byla rozšířená především ve střední Evropě ve 12.-14. století. Název pochází z latinského "bractea" (tenký plech nebo folie). Tyto mince se vyznačují reliéfem, který je vypouklý na lícní straně a prohloubený na rubové straně, což je výsledek ražby pouze jedním razidlem.
Historie
Brakteáty se poprvé objevily kolem roku 1130 v oblasti dnešního Německa a Švýcarska a postupně se rozšířily do okolních zemí včetně českých zemí, Polska a Skandinávie. Jejich vznik byl pravděpodobně motivován snahou o ekonomičtější výrobu mincí a zjednodušení ražebního procesu. Na českém území se brakteáty začaly razit za vlády Přemysla Otakara I. v první polovině 13. století.
Období rozkvětu brakteátů trvalo přibližně do poloviny 14. století, kdy byly postupně nahrazeny dvoustrannými mincemi - groši a feniky. Důvodem byla především jejich praktická nevýhoda - tenký plech způsoboval snadné opotřebení a poškození při běžném používání. V některých oblastech severní Evropy se však brakteáty používaly až do 16. století.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatiky a sběratele jsou brakteáty mimořádně zajímavé z několika důvodů. Představují unikátní období ve vývoji evropského mincovnictví a jsou důležitým historickým pramenem. Jejich jednostranný ražební styl umožňoval vytvářet propracované a detailní motivy, často s vysokou uměleckou hodnotou. Díky své tenkosti a křehkosti se dochovaly v relativně malém množství, což zvyšuje jejich sběratelskou hodnotu.
Pro investory nepředstavují brakteáty typickou investiční příležitost, ale spíše specializovanou sběratelskou oblast. Jejich hodnota je určována především historickým významem, stavem zachování, vzácností konkrétního typu a uměleckým zpracováním. Nejvzácnější exempláře z období raného středověku nebo mimořádně dobře zachované kusy mohou dosahovat značné hodnoty na aukcích.
Příklady
- České brakteáty - ražené za vlády Přemysla Otakara I. a jeho nástupců, často s motivem českého lva
- Durynské brakteáty - známé svými propracovanými motivy s postavami lantkrabat a svatých
- Magdeburské brakteáty - s vyobrazením arcibiskupů a církevních motivů
- Saské brakteáty - často s motivy markrabat a heraldickými znaky
- Skandinávské brakteáty - pozdější typ často s jednoduššími motivy, používané až do raného novověku
- Germánské zlaté brakteáty - starší typ ze 5.-6. století, inspirovaný římskými medailony, používaný jako šperk
Zajímavosti
- Brakteáty byly tak tenké, že při oběhu se často lámaly a ohýbaly, proto je dnes obtížné najít exempláře v perfektním stavu.
- Některé brakteáty dosahovaly značných rozměrů - až 45 mm v průměru, což je činilo jedněmi z největších středověkých mincí.
- Panovníci často využívali brakteáty k politické propagandě - zobrazovali na nich symboly své moci a legitimity vlády.
- V některých oblastech probíhala pravidelná výměna brakteátů (tzv. renovatio monetae), při které byly staré mince staženy z oběhu a vyměněny za nové s nižším obsahem stříbra, což fungovalo jako forma skryté daně.
- Výrobní technika brakteátů umožňovala rychlou změnu motivů, což vedlo k velké rozmanitosti typů - jen v českých zemích se rozlišují desítky různých variant.