Brakteátové období

Brakteátové období označuje významnou etapu v českém mincovnictví, která trvala přibližně od začátku 13. století do roku 1300. V tomto období byly hlavním platidlem v českých zemích brakteáty – jednostranné, extrémně tenké stříbrné mince s plastickým reliéfem, které se vyznačovaly bohatou symbolikou a uměleckým zpracováním.

Historie

Brakteátové období začalo za vlády Přemysla Otakara I. (1197–1230), který někdy ve 20. letech 13. století přerušil ražbu tradičních českých denárů a zavedl nový typ mince podle míšeňského vzoru. Tento přechod nebyl náhodný, ale souvisel s širšími ekonomickými změnami ve střední Evropě, kde se brakteáty již etablovaly jako preferovaná měna v obchodních transakcích.

Důvodem pro zavedení brakteátů byla především potřeba reformy mincovního systému. České denáry byly na počátku 13. století výrazně znehodnocené, obsahovaly minimální množství stříbra a ztrácely důvěru obchodníků. Naproti tomu brakteáty představovaly mince z kvalitního stříbra, které byly akceptované v širokém regionu střední Evropy, zejména v rámci vznikající česko-míšeňské měnové unie.

První fáze brakteátového období (cca 1220–1250) se vyznačovala ražbou velkých brakteátů o průměru 40–42 mm. Tyto impozantní mince nesly zpravidla vyobrazení sedícího panovníka s insigniemi moci – korunou, žezlem a říšským jablkem. Obrazová výzdoba byla silně ovlivněna míšeňskými vzory, české ražby se však odlišovaly královskou korunou na hlavě panovníka.

Druhá fáze (cca 1250–1280) přinesla postupné zmenšování průměru mincí na 28–37 mm, což vedlo ke vzniku tzv. středních brakteátů. Tato změna souvisela s ekonomickými faktory – menší mince vyžadovaly méně stříbra, ale také s praktickými důvody manipulace a skladování. V tomto období se také rozšířila síť mincoven, které začaly razit vlastní varianty s regionálními motivy.

Za vlády Přemysla Otakara II. (1253–1278) dosáhlo brakteátové mincovnictví svého vrcholu. Vznikla řada ikonograficky bohatých typů s heraldickými motivy, především s českým lvem. Na mincích se objevují první české opisy jako OTAKARVS REX nebo zkrácené varianty ODAT REX. Moravské brakteáty této doby byly výrazně menší (16–17 mm) a nesly často moravskou orlici.

Poslední fáze brakteátového období nastala za Václava II. (1283–1305). Král nejprve pokračoval v ražbě brakteátů s opisem WENCEZLAVS REX, ale současně připravoval zásadní měnovou reformu. Ekonomický rozvoj a rostoucí obchodní výměna vyžadovaly stabilnější a jednotnější měnu. Proto Václav II. roku 1300 ukončil ražbu brakteátů a zavedl novou minci – pražský groš.

Konec brakteátového období znamenal přechod od regionálně fragmentovaného mincovního systému k centralizované měnové soustavě. Zatímco brakteáty razilo několik mincoven s různou mírou autonomie, pražské groše byly raženy výhradně v Kutné Hoře pod přísnou královskou kontrolou. Tato reforma položila základy moderního českého mincovnictví.

Ekonomický a společenský kontext

Brakteátové období představovalo éru významných hospodářských změn v českých zemích. Rozvoj městského osídlení, těžba stříbra a růst dálkového obchodu vytvořily podmínky pro monetarizaci ekonomiky. Brakteáty jako lehké a tenké mince byly ideální pro menší transakce na lokálních trzích, zatímco pro velkoobchod se používaly stříbrné hřivny.

Systém renovatio monetae (obnovování mince) umožňoval panovníkovi pravidelný příjem z ražebného. Staré brakteáty byly v určitých intervalech stahovány z oběhu a vyměňovány za nové s nižším obsahem stříbra. Tento systém fungoval díky feudální roztříštěnosti – každé knížectví či významné město mohlo mít vlastní mincovnu s lokální platností mincí.

Technologie ražby brakteátů byla jednoduchá ale efektivní. Tenký stříbrný plíšek se položil na kožený polštářek a úderem kladiva na razidlo se vytvořil reliéf. Jednostrannost ražby a možnost razit několik mincí najednou výrazně zvyšovaly produktivitu mincoven. Odhaduje se, že během brakteátového období bylo vyraženo několik milionů těchto mincí.

Zajímavosti

• Brakteátové období trvalo v Čechách přesně 80 let, na Moravě pokračovala ražba některých typů ještě několik let po roce 1300
• Největší depot brakteátů obsahoval přes 6000 kusů a byl nalezen v Choustníku roku 1922
• Některé brakteáty jsou tak tenké, že váží méně než 0,2 gramu čistého stříbra
• Obrazová rozmanitost českých brakteátů je největší ze všech evropských zemí – známe přes 500 různých typů
• Přechod od brakteátů k pražským grošům znamenal 25násobné zvýšení váhy hlavní obchodní mince